Pod hashtagem Me too (já také) se ke zkušenostem se sexuálním násilím začalo přiznávat šokující množství žen i mužů, a to nejen v Americe. Virální kampaň upozornila na to, že sexuální násilí je celospolečensky opomíjeným problémem, který se však evidentně týká velké části populace.
Kampaň odstartoval skandál slavného hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina poté, co ho neméně slavná, zato však podstatně pohlednější herečka Alysse Milanová na Twitteru přímo obvinila ze sexuálního obtěžování. Připojila výzvu, aby všichni s podobnou zkušeností promluvili. Na tuto výzvu zareagovalo velké množství lidí, jaký má ale kampaň v globálním měřítku smysl?
"Díky kampani #metoo se z anonymních statistik staly pro lidi, kteří mají o sexuálním násilí jen minimální povědomí, konkrétní příběhy," říká odbornice na problematiku sexuálního násilí a zakladatelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová. "Mnoho žen také dostalo odvahu se ke zkušenosti se sexuálním násilím přihlásit, když viděly, že se k tomu odhodlaly celebrity, či jejich přítelkyně," dodává.
Nevinné oběti?
Co obětem ale odvahu dozajista nedodává, jsou některá česká média. Ta se ke kauze postavila vskutku svérázně. Popírat, že je Harvey Weinsten nemorální násilník, by si veřejně nikdo netroufl. Zato však mnozí hlasitě vyjadřují obavy z toho, aby kauza nevyvolala fanatismus a hon na čarodějnice. Nebo lépe řečeno na "nevinné" muže, kteří svou podřízenou na firemním večírku (a navíc pouze v opilosti) "jenom" plácli přes zadek. Sexuální útočníci jsou tak představováni jako oběti, které jedno sáhnutí na zadek (nebo někam jinam) stojí kariéry, manželství a reputaci.
Zákoník práce nebo antidiskriminační zákon přitom mají v otázce sexuálního obtěžování jasno. Definují ho jako jednání ústní či neústní, které je sexuální povahy a které je chápáno jako nevhodné, nevítané a urážlivé. Patří k nim nechtěná sexuální pozornost od dotyků, líbání po odhalování, ale i nepříjemné komentáře se sexuálním podtextem. Takže laškovné poplácání po zadku sem rozhodně spadá a ano, jednoznačně se definuje jako akt sexuálního obtěžování.
Sexuální lamenty v parlamentu
Plácání po zadku a vlna odhalování sexuálního obtěžování se však neomezila jenom na Hollywood. Dorazila i do Evropského parlamentu, kde v reakci na kampaň #metoo vzneslo obvinění hned několik zaměstnankyň instituce. Svojí otevřenou výpovědí prolomila bariéru i česká eurokomisařka Věra Jourová, která násilí na ženách považuje za důležité téma, jež by nemělo být opomíjeno. "Zapracovala jsem také na tom, aby Evropská unie a členské státy přistoupily k takzvané Istanbulské úmluvě, která je velkým posunem právě v boji proti násilí na ženách a mohla by hodně pomoci," řekla serveru Lidovky.cz Jourová.
A jak se k otázce sexuálního násilí staví české politické strany? "Pro ně je na rozdíl od západních zemí téma sexuálního násilí stále něčím zcela podružným. Kromě strany Zelených ho před volbami nikdo neartikuloval," říká Johanna Nejedlová z Konsentu. "Dobrou zprávou je, že ne všichni politici jsou k tomuto tématu lhostejní. Naše aktivity, které směřují k osvětě ve věci sexuálního násilí, podpořili z vítězů letošních parlamentních voleb třeba Ivan Bartoš z Pirátů nebo Dominik Feri z TOP 09."
#metoo a co bude dál?
Podle Nejedlové by veřejnost, média ani politici neměli sexuální obtěžování tolerovat, natož ho omlouvat. Společnost by měla naopak vytvořit takové prostředí, kde se člověk, který prodělal podobnou zkušenost, nebude bát odsouzení a komentářů typu: můžeš si za to sám/sama, a kde bude mít jistotu funkčního právního systému, který zajistí, že útočníka stihne adekvátní trest.
Jak toho dosáhnout? "Díky #metoo je u nás téma sexuálního násilí hojně diskutováno na sociálních sítích i v médiích. Tím odvedla kampaň svůj díl práce. Jak se k problému postavíme a co za konkrétní kroky ke zlepšení informovanosti i celkové situace podnikneme, je jen na nás," říká Nejedlová.
Kampaň pomohla také zviditelnit aktivity neziskových organizací, které se u nás tomuto tématu věnují. A ukázala, že sexuální obtěžování je téma, kterému by se společnost měla věnovat. Třeba posune i laťku toho, co se považuje za "normální".
foto: Shutterstock