Strávila jsem 80 dnů v Asii, mimo facebook, mimo práci, jen s rodinou. Chtěla jsem se podívat sama na sebe a zjistit, kdo doopravdy jsem. Když jsem odjížděla, toužila jsem po změně. Nepočítala jsem ale s tím, že bude až tak razantní. Odjížděla jsem jako dula, lektorka předporodní přípravy a ženských kruhů, nadšená majitelka obchůdku s dárky z Avalonu, žijící ve svém kouzelném domečku na zeleném okraji Prahy. Vrátila jsem se a měla chuť vše vyhodit z okna. A teď pečlivě přebírám semínka všech svých tužeb a záměrů, abych našla ty pravé a zbavila se (nebo pečlivě předala dál?) toho zbytku. A tohle je výňatek z deníku té doby.
…Vyhodila jsem spoustu věcí – oblečení, semináře, které mě již nebavily, plány k projektům, ve kterých jsem necítila žádnou vášeň, staré závazky, kterým již uplynulo datum spotřeby, tak dobře vypadající plány do budoucna… a facebook. Za to jsem obzvlášť vděčná. Byla jsem mimo sociální sítě přes tři měsíce a neplánuji se teď vracet. Určitě se tam budou objevovat pozvánky a zajímavosti z mého života, ale bude ho spravovat někdo za mne. Pokud si chcete popovídat s mou maličkostí, napište mi e-mail, nebo lépe zavolejte, anebo úplně nejlépe pojďme na kávu (pro eko-bio přátele – může být i bylinkový čaj)!
Vyhazuji vše, co už nejsem já, i to, co vlastně nechci být, a hlavně to, v čem je mi pohodlně. Proč? Protože to už dobře umím. To, co má smysl a přináší to změnu do světa… To zůstává.
Co zbyde?
Snad jen pravda. Jádro toho, co opravdu jsem.
Někdy je cesta cíl, ale častěji vás k němu spíš jen dovede.
Do Prahy se budu ráda vracet – stejně jako do Bratislavy – na úžasné pracovní víkendy plné inspirace, neuvěřitelných žen a nových zkušeností. Ale mým domovem již nebude… Děkuji jí za všechny ty roky a s radostí se loučím.
Co se mnou bude? Uvidíme, zatím ještě třídím poklady a odpady svého života. Co vím jistě, je, že budu pokračovat v práci se ženami a s jejich tělem. A pokud neuspěju nebo to nebude ono? No, tak se vrátím plná nových zkušeností, širších perspektiv, s vylepšeným životopisem a hlavně s tím, že jsem měla odvahu to zkusit. Ale každopádně to vidím na byt u řeky v centru Londýna a potom na domeček v Yangonu či Chiang Mai. Tak mi, holky, prosím držte palce.
Co se ale týče cesty, která mě k tomuto rozhodnutí vedla. V galerii najdete pět míst, kam se určitě vrátím, a někde, doufám, že budu chvíli i bydlet. Navštivte je také, otevřete si obzory a možná, že vám změní život tak jako mně.
foto: Shutterstock, zdroj: zdroj: http://cestaextaze.cz/
