Nový výzkum provedený na univerzitě v Adelaide prokázal, že rychlé nabírání tělesné hmotnosti a větší velikost hlavy v prvním měsíci života dítěte jsou spojeny s vyšším IQ v mladším školním věku.
Studie analyzovala podrobné údaje u více než 13 800 dětí, a to od doby jejich narození až po dobu nástupu do školy. Výsledky ukázaly, že děti, které během prvních čtyřech týdnů života nabraly 30, nebo dokonce až 40 % své porodní hmotnosti, měly při měření IQ v šesti letech o 1,5 bodu více ve srovnání s dětmi, které v prvním měsíci života přibraly jen 15 % porodní váhy.
První měsíc života je rozhodující
Vyšší IQ měly také děti, u kterých byl v prvních týdnech života zaznamenán největší nárůst obvodu hlavy. „Obvod hlavy je ukazatelem objemu mozku, takže rychlý nárůst obvodu hlavy novorozeněte signalizuje rychlý růst mozku,“ vysvětluje vedoucí autorka studie Dr. Lisa Smithers. „Celkově lze říci, že vyšší IQ v pozdějším věku měly děti, které v prvních čtyřech týdnech rostly rychleji.“
Rození řečníci
Děti, které na váze v prvním měsíci života přibývaly nejrychleji, byly mimořádně nadané v oblasti verbální komunikace. Jejich schopnost osvojit si jazyk a citlivě ho používat v mluvené a následně i v psané podobě byla výrazně lepší. Tyto děti měly také lepší předpoklady pro osvojení jazyků cizích, dokázaly se lépe vyjadřovat i prezentovat. „Děti, které získaly nejvyšší váhu v prvních týdnech života, dosahovaly nejvyššího skóre ve verbálních testech IQ, což je způsobeno tím, že nervové struktury pro verbální inteligenci se rozvíjejí jako první. To znamená, že rychlé přibývání na váze v novorozeneckém období je s velkou pravděpodobností spojeno s kognitivním přínosem pro dítě,“ dokládá Smithers.
Chvála dokrmování
Autoři studie tak kladou důraz na časnou a kvalitní postnatální stravu, neboť se ukazuje, že právě krmení v nejútlejším věku může velkou měrou rozhodovat o studijní i pracovní úspěšnosti jedince. „Víme, že mnohé maminky mívají problémy se zahájením kojení v prvních týdnech života svého dítěte. Výsledky naší studie ukazují, že v případě takových problémů je rozhodující včasný zásah do procesu krmení,“ upozorňuje Smithers. Výzkumníci v tomto ohledu doporučují dokrmování dítěte alternativními způsoby – příkladem je krmení po prstu, lžičkou nebo kádinkou.
foto: Shutterstock