Na Evropských pracovištích je stres druhým nejčastěji uváděným zdravotním problémem. Podle více než poloviny dotázaných je stres na pracovišti zcela normální. Jenže přes 50 % všech zameškaných dní můžeme přičíst právě stresu.
Co kdybych vám ale řekl, že stres zabíjí častěji než rakovina kůže, HIV či vražda? To alespoň naznačují výsledky osmiletého experimentu od Kellera, Litzelmana a Wiska. Výzkumníci sledovali vliv stresu na lidi. Ti, kteří zažili hodně stresu, mají o 43 % větší šanci dříve zemřít. Ovšem pouze za jednoho předpokladu. Musí nejdříve věřit, že stres je škodlivý. U lidí, kteří zažívali hodně stresu, ale nevnímali ho jako škodlivý, pravděpodobnost úmrtí zcela vymizela. Měli dokonce menší úmrtnost než lidé, kteří zažívali relativně málo stresu.
„Vědci učinili odhad, že během těchto osmi let, kdy sledovali úmrtí, zemřelo 182 tisíc Američanů předčasně nikoliv kvůli stresu, ale protože věřili, že stres je pro ně špatný,“ sumarizovala psycholožka Kelly McGonigal. Co kdybychom změnili pohled na stres? Co kdybychom ho začali vnímat jako něco pozitivního?
Pokud budete věřit, že je stres škodlivý, opravdu vám může uškodit.
Reframing – změna úhlu pohledu
Udělejme na chvíli krok stranou a podívejme se na experiment Aliy Crum a Ellen Langer z Harvardu. Vědkyně vybraly 7 hotelů. Uklízečky ve 4 z nich informovaly o pozitivních účincích pravidelného cvičení. Zároveň jim vysvětlily, že díky své fyzicky náročné práci v podstatě cvičí každý den. Uklízečky ve zbývajících 3 hotelech pouze pozorovaly.
Výsledky byly působivé. Za pouhé 4 týdny se zdraví informované skupiny výrazně zlepšilo. Uklízečky zhubly průměrně o 1 kg a jejich krevní tlak klesl o 10 bodů – a to aniž by změnily svůj životní styl. Stav druhé skupiny se nezměnil. Stačilo, aby ženy začaly o své každodenní činnosti přemýšlet jinak, a na jejich tělo to mělo obrovský dopad. Funguje to se stresem podobně?
Tělo pod stresem
Jak bychom se cítili, kdybychom byli ve stresu? „Vaše srdce by pravděpodobně bušilo, váš dech by byl zrychlený, potili byste se. Normálně bychom tyto fyzické změny interpretovali jako úzkost nebo známku toho, že se nedokážeme dobře vyrovnat s tlakem. Co kdybychom na ně ale nahlíželi jako na známky toho, že je vaše tělo napájeno energií? Připravuje vás na střet s výzvou,“ zamýšlí se Kelly McGonigal.
Přesně k tomuto vyzvali vědci z Harvardu své studenty. Účastníci, kteří se naučili vnímat stresovou reakci jako prospěšnou, vykazovali méně známek úzkosti, větší sebevědomí a hlavně i jinou stresovou reakci. Při normální stresové reakci se bušení srdce zrychlí a cévy se zúží. Z toho důvodu bývá chronický stres často spojován s kardiovaskulárními nemocemi. U účastníků, kteří vnímali stres jako zdravý, se cévy nezúžily.
Pokud vás něco tíží, vypovídejte se z toho. Se stresem se můžete vypořádat také obyčejným objetím.
Nenechávejte si to pro sebe
Lidské tělo má ještě jeden mechanismus, který mu pomáhá vyrovnávat se se stresem. Je jím oxytocin, známý také jako tulící hormon. Nutí vás vyhledávat tělesný kontakt, sdílet své pocity s ostatními, podněcuje empatii a starost o druhé. Nejsnáze ho vyvoláte tím, že někoho obejmete (nebo si zatančíte, pomilujete se, atd.). Vylučuje se ale také při stresu, aby chránil vaše tělo před negativními následky stresu. A tady je jednoduchý způsob, jak můžete jeho účinky posílit: sdílejte své pocity s ostatními. Pokud jste ve stresu, řekněte to nahlas. Někoho obejměte. Společně vám bude lépe.
To potvrzuje i studie vědců Poullin, Brown, Dillar a Smith, kteří hledali spojitost mezi stresem a staráním se o druhé. „Lidé, kteří strávili čas starostí o druhé, nevykazovali vůbec žádný nárůst brzkého úmrtí následkem stresu,“ řekla Kelly McGonigal.
foto: Shutterstock, zdroj: Breaking Muscle
