Věděli jste, že když děláte dobrý skutek, váš mozek aktivuje ty samé oblasti jako u jiných příjemných činností, jako je například jídlo? A podle vědců nám pomáhání dokonce může prodloužit život. I v této oblasti však platí, že musí existovat jistá vyváženost, jinak nám přehnané dávání místo pocitů štěstí přinese jen vyčerpání a marnost. Jak oné rovnováhy docílit?
Už od útlého věku nás učí, že „dávat je lepší než dostávat“. A fakt, že je tento úctyhodný aforismus založen na pravdě, dokazuje i sama věda. Díky fMRI technologii nyní víme, že konání dobrých skutků aktivuje ty samé oblasti mozku, které jsou stimulovány při dobrém jídle či sexu. Studie z roku 2007 provedená R. Grimmem, K. Springem a N. Dietzem navíc uvádí, že lidé, kterým je více než 55 let a dobrovolničí pro dvě a více organizací, mají o 44 % nižší pravděpodobnost úmrtí než ostatní skupiny.
Altruismus je pro nás tedy velmi příjemný a může být skvělým způsobem, jak žít šťastnější, zdravější i smysluplnější život.
Ne vždy to ale platí. I pomoc druhým, pokud není poskytována za „správných“ okolností, nás může vyčerpávat a dávat pocit, že jsme ostatními jen využíváni, či že naše snažení nemá smysl. Vědci naštěstí našli hned několik způsobů, jak se těchto problémů vyvarovat a udělat z dávání skutek, který bude náš život zkvalitňovat.
Při konání dobrých skutků se aktivují ty samé oblasti mozku, které jsou stimulovány při dobrém jídle či sexu.
Udělejte z pomoci vlastní volbu
Ve výzkumu provedeném Nettou Weinsteinovou a Richardem Ryanem dostalo 138 studentů za úkol vést si po dobu 14 dní deník, kam si zapisovali, jak se každý den cítili a zda někomu pomohli. Bylo zjištěno, že účastníci se cítili lépe v ty dny, kdy udělali dobrý skutek, ale jen za podmínky, že byl uskutečněn na dobrovolné bázi. V případě, že pomohli jen z důvodu, že museli či měli pocit, že se to od nich očekává, pocity štěstí se nedostavily. Jestliže tedy pomáháte, dělejte tak z vlastní iniciativy a ne proto, že jste do toho byli jakýmkoli způsobem dotlačeni.
Všeho s mírou
Mnoho lidí by se pro druhé nechalo rozkrájet, ať už z důvodu, že to tak opravdu cítí, nebo mají problém říkat „ne.“ Tak se však mohou snadno chytit do pasti. „Nesobecké dávání, pakliže postrádá pud sebezáchovy, vás snadno může zničit,“ upozorňuje Adam Grant, autor knihy Give & Take. Je tedy důležité, abychom se naučili určité vyváženosti mezi pomocí druhým a naším vlastním životem a zájmy, protože platí, že nejdřív musí umět člověk dávat sobě, aby poté mohl dávat druhým.
Lepší je přispívat na konkrétní věci.
Pomáhejte u specifických projektů
Výzkum z roku 2013 prokázal, že se vždy cítíme lépe, když pomáháme ve věcech či organizacích, kde můžeme jasně vidět přínosy. Pokud tedy chcete mít dobrý pocit, přispívejte na konkrétní věci, spíše než abyste posílali peníze velkým organizacím, u nichž nikdy přesně nevíte, na co je použijí. Když vaše peníze putují k něčemu specifickému a hmatatelnému, bojujete lépe s pocitem marnosti a víte, že váš dopad je přímý.
Najděte svou vášeň
Milujete zvířata? Přispívejte psímu útulku. Dětský úsměv je pro vás tou nejkouzelnější věcí na světě? Darujte staré knihy a hračky dětskému domovu. Jednoduše pomáhejte v oblastech, které jsou vašemu srdci nejbližší. Nezáleží totiž na tom, jak moc dáváte, ale kolik lásky jste do onoho skutku vložili.
foto: Profimedia
