Pampeliška. Nenápadná zelená rostlina, krásný jasně žlutý květ. V létě je můžeme ve velkém množství vidět zářit ze všech stran, nejen z travnatých ploch. Stejně dobře se ale dokážou uchytit v kamenitých zdech, okolo mříží kanálů, podél silnic a chodníků.
V čem spočívá tajemství pampelišky, která vzejde i v tak nehostinných podmínkách, jako je nepatrná skulinka v betonu či asfaltu? Každý z nás se někdy cítí zavalený starostmi a pochybnostmi, nepřízní osudu či neporozuměním okolí. Snaha změnit svět k obrazu svému nás stojí velké množství fyzických i psychických sil. Výsledek navíc jen málokdy odpovídá našim představám.
Klíčem je zaměřit veškerou svoji sílu a potenciál sami na sebe. Na své přednosti a silné stránky. Neznamená to, že si světa přestaneme všímat. Znamená to pouze, že se světem začneme spolupracovat na našem růstu.
Přetvařujete se, abyste uspěli v materiálním světě? Nepřidá vám to ani na kariéře, ani na zdraví.
Tohle jsem já
Když vycházíme sami ze sebe, ze své přirozenosti, stáváme se tím, čím jsme vždy byli a co jsme přišli světu představit. Únava, úzkost a stres spojený se snahou uspět v oblasti, která nám není vlastní, úplně mizí. Zaměříme-li se na své přirozené schopnosti, dostavuje se radost související s vnitřním naplněním a pocitem, který by se dal vyjádřit slovy: „Ano, tohle jsem já, toto dělám.“
Žít v přetvářce?
Velké množství energie ztrácíme tím, že si hrajeme na něco, čím nejsme. Pokud se například někdo prezentuje jako dravý manažer, a přitom je v jádru citlivý umělec, jenom těžko může naplnit to, proč přišel na tento svět. Možná dosáhne určitého úspěchu měřitelného v materiálním světě, skutečné štěstí či vnitřní naplnění však nenalezne. Navíc se fyzické i psychické vypětí velmi pravděpodobně podepíše na kvalitě jeho vztahů i zdraví.
Dokud domíchávače myšlenek jedou naplno, je pro nás obtížné uspět. Myšlenky rády vytvářejí asociační vzorce. Čím jsou košatější, tím je pravděpodobnější, že na sebe nabalí všemožné pochyby a obavy. Ty na naše sny působí stejně, jako působí beton na semínko pampelišky.
Vědět, proč jsme na světě
Velká proměna začne okamžitě, jakmile do svého života vneseme lehkost tím, že začneme se světem spolupracovat, namísto toho, abychom s ním bojovali. Když víme, čím jsme a co je naším darem, potom je snadné vykvést v jakémkoliv prostředí. Klidně i na zdánlivě neúrodné pláni.
Stačí setrvávat pozorností sami v sobě a krůček po krůčku následovat své určení. Cíl je blízko, každý si ho neseme sami v sobě. Naše vytrvalost a tiché odhodlání srdce nám pomůže toto určení přenést do projeveného světa. Následujte proto svoji přirozenost. Buďte tím, čím skutečně jste. Každá vnější překážka se nakonec skloní před velikostí vaší vnitřní síly. Jako beton před pampeliškou.
