Náš systém získávání potravy by se dal přirovnat k domečku z karet, který se nám, protože z něj odstraňujeme spodní karty, pomalu začíná bortit. Díky klimatickým změnám přicházejí rostliny o značnou část svých výživných látek a odhaduje se, že do roku 2050 se v bezprostředním ohrožení může ocitnout až 148 milionů lidí.
Snižující se množství živin v rostlinách vědci doposavad přisuzovali upřednostňování vyšší výnosnosti v zemědělství. Ukazuje se ale, že problém je někde jinde. Matematik Irakli Loladze, který již 15 let zkoumá účinek CO² na životní prostředí, zjistil, že mnohem větší podíl viny na současném neutěšeném stavu rostlinné produkce má změna klimatu.
Strašák jménem CO²
Už dnes choroby a náročné pěstitelské podmínky ve světě ohrožují oblíbené potraviny, jako je káva, čokoláda, banány či pšenice. Včely, které dříve skvěle plnily funkci základního opylovače přírody, podléhají stresu a nenávratně mizí. Změna klimatu vede k tomu, že v atmosféře přibývá oxidu uhličitého. Rostliny rychleji rostou, ale nejsou schopny tento růst udržet a přicházejí o značnou část svých makro i mikroživin. Následuje dominový efekt – špatně živené rostliny samozřejmě produkují špatně živené potraviny a méně živin následně obsahuje i jídlo, které jíme. A následky pociťuje většina z nás. Každý třetí člověk strádá deficitem zinku. Kvůli vzrůstajícímu množství CO² se v potravinách o 8 % snížila koncentrace vápníku, hořčíku, draslíku, zinku, železa a dalších minerálních látek, které pak schází našemu tělu, a jsme nuceni mu je dodávat jinými způsoby.
148 milionu lidí v ohrožení
Jak ukazují výzkumy, bude ještě hůř. Studie z roku 2017 odhaduje, že většina základních plodin, jako jsou rýže, pšenice, ječmen a brambory, do roku 2050 ztratí značnou část svých bílkovin – rýže 7,6 %, pšenice 7,8 %, ječmen značných 14,1 % a brambory přijdou o 6,4 % svých bílkovin. Tyto cifry jsou alarmující především pro země, pro které jsou tyto potraviny základním zdrojem bílkovin. V ohrožení se tak ocitne 148,4 milionu lidí z osmnácti zemí, které tak přijdou o více než 5 % svých bílkovin.
Snadné řešení neexistuje
Někteří vědci a odpůrci vlivu klimatických změn na životní prostředí přitom vzrůstající množství CO² stále popírají. Budeme schopni čelit vlivům, které má CO² prokazatelně na potraviny, které konzumujeme? Kdy si konečně uvědomíme, že se potravinový systém, jak jej známe, pomalu ale jistě bortí? Že se dostáváme do bodu, kdy si nebudeme moci udržet zdraví jen prostřednictvím jídla? Otázku, zdali tomu tak skutečně je, zodpoví čas, který je zároveň největší neznámou v této rovnici.
Sci-fi jídelníček
Zemědělství je během na dlouhou trať a výsledky změn nejsou hned zřetelné. Nové plodině trvá 15 až 20 let, než dorazí do obchodů. Jistá možná řešení, jako je například kompostování v masovém měřítku nebo postupné snižování oxidu uhličitého ve vzduchu, jsou časově velmi náročné procesy, se kterými ale je na místě alespoň začít. Jinak nám hrozí, že se budeme jako někdejší "Návštěvníci" z oblíbeného stejnojmenného seriálu živit amarouny. Z tehdy úsměvné sci-fi komedie se pomalu stává smutná realita.
foto: Shutterstock a Giphy , zdroj: Organic Lifestyle