Lidské vztahy jsou složitější než mozaika a poskládat je dohromady vyžaduje um ze všech stran. Umíte si představit, že by se člověk, který vám odvedl partnera, stal vaším blízkým kamarádem? Někdy se tak stane. Zášť je zahozena a vystřídá ji opravdové přátelství. Je to i logické – partnery si často vybíráme podobné, protože takový je náš vkus, takže není divu, že si můžete padnout do noty.
Z nevěry se vyklubalo pevné přátelství
Jednou z nejtěžších zkoušek pro partnerský vztah je nevěra, která může vést k rozpadu vztahu a nezacelitelným emocionálním ranám. Ale ne vždycky. Existují příběhy, kdy se partner smíří s nevěrou svého protějšku, a dokonce naváže přátelství s jeho novým partnerem či partnerkou. Ostatně, i já jsem v takovém zvláštním trojúhelníku (bez milostného podtextu) vyrostla.
Povahově si nebyli podobní ani trochu, zato vizuálně vypadali vedle sebe jako dva bratři. Možná proto nikomu ani nepřišlo na mysl, že by onen „strejda“ nebyl skutečným pokrevním strýcem.
Moje maminka byla už jednou vdaná, a to dlouho, dvacet let. Její manžel nemohl mít děti a snad i díky tomu byl po čase rozchod na spadnutí. Strejda (ano, tak jsem mu říkala) si nakonec našel přítelkyni a s maminkou se pokojně rozvedli. Po čase si partnera našla i maminka – mého tátu. Další jejich životní peripetie a okolnosti způsobily, že jeden čas, než si oba páry našly své bydlení, žili všichni, tedy máma s tátou a strejda, tedy mámin první manžel s přítelkyní, všichni společně v jednom malém bytě.
Ne, nebyla to žádná swingers buňka, ani zde nepanovaly jakkoli pobuřující poměry – tedy kromě toho, že spolu všichni žili „na hromádce“, což bylo na tehdejší dobu víc než progresivní. Prostě se dokázali dohodnout, byli kamarády a tak to zůstalo. Když se pak strejda s tehdejší paní rozešel, tvořil s mými rodiči jakýsi podivný trojúhelník, který dodnes nikdo z mých přátel nechápe. Chalupu v jižních Čechách, kde jsem vyrostla, koupili na třetiny, strejda mě vlastně spoluvychovával a naučil mě vše, co umím. I když vztah mezi mým otcem a jím někdy drhnul, zpětně je obdivuji oba, jak krásně spolu dokázali ještě dalších dvacet let fungovat.
Někdy to drhlo
Jistě, nebylo to vždy zalité sluncem, ale kdy je? Otec někdy potřeboval strejdovi ukázat jeho nepraktičnost, protože intelektuálně se s ním naopak nemohl srovnávat. Jeho nemotornost a nepraktičnost jen podněcovala jeho vznětlivost. V tomto případě si tedy povahově nebyli podobní ani trochu, zato vizuálně vypadali vedle sebe jako dva bratři. Možná proto nikomu ani nepřišlo na mysl, že by onen „strejda“ nebyl skutečným pokrevním strýcem. Prožili jsme spolu vlastně celý život, strejda mě vyzvedával ze školy, trávil se mnou prázdniny, když rodiče pracovali. Dokonce mi pak věnoval i svůj byt, kde jejich někdejší „čtyřlístek“ jeden čas nahradily i děti jednoho z mých partnerů, kamarádky a další mí „spolužijící“ lidé. Vztah mého táty a strejdy sice nebyl přátelstvím, ale byl rozhodně hluboký, korektní a plný tolerance.
Z toho, jak jsme si vystřídaly mého bývalého manžela, si děláme všichni srandu. Je to takové vděčné téma už několik let. A jo, je to tak, s Janou jsme nejlepší kamarádky.
Moje maminka se dlouho bavila situacemi, které spolu její dva muži zažili. Například když jsem už byla na světě a máma mě kojila, strejda s tátou s ní šli koupit kojenecké podprsenky a bavili celý krám ve středu města, když si obří košíky dávali na hlavy a svorně tvrdili, že až nebudou třeba, nechají si z nich ušít čepečky...
