Svatby, promoce i narození dětí jsou jednoznačně pozitivní události, které jsou však v nemalé míře doprovázeny i slzami. Vědci z Yaleovy univerzity zkoumali, kde se berou slzy radosti, a zjistili, že jedinci, kteří pláčem vyjadřují pocit radosti, efektivněji ovládají své emoce a celkově tak lépe pečují o své psychické zdraví.
Univerzitní psycholožku Orianu Aragónovou zajímalo, proč tak často dochází ke spojení dvou zcela nesourodých až protikladných jevů – pozitivních událostí a emocí a negativních projevů. Aragónová spolu se svým výzkumným týmem vystavila skupinu dobrovolníků pozitivním jevům – účastníkům byla například promítána videa roztomilých dětí či radostných setkání. Během sledování vědci zkoumali jejich viditelné reakce a zároveň měřili aktivitu jejich mozku. Ukázalo se, že jedinci, kteří na pozitivní zážitky reagovali pláčem, dokázali mnohem rychleji a lépe zmírnit intenzivní emoce, které v nich videa vyvolala. Jak psycholožka Aragónová vysvětluje, i silné pozitivní emoce nás mohou doslova ochromit a výrazně zatížit náš nervový systém. „Lidé v takových případech negativními reakcemi obnovují svou emoční rovnováhu. Díky tomu se ze silných emocí zotavují lépe,“ doplňuje vědkyně.
Pláč stejně jako smích nejsou pouhými automatickými reakcemi na určité emoce, ale mají i svou kulturní a společenskou složku. Také je lze využívat strategicky, například k manipulaci.
Smích během tragické události?
Teorie o snaze našeho nervového systému opět nastolit emoční rovnováhu vysvětluje i zcela opačný jev, kdy silné negativní zážitky a emoce vyvolávají pozitivní projevy. V případech, kdy se lidé setkávají s obtížnými nebo děsivými situacemi nebo v průběhu extrémního smutku, se u nich může objevit takzvaný nervový smích. Ten v daných situacích může působit nemístně a netaktně, ve skutečnosti však jde o velmi účinnou obranu naší psychiky.
Slzy jako nástroj stratégů
Podle Aragónové vysvětlují výsledky výzkumu běžné věci, které se nám dějí, aniž bychom věděli proč. „Tyto poznatky rozvíjejí naše chápaní toho, jak lidé vyjadřují a ovládají své emoce, což je důležitým ukazatelem jejich duševního i tělesného zdraví, a dokonce i kvality mezilidských vztahů,“ objasňuje psycholožka. Jak dokazují evoluční biologové, pláč stejně jako smích nejsou pouhými automatickými reakcemi na určité emoce, ale mají i svou kulturní a společenskou složku. Oba dva projevy utužují přátelství, signalizují potřebu připoutání a potvrzují city mezi rodinou, přáteli a členy skupiny. Podle evolučního biologa Dr. Hassona mají i slzy strategické využití – slouží k vyvolání sympatií, milosrdenství a popřípadě i pomoci od znepřáteleného jedince či skupiny.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily
