Na internetu se objevila nová interaktivní mapa, která si říká ClimateEx. Co je na ní tak výjimečného? Nabízí uživatelům, aby se podívali, jak bude vypadat podnebí v místě, kde bydlí, během následujících 50 let. Vyhlídky to nejsou dobré. Václav Klaus by se mimochodem asi divil.
Na světě se pořád najdou lidé, kteří nevěří v globální oteplování ani vlivu člověka na klimatické změny. Obvykle mají dva argumenty: Země prochází přírodními cykly (první argument) a lidé je nemohou změnit (argument druhý). První argument je určitě pravdivý. Země bývala v některých etapách mnohem chladnější i mnohem teplejší, než je dnes, a přecházela mezi různými stavy – dobami ledovými a meziledovými. S druhým argumentem už je to horší. Lidé mohou ovlivnit a taky ovlivňují nejenom globální klimatický systém, ale i další globální procesy důležité pro budování a udržení životního prostředí do budoucna.
Související…
Reklama
„Předpovědi jsou těžké, obzvlášť pokud se týkají budoucnosti,“ praví anglický bonmot. A skutečně, předpovědět budoucnost zemského klimatu není nic lehkého. V mnohém ho totiž ovlivní rozhodnutí, která uděláme dnes. Na podnebí má vliv množství slunečního záření, které dopadá na zemský povrch a které se kumuluje v jeho blízkosti. Podle vědců nám slunce bude dávat stejné množství tepla po tisíce let. Hlavní je tedy otázka, kolik tepla na zemi také zůstane. Tehdy se dostávají do hry skleníkové plyny. Čím větší je jejich koncentrace v atmosféře, tím více tepla se bude zdržovat na Zemi a tím intenzivnější bude i globální oteplování. Kvůli teplejšímu klimatu je v ovzduší více energie. To vede k rostoucí frekvenci bouřek a delším obdobím sucha.
Výpočty na 50 let
Výzkumníci z University of Cincinnati vyšli z dat shromážděných z 50 tisíc mezinárodních meteorologických stanic a propočítali, jak bude vypadat podnebí v příštích dekádách, pokud se bude nadále vyvíjet stejným tempem. Poté dali dohromady interaktivní klimatickou mapu ClimateEx. Data jsou zmapována do mřížky, jejíž jeden dílek má 4 km2. Na každém takovém dílku si můžeme zobrazit, co se zde bude dít s teplotami a srážkami v příštích pěti dekádách.
V České republice se podle mapy prudce zvyšuje pravděpodobnost dlouhých a prudkých veder. Na konci tohoto století už budou všechna léta horká.
„Podnebí má mnoho složek, a to včetně srážek. Lidé často teplotu a srážky oddělují, ale náš matematický model zahrnuje oboje,“ říká jeden z tvůrců mapy, profesor geografie Tomasz Stepinski. „Mapa tedy demonstruje nejenom změny podnebí v čase, ale i klimatickou rozmanitost.“
Jak to bude vypadat
Podle mapy bude nejhůře zasažena Severní Amerika, Rusko a poté rovníkové oblasti, kde se projeví obrovská ztráta deštných pralesů. Ve Velké Británii bude nejvíce ovlivněno východní Skotsko, ale změny potkají i Wales a nejsevernější část Anglie. Na západním pobřeží USA se zvednou teploty a ubudou srážky. Ve Střední a Jižní Americe narostou jak teploty, tak srážky. Papui Nové Guineji, jihovýchodní Číně, západnímu pobřeží USA, Grónsku a arktickým oblastem hrozí zvýšení mořské hladiny.
„ClimateEx vám umožňuje najít oblasti, kde by změna klimatu mohla v budoucnosti vést k problémům. Uživatel jednoduše označí místo, kde se v současnosti nachází tornáda, a ClimateEx mu ukáže všechna místa, kde by tornáda mohla být za padesát let,“ dodává profesor Stepinski.
Co čeká Česko
A teď k tomu, co nás v souvislosti s mapou zajímá asi nejvíc. Podle výpočtů zde každý rok naroste teplota o 0,24 °C. To znamená, že v roce 2050 bude průměrně o 7,5 °C víc. V České republice se podle mapy prudce zvyšuje pravděpodobnost dlouhých a prudkých veder. Tepelné vlny, jejichž síla bude srovnatelná s roky 2006 (tehdy byl rekordní červenec s průměrnou teplotou 24,8 °C) a 1994 (červencová průměrná teplota činila 24,3 °C), lze očekávat jednou za 4–8 let už v polovině 21. století. A na konci tohoto století už budou takto horká všechna léta.
Průměrné srážky v severní Evropě narostou a na jihu poklesnou. Celkový počet srážek v Evropě se zvýší, obzvláště v létě (v menší míře i na jaře a na podzim). Přibude intenzivních dešťů. Jak víme už dnes, kombinace vedra, velkého sucha a intenzivních dešťů není úplně příznivá. Vyschlá zem není schopna pojmout tolik vody, což může vést k ničení úrody, sesuvům půdy, případně záplavám.
Jinými slovy, prognózy nejsou zrovna příznivé. Můžeme doufat, že se vědci buď mýlí, anebo že brzy jako globální společnost uděláme zásadní kroky, které povedou k ochraně životního prostředí.
foto: Profimedia a Shutterstock, zdroj: Daily Mail