Manžel ji podvedl se sekretářkou, dnes jsou z nich přítelkyně
Marie Kmoníková a Petr N. byli manželé deset let, když si Petr začal, jako v příručce o nevěře, vztah s Janou, jeho o patnáct let mladší asistentkou. Když mu Marie na nevěru přišla, rozhodla se situaci řešit otevřeně. „Děsně mě to štvalo, ale chtěla jsem v tom mít jasno. Tak jsem jí zavolala a pozvala ji na kafe. Byly jsme obě velmi rozpačité, ale po počátečním šoku a bolesti jsme postupně zjistily, jak moc toho máme společného. Bylo to až k nevíře, jak jsme si rozuměly. Dokonce tak moc, že to tehdy vyděsilo i Petra. Dneska je Jana už jeho manželkou, já mám také druhého muže a jezdíme společně už pěknou řádku let na dovolenou. Obě jsme si s Janou udělaly kapitánské zkoušky, a tak jezdíme na jachtu. Je to zábava a musím říct, že z toho, jak jsme si vystřídaly mého bývalého manžela, si děláme všichni srandu. Je to takové vděčné téma už několik let. A jo, je to tak, s Janou jsme nejlepší kamarádky,“ svěřila se Flowee Marie. A trochu s nadsázkou dodává: „Nevím ale, jak by to dopadlo dneska, kdyby Jana začala pokukovat po mém současném muži. To bych už asi podruhé nezvládla,“ směje se.
Smíření a přátelství k sobě mají blízko
Podle studie Masarykovy univerzity se stále častěji objevují názory, že po rozchodu se romantický vztah může zcela změnit a komunikace mezi partnery může dál pokračovat, klidně i v přátelském duchu. A podobně je to i s novými partnery vašich bývalých. Tato transformace vztahu může vést k vytvoření nových, často hlubších vazeb, které jsou založeny na vzájemném porozumění a respektu. Ostatně, některá taková přátelství můžeme vidět i mezi filmovými hvězdami.
„Já si myslím, že to je možné, a to celkem dobře, ale klíčem k takovému přátelství je schopnost odpustit a přijmout novou realitu. To vyžaduje emoční zralost a ochotu pracovat na sobě. Důležité je také uvědomit si, že každý vztah je jedinečný a neexistuje univerzální návod na to, jak se v takové situaci zachovat. Pokud jste ale měli oba s partnerem už nakročeno do nového života, je poměrně snadné zůstat přáteli a přijmout pak v nové situaci i nové partnery vašich bývalých,“ vysvětluje pro Flowee Kamila Klánská, která se zabývá vztahovým koučinkem. Upozorňuje ale i na možná rizika takového přátelství.
Přátelství s novým objevem ex
Přátelství mezi bývalými a současnými partnery a jejich dalšími partnery může podle ní přinést řadu výhod. Pokud jsou ve vztahu děti, může takové uspořádání vytvořit stabilní a harmonické prostředí pro jejich výchovu, něco takového, jako vidíme třeba v populárním seriálu Jedna rodina. „Překonání negativních emocí k partnerům, kteří vás vlastně vystřídali, a budování nových vztahů může vést i k vašemu osobnímu růstu a lepšímu sebepoznání. Nové přátelství také může obohatit sociální život a přinést nové zážitky a zkušenosti. Velká rodina je skvělá, pokud v ní vztahy fungují bez zášti,“ dodává Klánská.
Nejdůležitější je dát si dostatek času na adaptaci na novou situaci a být trpělivý sám se sebou i s ostatními.
Na druhou stranu, i přes snahu o harmonii mohou občas vyvstat konflikty nebo pocity žárlivosti. Okolí takové uspořádání nemusí vždy chápat nebo podporovat, což může vést k nepříjemným situacím. Sama si pamatuji pozdvižené obočí mých spolužáků na střední škole, když jsem nadšeně vyprávěla, jak se od rodičů stěhuju ke strejdovi, nebo když jsem říkala, že je to vlastně první manžel mojí mámy, ale vychoval mě, a tak mu říkám „strejda“. Bylo mi jedno, co si myslí jiní, a nyní, s odstupem času, skutečně obdivuji, jak všichni v mé rodině tuto situaci zvládli.
