Lékaři mají čím dál větší problémy s některými pacienty nakaženými tuberkulózou. Jsou násilní, nechtějí se léčit, nemají peníze na léčbu a jsou nepojištění. Čeští pneumologové se shodují v tom, že po nemocných zůstávají dluhy, a někteří lékaři se nemocných s TBC dokonce bojí.
Na tento problém upozornil nedávno předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek. Podle něj jsou pacienti s tuberkulózou tak problémoví, protože tato nemoc postihuje především sociálně slabé a okrajové skupiny.
Nejvíce lékaři trpí tím, že jsou pacienti agresivní a odmítají léčbu. A přitom tuberkulóza není žádná rýmička, podle Národního zdravotnického informačního portálu na tuto chorobu umírá ročně 1,3 milionů lidí. Včasná léčba však dokáže zázraky, navíc pacient, který pobývá v nemocnici, neroznáší tuberkulózu dál.
Častý problém cizinců
Česká republika je na tom zatím s šířením nákazy dobře. Ve srovnání s jinými státy patří mezi ty s nízkým výskytem TBC. „Počet nově nemocných se pohybuje kolem 4,8 na 100 000 obyvatel ročně. Nízká čísla jsou výsledkem pečlivé a systematické práce českých pneumologů. Můžeme se srovnávat se sousedním Německem s 4,8 TBC pacientů na 100 000 obyvatel ročně nebo Rakouskem s 5,0 na 100 000 obyvatel,“ říká lékařka Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK.
Přijali jsme pacienta s tuberkulózou. Nechtěl se smířit s izolací, opakovaně slovně napadal personál, ostatní pacienty, kradl, utíkal, poškozoval majetek nemocnice. Situace vygradovala ve chvíli, kdy vyhrožoval personálu znásilněním a zabitím, rozbil dveře a útočil na ostatní pacienty.
Zároveň ale varuje, že čísla se mohou změnit. „Neustále žádáme o to, aby nově příchozí cizinci absolvovali zdravotní prohlídku včetně zjištění základních infekčních onemocnění. Pokud chtějí v Česku zůstat, měli by být vyšetřeni na základní přenosná onemocnění, zejména na tuberkulózu, a v případě dětí je třeba nechat doplnit všechna povinná očkování,“ dodává Vašáková. Jak uvádí Národní registr tuberkulózy, nemoc u nás má 454 lidí, téměř polovina jsou cizinci. A výjimku netvoří ani děti do patnácti let, registruje se osmnáct případů.
Výhružky i krádeže
Zvýšený počet nemocných ale netrápí lékaře tolik jako již zmiňovaná agrese. S násilným chováním mají zkušenosti například na uzavřeném oddělení pro léčbu TBC pacientů v nemocnici v Žamberku.
„Přijali jsme pacienta s tuberkulózou. Nechtěl se smířit s izolací, opakovaně slovně napadal personál, ostatní pacienty, kradl, utíkal, poškozoval majetek nemocnice. Situace vygradovala ve chvíli, kdy vyhrožoval personálu znásilněním a zabitím, rozbil dveře a útočil na ostatní pacienty. Tehdy jsme na doporučení policie zakoupili paralyzéry a policie musela být na oddělení přítomna nonstop několik dnů,“ vzpomíná lékařka Mária Michalovičová, primářka oddělení Pneumologie a ftizeologie odborného léčebného ústavu Albertinum. Podle webu Faei.cz šlo o mladého Čecha.
O radu a pomoc jsme žádali Ministerstvo zdravotnictví, Českou lékařskou komoru, právníky. Nikdo nám ale nebyl schopen pomoci, protože dle současné legislativy může být infekční pacient umístěn pouze do izolace ve zdravotnickém zařízení.
„Mimo jiné prohlašoval, že je mu jedno, jestli nakazí ještě někoho dalšího. Pravděpodobně byl drogově závislý anebo měl sklony k závislosti. Trpěl rovněž hepatitidou (žloutenkou) typu C, což ,léčil‘ konzumací dvou litrů červeného vína denně,“ zjistil web Faei.cz.
I tohoto muže však lékaři ošetřit museli, a nakonec na oddělení zůstal tři měsíce. Po uplynutí této doby někteří zdravotníci potřebovali psychologickou pomoc. „Protože pacient nebyl odsouzený, nešlo jej předat do vazby. O radu a pomoc jsme žádali Ministerstvo zdravotnictví, Českou lékařskou komoru, právníky. Nikdo nám ale nebyl schopen pomoci, protože dle současné legislativy může být infekční pacient umístěn pouze do izolace ve zdravotnickém zařízení,“ vysvětluje lékařka Michalovičová. Cesta ven by byla, pomohlo by psychiatrické uzavřené zařízení. „Dříve takové fungovalo v Dobřanech, nyní je však mimo provoz,“ doplňují na cnn.iprima.cz.
Milionový dluh
Další svízel jsou peníze. „Léčba je povinná, ale není plně hrazena, zejména u lidí bez zdravotního pojištění, což vede ke značným pohledávkám zdravotních zařízení,“ dodává Koblížek. Pacient na okraji společnosti si leckdy nemůže dovolit zaplatit doplatky za antituberkulotika. Problém je i s cizinci.
„Protože screening na TBC se neprovádí, do nemocnic přicházejí cizinci s vyspělou formou nemoci a ve špatném zdravotním stavu, což vede k úmrtím i přes intenzivní péči. Občas se setkáváme i s vzácnými fatálními formami, například s tuberkulózou střev, která způsobuje jejich akutní neprůchodnost,“ varuje lékařka Martina Koziar Vašáková.
Plicní lékaři dále upozorňují na nepojištění pacientů. Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno, před touto nemilou skutečností varuje. Zrovna na jeho klinice leží cizinec bez zdravotního pojištění. Už nyní dluží před 600 tisíc korun a je možné, že než se zcela uzdraví, částka se vyšplhá na milion korun. „Náklady na jejich léčbu jdou za námi,“ vysvětluje lékař Sova.
Podle lékařů souvisí větší výskyt TBC s migrační vlnou, ovšem agrese a dluhy dopadají na české zdravotnictví. Systémové opatření se bude hledat jen těžko.
