„Longevity“ dnes najdete na lahvičce doplňků stravy, v nabídce genetických testů i v prospektech hotelů, kde týden pobytu stojí jako slušné ojeté auto. Patrik Paulis by chtěl, aby se za módním slovem skrývala především dlouhodobá medicína. A v projektu ETERNIA, který připravuje s majiteli Resortu Šarlota, chce takový model převést do praxe. O jeho ambicích, ale také o ceně, medicínském přínosu a investičním zázemí jsme mluvili bez zbytečných příslibů nesmrtelnosti.
Od plastické chirurgie k medicíně dlouhověkosti
Jste plastický chirurg. Jak to souvisí s longevity?
Nebyl to žádný náhlý obrat. Plastická chirurgie se regenerací tkání zabývá ze své podstaty. Regenerativní principy přitom moderní plastická chirurgie využívá už dnes a já s nimi pracuji například při operacích obličeje. U takzvaného hybridního faceliftu nejde jen o vypnutí či přemístění povolených tkání: operujeme v několika anatomických vrstvách a podle potřeby využíváme také vlastní tuk, který obsahuje mimo jiné buněčné populace s regeneračním potenciálem. V navazující péči se zabýváme i novějšími přístupy, například exosomy či PDRN; u těch je však nutné rozlišovat slibné experimentální možnosti od metod s klinicky prokázaným účinkem. Kombinované výkony mohou vyžadovat delší hojení, a proto je důležitá pečlivá pooperační péče, někdy i delší pobyt na klinice do dosažení bezpečného stavu pro propuštění. Podpůrné přístrojové metody mohou být součástí rekonvalescence, jejich přínos ale vždy posuzujeme podle konkrétní technologie a dostupných důkazů. Cílem je přirozený, dlouhodobě stabilní výsledek; nelze ovšem obecně slíbit, že právě přidání některé regenerační metody zaručí lepší či trvalejší efekt. Postupně jsem si ale začal klást širší otázku: Proč se zabývat pouze regenerací konkrétní tkáně, když se medicína stále více snaží pochopit a ovlivňovat samotný proces stárnutí organismu? Odtud jsem se dostal k prevenci, genetice, metabolickému zdraví a moderní diagnostice. Longevity nevnímám jako nový módní medicínský obor, spíše jako propojení disciplín, které jsme dosud často řešili odděleně.
Jenže dnes se pod slovem longevity prodává skoro všechno. Podle čeho poznáme, že jde o medicínu, a ne o draze zabalený marketing?
Do určité míry je to marketing a medicína by si to měla přiznat. Nabízejí se doplňky stravy, infuze, genetické testy, měření biologického věku nebo kosmetické procedury. Některé z těchto věcí mohou být užitečné, jiné mají zatím podstatně slabší vědeckou evidenci. Ale žádná z nich sama o sobě longevity medicínu nevytváří. Pro mě je zásadní dlouhodobý proces: člověka vyšetřit, určit jeho rizika, navrhnout program, uskutečnit ho, změřit výsledek a podle něj další postup upravit.
Proč by k tomu nestačila důkladná preventivní prohlídka jednou za rok?
Vyšetření vám především ukáže současný stav. Jednorázová diagnostika je fotografie vašeho zdraví. Longevity medicína by měla být jeho filmem. Potřebujeme vědět nejen to, jaké máte hodnoty dnes, ale také jak se vyvíjejí v čase, jak reagujete na jednotlivé intervence a zda se skutečně daří měnit rizikové faktory. Důležitá je právě kontinuita. Diagnostika musí vést k lékařskému rozhodnutí a pak k vyhodnocení výsledku.
Proč se vracet do lázní – a proč právě na Šarlotu
V Praze funguje několik klinik, které se prezentují jako longevity kliniky. V čem se od nich váš koncept liší a proč by měl někdo odjet na týden nebo dva do pobytového zařízení?
Jejich práci nechci zpochybňovat. Řada těchto zařízení nabízí kvalitní preventivní medicínu a rozsáhlou diagnostiku. Svým zaměřením však často odpovídají spíše modelu, kterému můžeme říkat City Diagnostic Center – tedy městské diagnostické centrum. Klient absolvuje laboratorní, genetická, případně zobrazovací a funkční vyšetření, dostane odborné vyhodnocení a doporučení. To je velmi užitečné, ale samo o sobě to ještě není komplexní pobytová longevity medicína. Destination Longevity Clinic nabízí vedle diagnostiky také čas a zázemí pro intenzivní, individuálně vedený program: práci s kondicí, spánkem, výživou, stresem, rehabilitací a medicínskými intervencemi, následované dlouhodobým sledováním výsledků. Pěkným příkladem propojení obou úrovní je Clinique La Prairie: vedle hlavní pobytové kliniky v Montreux provozuje také městská Longevity Hubs. Nejde přitom o totožná zařízení ani o pouhá diagnostická centra; jejich nabídka je širší. V Česku dnes podle mého názoru máme několik kvalitních městských zařízení podobného zaměření, ale plnohodnotná medicínsky orientovaná destination longevity klinika tohoto typu nám zatím chybí. Tyto modely bych nestavěl proti sobě. Město poskytuje kontinuitu, pobytové zařízení intenzitu a digitální medicína je propojuje.
