Joel Karsten ve své knize Zahrada na balících slámy popisuje, že sláma ideálně poslouží jako přírodní nádoba k pěstování díky tomu, že jednotlivá stébla jsou dutá a efektivně táhnou vodu. Jedinečná stavba dává stvolům mimořádné absorpční schopnosti. Při kontaktu sebemenšího množství tekutiny s vnitřní dutinou začne probíhat fyzikální jev nazývaný vzlínání. Těsně po průniku molekul kapaliny do dutiny zafunguje princip přilnavosti a voda nasátá dovnitř už se nedostane ven jinak než vypařením. Nevyteče tedy. Právě tyto schopnosti slámy z ní činí mimořádně vhodnou surovinu pro pěstování rostlin, neboť umožňují zadržet velký objem vody v balících slámy.
Odneste/ nebo si nechte odnést/ pár balíků slámy na zahradu a můžete začít experimentovat.
Výhody slámového pěstování
Srovnáme-li toto pěstování plodin s klasickým v půdě, vyjde nám, že slámové pěstování je mnohonásobně výhodnější. Následující výčet pozitiv hovoří za vše – minimálně o ¾ nižší pracnost, nízké počáteční náklady, bez nutnosti pletí, pohodlná výsadba, není nutné střídat plodiny, libovolné umístění, bez nutností okopávání, bez nemocí a bakterií z půdy, prevence nákazy rostlin, prodloužení vegetačního období, snadná změna umístění, semena a kořeny uchovány v teple, nemožné přemokření, zajištění stabilní vlhkosti, vznik kvalitního kompostu, jediné potřebné nářadí – lopatka, bez napadání rostlin hmyzem, pěstování na několika stranách.
Srovnáme-li toto pěstování plodin s klasickým v půdě, vyjde nám, že slámové pěstování je mnohonásobně výhodnější.
Komunitní zahradničení. Ukáže nám novou cestu?
U tohoto druhu pěstování se dává přednost pšenici, případně žitu. V těchto druzích obilnin totiž není tolik dusíku, aby došlo k rychlému procesu rozkladu. Ječmenná a ovesná sláma se rychleji rozkládá, čímž uvnitř vznikají nežádoucí anaerobní procesy. K rychlejšímu rozpadu napomáhá i umístění balíků přímo na půdě. Bakterie obsažené ve slámě přijímají dusík z půdy, a proto se stébla rozloží dříve.
Zvláště na sídlištích a ve velkých městech vzrůstá počet nadšenců komunitního zahradničení. Pěstování zeleniny na balících slámy je pro tuto variantu ideální, neboť odpadá nutnost navážení zeminy tam, kde chybí, a není nutné ani pletí. Navíc je to jedinečná možnost a ideální příležitost, jak přilákat k zájmu o rostliny a přírodu i děti.
Co můžeme na slámě pěstovat? Ideální jsou: brambory, rajčata, fazol keříčkový, fazol pnoucí, salát, červená bazalka, bazalka pravá, měsíček zahradní, cibule, okurky, tykev, zelí, kapusta, hrách, lilek, listový špenát, květák, brokolice, tuřín, vodnice, kadeřavá kapusta, růžičková kapusta, mangold, papriky, lilek, kedluben, chřest, ředkvičky, jahodník obecný, červená řepa, mrkev, meloun vodní.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Joel Karsten - Zahrada na balících slámy
