Jezdíte až do Barcelony za architektonickou exotikou Gaudího staveb? Co kdybychom vám prozradili, že nemusíte tak daleko. Ve Vídni nedaleko Prátru se totiž nachází podobný výkvět stavebního designu. Jeho autorem je Friedensreich Hundertwasser a jeho barevné domy vás dokonale okouzlí.
Když se člověk zadívá na Hundertwasserovy stavby, má dojem, že se nutně musí každou chvíli skácet k zemi. Nejen že u nich nenajdete ani jeden pravý úhel, rovné stropy ani stejně velké pokoje, ale i kupole a dlaždice se navíc blyští ve slunečních paprscích jako diskokoule a na domech rostou stromy a na střechách mech. Jednotlivé pokoje odlišují pestré barvy a nikde ani památky po rovné přímce. Tento geometrický tvar totiž autor už zpočátku své tvorby označil za bezbožný, a jelikož se nevyskytuje ani v přírodě, nechtěl ho ani ve svém díle.
Vše začalo v roce 1983, kdy radní vídeňské radnice rozhodli, že v rámci výstavby sociálních bytů nechají v ulicích Kegelgasse 36-38 a Löwengasse 41-43 postavit obytné domy. Poslední z nich byl dokončen v roce 1986 a nové ubikace vzbudily světovou senzaci. Nicméně už z Hundertwasserových nákresů bylo zřejmé, že v téhle čtvrti se žádná architektonická nuda konat nebude. Bylo jasné i to, že rozhodně nepůjde o sociální nájemní byty. Domy se staly unikátem, vídeňskou raritou a prestižní adresou. Do padesáti různě členěných, velkých nebo malých, jedno či dvoupatrových bytů, z nichž každý má svoji barvu, se nastěhovali především umělci.
Stylová je i terasa s posezením uprostřed domů.
Vášeň k životu i vyzývavost
Excentrický umělec tímto počinem projevil svůj pohled na svět, který můžete vnímat třeba z terasovité kavárny. Děti tu mají na kreslení pět set metrů dlouhou stěnu, fasády připomínají staré patricijské domy a paláce známé z benátského Canale Grande a jako pověstné třešničky na dortu zdobí jeden z domů dvě zlaté cibulové věže. Když tudy člověk prochází nebo se usadí ke kávě, připadá si jako v jiném světě, jedinečném, neotřelém, výjimečném. Barevné, křivé sloupy, fontánky, sošky připomínající staré originály jsou přirozenou součástí prostoru, který se vymyká všednosti.
Keramická fontána zdobí průčelí jednoho z Hundertwasserových domů.
Výjimečný v tvorbě i v životě
Rakouský malíř a architekt se původně jmenoval Friedrich Stowasser. Jméno se mu ale zdálo příliš slovanské, obyčejné, a tak se nechal přejmenovat na Friedensreicha Regentaga Dunkelbunta Hundertwassera. Teprve pak byl spokojený. Příjmení konečně dotvořilo jeho umělecký výtvarný projev. Narodil se sice ve Vídni, ale jeho novou domovinou byl Nový Zéland a domovem loď Regentag, odtud je také jedno z jeho jmen. Ani místo jeho úmrtí nebylo všední, byla jím loď Queen Elizabeth 2, která v roce 2000 ztroskotala v Tichém oceánu.
Jedna z Hundertwasserových fotografií, chlapíka s plnovousem v ostře červené čapce a strakaté rozhalené kostkované košili, tak trochu vlastně připomíná i jeho vídeňské domy. Ostatně i oblečení bylo jeho zvláštností, vyráběl si ho většinou sám a zásadně z přírodních materiálů. Dbal i na jeho praktičnost. No není se čemu divit. Jedině velmi excentrický člověk mohl tak jedinečné stavby vymyslet a realizovat.
Jeho snahou bylo žít v souladu s přírodou, bez závislosti na běžné konzumní společnosti a jejích pravidlech. Ostatně jeho cesty do Tichomoří měly v tomto směru jasný smysl. Byl tak trochu i extremista, když pořádal veřejné demonstrace, při nichž lidi přesvědčoval o tom, že peníze jsou vlastně k ničemu, protože se člověk dokáže uživit jen s tím, co najde v přírodě... Na důkaz svého přesvědčení například pil kopřivový vývar, který mu ale velmi brzy přivodil žaludeční vředy.
Čtěte také:
Ptačí rezervace a domov pro čtyři lidi, to je Comino
Nedaleko Rožňavy stojí slovenský Tádž Mahal
10 utajených míst planety, která musíte vidět
foto: Shutterstock