To zní vlastně jako staré dobré lázně. V čem mají být ty vaše jiné?
S určitou nadsázkou to jsou lázně 21. století. Naše babičky a dědečkové považovali za normální odjet jednou nebo dvakrát ročně na několik týdnů do lázní. Změnili prostředí, více se pohybovali, jinak jedli a systematicky se věnovali zdraví. Myslím, že základní myšlenka byla správná. Dnes k ní můžeme přidat genetiku, pokročilou diagnostiku, zobrazovací metody, personalizovanou medicínu, data z nositelných zařízení a postupně i umělou inteligenci. Naši prarodiče měli lázeňskou knížku. My budeme mít dlouhodobá zdravotní data.
První klinika ETERNIA má vzniknout v Resortu Šarlota nedaleko Prahy. Proč jste si vybrali právě toto místo?
Když se podíváte na významné evropské pobytové zdravotní koncepty, zjistíte, že jejich umístění nebývá náhodné. Najdete je v Alpách, u jezer nebo u moře. Clinique La Prairie sídlí u Ženevského jezera, v prostředí s výhledy na Alpy. Příroda a odstup od každodenního pracovního rytmu jsou důležitou součástí pobytu. Resort Šarlota leží v nádherném Posázaví, uprostřed lesoparku, a přitom nedaleko Prahy. Klient má klid na diagnostiku, lékařský program, pohyb, rehabilitaci, spánek a regeneraci; současně může využít kulturní a historickou nabídku Prahy. Šarlota má navíc výjimečný příběh. Už za první republiky zde fungovalo sanatorium pro pacienty s tuberkulózou, jehož vznik inicioval zdravotnický spolek Humanita a které bylo slavnostně otevřeno pod patronací Charlotty Garrigue Masarykové. Je symbolické, že na místě s více než stoletou tradicí péče o zdraví chceme vytvořit medicínské zařízení 21. století. Osobně bychom v Česku jen obtížně hledali jiné místo s takovou kombinací přírody, dostupnosti Prahy, existujícího zázemí a historie. Chceme vytvořit prostředí, kde špičková medicína není doplňkem luxusního pobytu, ale kde pobyt vytváří podmínky pro medicínu.
Jak by měl pobyt vypadat? A nekončí veškerá péče okamžikem, kdy klient odjede domů?
U komplexních programů zatím navrhujeme individuální pobyty v délce jednoho až dvou týdnů, podle zdravotního stavu a cílů klienta případně opakované během roku. Mezi nimi ale vztah nekončí. Klient by měl pokračovat v doporučeném režimu, my bychom mohli pracovat s kontrolní diagnostikou, daty z nositelných zařízení a dalšími informacemi. Při příští návštěvě tak nezačínáme od nuly. Navazujeme na to, co jsme už zjistili a co se mezitím změnilo.
Švýcarský vzor, data a budoucí síť klinik
Za svůj vzor označujete švýcarskou Clinique La Prairie. Proč právě ji – a nehrozí, že se z medicíny stane jen velmi drahý hotelový servis?
Proto jsme při přípravě nehledali především nejlepší wellness resort, ale kliniku, kde je medicína skutečně jádrem programu. U Clinique La Prairie vnímáme právě takový přístup: diagnostika, lékařská interpretace, individuální program, pobyt, měření výsledků a dlouhodobé sledování. Nechceme postavit luxusní resort a dodatečně do něj přidat pár medicínských služeb. Chceme vybudovat špičkovou medicínu a kolem ní prostředí, ve kterém má člověk čas svému zdraví věnovat pozornost. Clinique La Prairie je pro nás měřítkem, nikoli předlohou ke kopírování.
Ve vašem konceptu mají hrát velkou roli také dlouhodobá data a umělá inteligence. Co by měla AI skutečně dělat?
Nevěřím, že její hlavní rolí bude nahradit lékaře. Představte si laboratorní výsledky, genetická data, zobrazovací vyšetření, anamnézu, léky, spánek a pohyb jednoho člověka během deseti nebo dvaceti let. To je obrovské množství informací. AI může lékaři pomoci souvislosti mezi nimi vyhledávat a upozorňovat na změny, které by jinak mohly zůstat skryté. Budoucnost podle mě není AI místo lékaře, ale lékař, který díky ní dokáže člověka vidět komplexněji.
