fbpx

Zveřejněno: 13. 10. 2017

Lidská duše potřebuje pro to, aby měla chuť žít, náboj. Existuje deset základních pohonných sil, které stačí mít na paměti, a vracet se k nim jako do studny s živou vodou. Celá metoda je postavena na posuzování a sebeřízení své vlastní kvality života. Tedy alespoň podle Brendona Burcharda, který tyto myšlenky zformuloval v knize Náboj

„Všechno ve svém životě nemůžete řídit. Ale můžete řídit sebe – kým jste, jak se chováte k ostatním, co vás žene vpřed. Řízení kvality vašeho charakteru den po dni, interakci za interakcí a situaci za situací. To je to, co vytváří a formuje kvalitu života, který budete žít, a také váš odkaz, vizi a takovou tu lidskou stopu, kterou po sobě dalším generacím zanecháte.“ Pojďme se tedy podívat na první tři aktivátory podle Brendona Burcharda:

brendon burchard naboj

Brendon Burchard - Náboj

Řízení

Jde o schopnost zorganizovat si efektivněji život. Zamyslet se nad tím, co mohu naplánovat, co mohu vytvořit teď, co za týden, co v delším časovém horizontu. Být ve svém životě stratégem. Tohle je trošku sebedirektivní metoda, ale pomáhá především v práci, v tom, abychom se nenechávali rozptylovat e-maily nebo nezvanými návštěvníky v kanceláři. A i když nic jiného, tato kapitola je výborným testem sebereflexe a ukazuje, jak často rozmělňujeme vzácný čas do zbytečného všeho a nic zároveň.

Kompetence

Jste příliš unaveni na něco nového ve svém životě? Vážně? Nebo je to jen rezignace? To druhé jde překonat. Uvědomění si vnitřní hodnoty, ceny svého času, svých schopností, stanovení si vlastních osobních hranic, jakési ukotvení v situaci, kterou žijete naplno a bez výhrad, je rozhodně dobrým stavebním prvkem pevné půdy pod nohama. Autor tu radí například vést si osobní deník, naučit se maličkosti a dívat se zpětným pohledem na svůj život. A pak především – ve chvílích krize tento deník otevřít a pochválit se.

Shoda

Umět spárovat své kompetence, dovednosti, řízení a realitu – to se naučíte v této kapitole. Autor tu pokládá i řadu nepříjemných otázek. Co všechno jste v životě nedotáhli do konce? Co jste slíbili a nesplnili? Mohou se na vás ostatní spoléhat? Zrovna tady si mnoho lidí může velmi snadno sáhnout do svědomí, což je pak dobrá půda pro další body, kterými v knize jsou: péče, připojení, změna, výzva, tvůrčí vyjádření, přispění a vědomí. 

Jsou to drobné rady, a vlastně i tak jednoduché… 

Už asi tušíte, že celá kniha Náboj je o takovém vnitřním úklidu pro každého, kdo má pocit, že žije nesmírně chaotický život. Naučíte se tu rozklíčovat své chování, návyky, únavu a snad i pochopit své okolí, protože to žije možná úplně stejným způsobem! Naučíte se drobné rady, například Brendon Burchard tvrdí, že se vyplatí jednou za 90 dní odejít na nějakou dobu z nudy, naplánovat si výlet, dovolenou, cokoliv, co vás vytrhne ze stereotypu. Mezi úkoly bude také doporučení zajít si občas do restaurace a poznat nová jídla, schválně vyjít za zcela novým, dosud nepoznaným zážitkem – to všechno aktivuje mozek k tomu, aby měl pocit, že žije neustálou výzvu, a život mu dával smysl.

Snad vás příjemně ovlivní i fakt, že autor je kamarádem Paula Coelha, kterého v knize občas cituje, a přemýšlí nad jeho výroky. A že i on měl své slabé chvilky, kdy měl najednou pocit, že ač se cítí obdarován, není šťastný, v životě mu chyběl právě ten pověstný náboj.

Náš mozek stále potřebuje něco nového, výzvu… a já říkám – také smysl. Když vidíme smysl našeho konání, naší, byť sebetěžší, cesty, pak se snadněji zapřeme a jdeme dál, než když před sebou vidíme jen zoufalé prázdno a nulové cíle. Mód v hlavě „pojďme to vyřešit, stojí to za to!“ je to, co je dobré si držet v paměti!

 

foto: archiv, zdroj: Brendon Burchard - Náboj

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...