Naděje umírá poslední a i s dětmi s dětskou mozkovou obrnou či s dospělými kupříkladu po těžkých úrazech lze dělat zázraky. I o těchto zázracích s námi mluvila marketingová manažerka ADELI Medical Center ve slovenských Piešťanech Lucie Pawerová.
Malý Erik s dětskou mozkovou obrnou začal jako dvouletý v programu BabyMed. V roce 2010 byl v ADELI poprvé, nechodil, nestál samostatně. Měl hypotonii dolních končetin, v kleku vydržel méně než minutu, měl slabý úchop, respektive hrubou motoriku.
V roce 2016 už byl v ADELI podesáté. Chodil sám se čtyřbodovými berlemi, stál u zábradlí, byl schopen zaujmout různé vertikální pozice, klečel, lezl, chodil, měl dobrý úchop, lepší hrubou a jemnou motoriku. Přemisťoval předměty, udržel lžíci i vidličku a začal se sám krmit. To vše mu vydrželo.
"Teď je mu sedm let a navštěvuje běžnou jazykovou školu s asistentem," usmívá se Lucie Pawerová. A v čem vězí ten úspěch? V propriocepci. "Ta může být charakterizována jako schopnost vnímat své tělo anebo také jako kinestetické povědomí," vysvětluje Lucie. Právě díky propriocepci přesně známe polohu své ruky během pohybu, i když máme zavřené oči.
V ADELI pomáhají na nohy dětem i dospělým po úrazech i trvale postiženým
Léčba kyslíkem
Aby po ztrátě proprioceptivní korekce začalo tělo s mozkem zase fungovat, využívají v Adeli vlastní speciální oblek. "Je to vlastně kineticko-dynamická celotělová ortéza, která slouží k tomu, aby pacient sám dosáhl fyziologického držení těla," doplňuje Pawerová.
ADELI Medical Center je mezinárodní zařízení poskytující intenzivní neurorehabilitaci dětem, dospělým i seniorům s neurologickými a neuromuskulárními poruchami. Kromě jiných supermoderních přístrojů a ordinací zde mají také Oxymed Centrum.
"Takzvaná hyperbarická oxygenoterapie je moderní léčebná metoda, při které pacient vdechuje čistý medicínský kyslík v prostředí vyššího tlaku, než je tlak atmosferický. Zvýšený kyslík pomáhá v mozku aktivovat "spící" buňky, které pak převezmou funkci těch zničených. Zároveň podporuje reparační a růstové procesy v organizmu, regeneraci anebo třeba urychluje hojení zranění. Terapie je vhodná také pro sportovce anebo jako antiaging procedura," vysvětluje dále Pawerová.
Dnes už má náladu i na vtipy
Martin utrpěl při čelním nárazu s protijedoucím vozidlem polytrauma, byl ochrnutý prakticky na celé tělo. Záblesk naděje ale zůstal. "Druhý řidič přiznal vinu a zaplatil Martinovi patnáctkrát rehabilitaci," vypráví Lucie.
V roce 2008 byl v ADELI poprvé. Přijel tehdy na vozíku, vertikalizace (uvedení do svislé polohy) byla nemožná – měl problém otočit se vleže, řeč měl podle Lucie Pawerové jen velmi chabou, uměl jen některá slova. V roce 2016 byl v ADELI už podvacáté. "Nyní chodí bez opory, má vylepšenou chůzi do schodů, vypráví vtipy a vrátil se zpět do práce jako asistent katolického kněze."
Z kómatu na vozík, z vozíku na nohy
Další pacient, tantokrát Martin K., utrpěl kraniocerebrální poranění mozku, byl v kómatu. V roce 2013, kdy poprvé navštívil ADELI, jen ležel a nekomunikoval. Nyní je na vozíku, schopný fixovat pohled, staví kostky tak, že pasují na sebe, komunikuje. Také paní Monika, která podobně jako Martin utrpěla po autonehodě polytrauma a krvácela do mozku, dnes po několika návštěvách v ADELI chodí sama bez berlí sama a podle Lucie vyjde bez pomoci do pátého poschodí. "Nyní se znovu věnuje své profese novinářky," doplňuje Pawerová.
V příbězích lidí, kterým centrum pomohlo, bychom mohli pokračovat. Do ADELI přichází ročně asi 1400 pacientů. Každý z nich má nejméně dva terapeuty (celkem jich je v ADELI 80), v 70 procentech se tam pacienti vracejí, respektive přijdou vícekrát. Terapeuti se pacientům věnují individuálně, základní terapeutický kurs trvá 60 hodin během 14 dnů.
Do centra jezdí podle Pawerové pacienti ze třiceti zemí světa. Problémem ale je, že terapie jsou drahé. Slovenskému centru se zatím podařilo navázat spolupráci se třemi českými pojišťovnami (VZP, VoZP, ZP MV ČR 2011), i tak si ale pacient musí připlatit.
foto: Adeli Medical Center, zdroj: Adeli Medical Center