Příběh Jany a Marie ukazuje, že ženy to zvládají, příklad mého táty a strejdy zase to, že i muži dovedou čelit vztahovým situacím s grácií. A i další trojúhelník je příkladem, kde to funguje. O to zvláštnějším, že se „výměna“ udála na vesnici.
Tomáš a Eva Novotní spolu byli sedm let, když si Eva „začala“ s Martinem. Samozřejmě to ale prasklo, protože vesnické zdi mají ještě větší uši než ty městské. Tomáš se nicméně po počátečním šoku rozhodl nevnímat Martina jako soupeře, ale jako člověka, se kterým je jeho Eva šťastná. „Bylo mi třicet, věděl jsem, že mám ještě život před sebou. Eva byla moje první holka... Já ji mám pořád rád, ale chápu, že šla za hlasem svého srdce. Jasně, byl jsem strašně ublížený a zraněný, ale pak jsem si řekl, že nemá cenu ji u sebe držet, když má stejně ráda někoho jiného,“ vzpomíná Tomáš na situaci, která se stala před dvaceti lety. Tomáš s Martinem se navíc znali od dětství, jak by ne, byli z jedné vesnice. I dál spolu chodí na pivo, hrají ve stejném fotbalovém týmu. „Ono takových výměn a prohozů bylo u nás ve vsi víc, ale nikdo to tu neřeší. Chvilku je to horké téma, ale pak zapadne,“ směje se Tomáš, který má další dvě děti s novou partnerkou. „Moje současná žena Evu nemusí, ale já ji k ničemu nenutím.“
Statistiky a výzkumy
Přesné statistiky o takových přátelstvích neexistují, ale podle některých studií je přibližně v kontaktu se svými bývalými partnery 60 % lidí. O vztazích jejich starých a nových partnerů nejsou k dispozici žádné empiricky podložené informace, studie však předpokládá, že menší část z těchto 60 % přátelský vztah s novým partnerem vlastního expartnera naváže. Takové uspořádání je tedy relativně méně časté, není však zcela výjimečné. Udržování přátelství s bývalým partnerem může být ovlivněno nevědomými mechanismy a nevyřešenými emocemi. Podle tohoto článku mohou partneři do nových vztahů přenášet nezpracované záležitosti z minulých vztahů, což může ovlivnit kvalitu nového partnerství.
„Já myslím, že pro úspěšné budování přátelství mezi bývalými a současnými partnery je klíčová otevřená komunikace. Nejde to tak, že do očí jste přátelé, ale za zády se pomlouváte. Důvěru můžete vybudovat jen tehdy, když sdílíte pocity a obavy s ostatními zúčastněnými. Dohoda o pravidlech a hranicích, které budou vyhovovat všem stranám, je pro udržení harmonie nezbytná, stejně jako respektování vzájemných emocí a přijetí faktu, že každý může prožívat situaci jinak. Za mě je nejdůležitější dát si dostatek času na adaptaci na novou situaci a být trpělivý sám se sebou i s ostatními,“ radí Kamila Klánská.
Ano, vztahy v naší rodině jistě nebyly úplně běžné. Mezi trojlístkem mých nejbližší jsem nikdy nevnímala žádnou zášť. Táta si byl maminkou jistý, možná až moc. Na strejdu nežárlil, možná i proto, že on byl tím, kdo jí dal vytouženého potomka. Mě.
Takže na závěr nezbývá než „objevit“, že přátelství mezi bývalými partnery a jejich novými protějšky je komplexní a individuální záležitost. Úspěch takového možného vztahu závisí na otevřené komunikaci, respektu a schopnosti zpracovat minulé emoce. Ačkoli to může přinést výhody (zejména pro případné děti), je důležité být si vědom potenciálních rizik a pečlivě zvážit, co všechno takové přátelství všem zúčastněným přinese.
Reklama