Proč nemá ETERNIA zůstat u jedné kliniky?
Šarlota má být prvním místem, kde model vytvoříme a ověříme. Dlouhodobou ambicí je propojit více destinací jedním medicínským systémem. Klient by jednou mohl pobývat na Šarlotě, jindy například v zařízení u moře. Prostředí se mění, ale zdravotní historie, výsledky a plán péče na sebe navazují. Nechceme budovat několik hotelů se stejným logem. Chceme jednu medicínskou platformu na různých místech.
Co z toho má klient – a co investor
Prémiová longevity péče stojí hodně peněz. Za co podle vás klient ve skutečnosti platí?
Nekupuje si pouze luxusní pokoj, wellness a týden odpočinku. Kupuje si služby, kterým přisuzuje vyšší hodnotu: odbornou péči, svůj čas a možnost věnovat se budoucí kvalitě života. U personalizované medicíny je hodnotová nabídka jiná než u hotelového pobytu. To ale zároveň znamená, že medicína musí být skutečně tím hlavním a že je potřeba její výsledky sledovat, ne jen nabízet další procedury.
U Šarloty se nemluví jen o klinice, ale také o Longevity Village a dalších lokalitách. V čem je podle vás ekonomická logika takového projektu?
Kombinuje několik vrstev hodnoty. Základem má být medicínská longevity klinika s dlouhodobým vztahem ke klientovi a opakovanými pobyty. V případě Šarloty se k tomu přidává plánovaný Longevity Village, tedy příklad takzvaného wellness real estate. Tento v Česku zatím méně známý pojem označuje nemovitosti navržené tak, aby prostředí a dostupné služby podporovaly zdravý životní styl a kvalitu života obyvatel – například pohyb, odpočinek, zdravé vnitřní prostředí a dostupnost preventivní péče. V našem případě by šlo o prémiové rezidenční bydlení propojené s medicínskou a resortní infrastrukturou; samotné bydlení samozřejmě není zdravotní službou ani příslibem delšího života. Vzniká tak spojení zdravotnického provozu a realitního developmentu. Podle mě je ale pro investora důležité ještě něco jiného: skutečně medicínský model není snadné napodobit. Hotel nebo spa lze postavit relativně snadno. Medicínskou platformu, která stojí na lékařích, technologiích, datech, odborných postupech a reputaci, podstatně hůře.
Vybudování takto komplexní medicínské kliniky musí být mimořádně nákladné. Co představuje největší investice a v jaké fázi je projekt?
Hlavními investory projektu jsou majitelé Resortu Šarlota, se kterými jsme společně připravili medicínský koncept, dlouhodobý podnikatelský plán i architektonickou vizi celého areálu. Náš záměr má totiž, jak jsme si řekli, dvě vzájemně propojené části. První je vybudování špičkové pobytové longevity kliniky s komplexní diagnostikou, moderními terapeutickými technologiemi a odpovídajícím lékařským zázemím. Druhou je Longevity Village – rezidenční část projektu, která nabídne prémiové bydlení propojené se zdravotnickou a resortní infrastrukturou. Nejde tedy pouze o výstavbu kliniky, ale o vytvoření celého prostředí zaměřeného na zdraví, regeneraci a kvalitu života. Takový projekt je pochopitelně kapitálově velmi náročný. S ohledem na rozsah investice jsme se proto rozhodli přizvat další spoluinvestory, se kterými již vedeme jednání. Ve hře je také vytvoření investičního fondu typu SICAV, který by umožnil zapojení více investorů. To nám dává smysl i vzhledem k mezinárodním ambicím projektu. Šarlota má být první destinací, nikoli konečným cílem, kterým je položení základů medicínské platformy s regionálním evropským rozměrem. Proto už dnes přemýšlíme nejen o financování první kliniky a Longevity Village, ale také o investiční struktuře, která umožní dlouhodobý rozvoj celé platformy ETERNIA
A kdybychom se za deset let potkali znovu – jak by podle vás vypadal ideální rok klienta ETERNIA?
Na jaře by mohl strávit třeba deset dní na Šarlotě, absolvovat komplexní program a potom se vrátit domů. Během dalších měsíců bychom sledovali jeho výsledky. Na podzim by mohl navázat v jiné destinaci, třeba u moře. Lékaři by už znali jeho historii, předchozí výsledky i cíle. A za rok bychom celý cyklus zopakovali. Ne proto, že je člověk nemocný. Právě proto, aby, pokud možno, nemocný nebyl.
