Rostlinná strava, nejbohatší zdroj vitamínů, minerálů a aktivních enzymů, je jedinečná rozmanitostí chutí, vůní, barev i tvarů. Složení a obsah zdraví prospěšných látek je jedinečný. Stejně tak jsou jedinečná přírodní dochucovadla, která používáme při přípravě vegetariánské stravy.
Existuje řada přírodních dochucovadel, která použijeme k ochucení jídel na sladko nebo na slano. Ideální je mořská sůl, také kvalitní čerstvé bylinky nebo koření, lze použít i BIO rostlinné bujóny. K oslazení jsou nejpříhodnější třtinový BIO cukr, med nebo javorový sirup. Mléko může velmi dobře nahradit rostlinná smetana s přípravkem podmáslí, také sojové mléko a sojová smetana. Ve vegetariánské kuchyni lze velmi dobře využít k dochucení pokrmů nebo zvýraznění jejich chuti také chuťově výrazné ovčí a kozí sýry.
„V první řadě se podle mě dělá zbytečně velká věda z toho, jak a zda vůbec vařit bez masa. Už ve starých kuchařkách bylo mnoho receptů soustředěných na luštěniny, brambory, zeleninu, jelikož maso se jedlo maximálně jednou za týden. Tak si myslím, že téma, jak vařit bez masa, je zbytečně nafouknuté a vlastně plyne z pohodlnosti, protože dobré maso stačí dát na gril, osolit, opepřit a může to být pecka. Když vaříte bez masa a chcete TOP jídlo, většinou je potřeba víc než jen pepř a sůl,“ říká Michaela Dvořáková sales/event manažerka pražské restaurace Etnosvět.
Ochucování je sice na místě. Ve finále vám ale nebude vadit, že v pokrmu maso není.
U nás a ve světě
Fakta jsou jasná, ve světě se zas tak neřeší vegetariánské a nevegetariánské jídlo. V Asii, Indii, jižní Africe a na spoustě dalších míst se vaří bez masa běžně, a tak kombinace chutí jsou víceméně stejné, nepoužívají se nějaká výjimečná dochucovadla, prostě se kombinují chutě tak, aby byl pokrm chutný. Z bylinek se nejčastěji používá rozmarýn, šalvěj, bobkový list, oregano, majoránka, skořice, muškátový oříšek, hřebíček i citrónová a pomerančová kůra. Zeleninové saláty dobře dochutí například kousky žlutého nebo červeného melounu i jahody nebo meruňky a mrkev, na slano zase olivy.
Královnou sladké i slané kuchyně je například dýně, která se už ve vegetariánské a veganské kuchyni běžně používá a pomalu se zabydluje i v běžných českých kuchyních. Dýně má široké možnosti využití a nemusí to být jenom kompot. Lze ji totiž velmi dobře připravovat jak na sladko, tak i na slano.
Avokádové crème brûlée z pražské restaurace Etnosvět.
Avokádové crème brûlée z pražské restaurace Etnosvět
Ingredience:
2 zralá avokáda
šťáva ze 2–3 pomerančů
šťáva z 1 limetky
4–5 lžic agávového sirupu
1 lžíce mirin octa
4 lžíce třtinového cukru
Postup:
Avokáda rozpůlíme a opatrně vydlabeme tak, abychom neporušili slupku. Všechny suroviny kromě třtinového cukru rozmixujeme do hladkého krému, který dáme vychladit do lednice alespoň na 30 minut. Z avokádových slupek nám vznikly misky, které naplníme vychladlým krémem. Těsně před podáváním povrch dezertu hojně posypeme třtinovým cukrem a zkaramelizujeme flambovací pistolí, nebo dáme na chvíli pod gril. Avokádové crème brûlée dozdobíme mátou a ihned servírujeme.
foto: Shutterstock, Etnosvět M. Bílková
