Viktor, jeho nový přítel z Tinderu, ležel schoulený na koberci, svíral si břicho a v očích měl nefalšovanou bolest. To, co zpočátku vypadalo na špatně strávenou krevetu z thajské restaurace, byla ve skutečnosti intimní schůzka s mikroskopickým monstrem. A to fakt zažít nechcete.
Zatímco většina z nás si dyzenterii, kterou znáte spíš pod názvem úplavice, spojuje s pionýry na Oregonské stezce z učebnic dějepisu nebo s exotickou dovolenou v rozvojových zemích, realita dneška vypadá dost odlišně.
Shigella se totiž nepřenáší jen kontaminovaným jídlem a vodou. Může se šířit i při intimním kontaktu — a některé její kmeny odolávají běžně používaným antibiotikům.
Deset bakterií stačí k úplné katastrofě
Původcem celého tohoto střevního dramatu je bakterie Shigella. Při intimním kontaktu se mohou bakterie ze stolice dostat přes ruce, pomůcky nebo při orálně-análním kontaktu do úst druhého člověka. Stačí přitom i nepatrné množství, které pouhým okem neuvidíte.
Shigella ročně jen v USA nakazí téměř půl milionu lidí. Projevy rozhodně nejsou pro slabé nátury: prudké křeče v břiše, horečka, zvracení a hlavně průjem plný hlenu a krve. K tomu, aby vás tenhle mikroorganismus poslal na několik dní k zemi, stačí neuvěřitelně malé množství – pouhých deset bakterií. Pro srovnání: u jiných typů otrav jídlem musíte spolykat desítky tisíc až miliony zárodků.
Historicky tvořily nejrizikovější skupinu malé děti ve školkách, které si ještě úplně neosvojily hygienické návyky, a cestovatelé. Jenže epidemiologická mapa se radikálně překresluje. Podle studie Cambridgeské univerzity se šíření Shigelly prostřednictvím sexuálního kontaktu mezi lety 2015 a 2020 zrychlovalo o 15 procent ročně rychleji než šíření přes jídlo, školky či cestování.
„Tato bakterie se v komunitách mužů majících sex s muži stala endemickou,“ vysvětluje v rozhovoru pro vědecké portály genetička Kate Baker z Cambridgské univerzity. Zároveň ale dodává, že nejde o izolovaný problém jedné skupiny. Jakmile se patogen naučí efektivně šířit intimní cestou, neptá se na orientaci ani na pohlaví.
Pět dní na kapačkách a doktor, co se nestydí zeptat
Vraťme se k Martinovi a Viktorovi. Když Viktora po dvou dnech nekonečných křečí hospitalizovali s těžkou dehydratací, na infuzním oddělení si podávali dveře další pacienti. Viktor strávil na kapačkách pět dnů. Lékařům zpočátku tvrdil, že snědl prošlý jogurt. Studie ale ukazují, že lidé, kteří se nakazí Shigellou při sexu, končí v nemocnicích výrazně častěji a s těžším průběhem.
A tady narážíme na zásadní problém současné medicíny. Stud. Pacienti se o svých intimitách před lékaři zdráhají mluvit a praktičtí lékaři se zase na sexuální praktiky při akutním průjmu zkrátka neptají. Výsledkem je chybné určení příčiny, a co je horší, nasazení špatných léků. A právě tady začíná nebezpečná evoluční jízda.
Jak z obyčejné bakterie vychovat monstrum
To, co dělá z Shigelly noční můru mikrobiologů, je její schopnost bleskově si vyvíjet odolnost vůči antibiotikům. Podle CDC vzrostl podíl vzorků Shigelly odolných vůči všem pěti běžně doporučovaným antibiotikům z nuly v letech 2011–2015 na 8,5 procenta v roce 2023. Jde o údaje z amerického laboratorního sledování.
„Tato nemoc se během posledního desetiletí proměnila z poměrně snadno léčitelného problému na něco, co je téměř neléčitelné,“ varuje doktorka Baker.
Jak k tomu došlo? Jedním z hlavních viníků je takzvaná „přihlížející rezistence“ (bystander resistance). Dochází k ní ve chvíli, kdy pacient dostane antibiotika na úplně jinou infekci, nebo když je nasazen nesprávný typ léku. Antibiotika přitom zasáhnou i bakterie, na které léčba původně nemířila. Citlivé mohou zahubit, zatímco odolným dají výhodu. Bakterie si navíc mohou předávat geny rezistence. Nejde tedy o posilovnu, spíš o vyřazovací soutěž, ve které mohou přežít právě ti nejméně vítaní.
Pravidlo dvoutýdenního půstu aneb Jak přežít bez pohromy
Když se Viktor konečně vrátil z nemocnice domů – o čtyři kila lehčí a poučenější o mikrobiologii více, než by si kdy přál, Martin na něj čekal s dezinfekčním sprejem v jedné ruce a mýdlem ve druhé. Místo romantického přivítání následovala věcná debata o pravidlech, která teď budou dodržovat.
Pokud tedy ani vy, byť nejste v Americe, nechcete strávit příští víkend na infekčním oddělení, zdravotní úřady vydaly celkem přímočará doporučení. A ne, nevyžadují po vás celibát do konce života, stačí zapojit selský rozum a trochu vody.
K pravidlům patří dvoutýdenní stopka. Pokud jste vy nebo váš partner měli v posledních 14 dnech jakékoliv střevní potíže či průjem, ložnice zůstává zónou bez sexu. Bakterie totiž ve stolici a na sliznicích přežívají i v době, kdy už se cítíte skvěle.
Pravidlo dvě, mýdlo je váš nový nejlepší přítel. Důkladné mytí rukou, genitálií a anální oblasti teplou vodou a mýdlem před sexuální aktivitou i po ní. To platí pro všechny bez výjimky, ať už preferujete cokoliv.
Pravidlo tři, i vaše radostné pomůcky vykoupejte, tedy sexuální pomůcky po každém použití důkladně omyjte dezinfekčním mýdlem nebo čističi k tomu určenými.
A používejte osvědčenou ochranu. Bariéry fungují a kondomy a dentální přehrady (dental dams) sice neznějí jako vrchol erotické nespoutanosti, ale spolehlivě zabrání tomu, aby se vám mikroskopických 10 zárodků dostalo tam, kam nemá.
Sex byl vždycky tak trochu divočina, ale dnešní doba do něj vnesla rozměr, o který nikdo moc nestál. Než tedy příště podlehnete vášni okamžiku, vzpomeňte si na Martina a Viktora. Pár vteřin strávených v koupelně u umyvadla vám může ušetřit pět dní na kapačkách a lékařům jeden velký úsek práce při boji se superbakteriemi.
