Měli jste na střední jen pár kamarádů a připadali jste si kvůli tomu jako outsideři? Trápilo vás, že nepatříte mezi nejoblíbenější jedince a že za vámi ustavičně nepoletuje dav obdivovatelů? Podle doktorky Rachel K. Narrové, psycholožky z University of Virginia, vám toto trauma ze střední může pomoci. V dlouhodobém horizontu si budete lépe schopni udržet duševní zdraví.
Narrová tato na první pohled paradoxní zjištění sepsala v rozsáhlé studii nazvané Blízká přátelství na střední škole předpovídají zlepšení v oblasti duševního zdraví v mladém dospělém věku. Podle studie záleží mnohem víc na kvalitě přátelství než na množství přátel, které na střední škole máme.
Paradox oblíbenosti
Pokud je přátelství na střední škole skutečně kvalitní, pomáhá tato zkušenost ještě v dospívajícím věku, tito šťastnější lidé pak trpí menšími depresemi a zažívají naopak vyšší úroveň emoční pohody. Dospívající lidé, kteří byli na střední velmi populární, mají prý naopak větší pravděpodobnost, že budou v životě trpět nějakou z forem sociální úzkosti.
Studie zkoumala skupinu tvořenou 169 dospívajícími v rozmezí 15 až 25 let, kteří byli sledováni po dobu 10 let. Každý rok přitom účastníci odpovídali například na otázky, jako kdo jsou jejich nejbližší přátelé, jak jsou na tom s přátelstvím celkově, jaké jsou jejich pocity týkající se úzkosti, sociálního přijetí, sebehodnocení a deprese. Mluvilo se rovněž s blízkými přáteli a spolužáky účastníků, takže si výzkumní pracovníci mohli vytvořit poměrně jasnou představu o tom, jak se členům studie vede a zda si nevymýšlí.
To, že jste byli na střední oblíbení, ještě nezaručuje vaši duševní pohodu.
Pohoda ze střední na celý život?
Účelem studie bylo zjistit, zda má přátelství na střední škole nějaký krátkodobý nebo dlouhodobý dopad na emoční a duševní zdraví. Ukázalo se, že dospívající lidé, kteří ve věku 15 let upřednostňovali blízké přátelství, vykazovali v době, kdy dosáhli věku 25 let, nižší sociální úzkost, zvýšený pocit sebehodnocení a méně příznaků deprese.
Jejich vrstevníci, kteří kvalitní přátelství neměli a soustředili se spíše na kvantitu než na kvalitu, na tom byli v pětadvaceti mnohem hůř. Na střední měli kupu známých, ale jen málo skutečných kamarádů. To se pak opět projevilo ve vyšším věku. Jak?
Popularita může plodit úzkost
Mezi jedinci, kteří byli na střední takto populární a o nichž mnoho dalších tvrdilo, že by s nimi chtěli trávit čas, se vyskytla vysoká pravděpodobnost sociální úzkosti pociťovaná už kolem 20. roku života. Tyto rozdíly, které se průběhem času objevily, byly patrné bez ohledu na životní zkušenosti účastníků a také bez ohledu na rasu, etnický původ nebo sociálně-ekonomický status.
Také příčina je docela logická. Jedinec, který je v rámci své popularity obklopen velkou skupinou lidí, si nemůže dovolit pracovat na těsných individuálních vazbách. Podle studie se „soustředí na celkovou popularitu bez kultivace individuálních vztahů“. To může mít podle Rachel Narrové dlouhodobé důsledky. „Což je důležité mít na paměti obzvláště dnes, ve světě velkých, ale neosobních sítí sociálních médií,“ konstatuje Rachel.
Emoční zdraví se buduje už na střední
Autoři tvrdí, že silné a intimní přátelství během dospívání může přispět k podpoře dlouhodobého mentálního zdraví. Tito lidé se navíc dokážou lépe vyrovnat i s vlastními pocity a problémy.
„Zkušenosti a pozitivní zážitky, které mladí lidé získali z jednoho, nebo dokonce dvou blízkých přátelství, jsou zřejmě klíčem k řadě pozitivních výsledků v oblasti duševního zdraví,“ potvrzuje Rachel K. Naarová.
Ačkoliv studie sledovala účastníky pouze do 25 let, Narrová věří, že výhody blízkých středoškolských přátelství mohou trvat po celý život. „Zkušenosti s blízkým a důvěryhodným vztahem pravděpodobně nezmizí a mohly by naopak jedince motivovat k tomu, aby takové pozitivní vztahy udržovali,“ doplňuje psycholožka.
foto: Shutterstock, zdroj: Health.com
