V pondělí jdou děti do školy. Obzvláště prvňáčci na učitele téměř nenarazí. Proč? Muži ve školství pracují až ve vyšších funkcích. Na základních a středních školách stále převažují ženy. Je to problém?
V loňském roce pracovalo ve školství pouze 18,5 % mužů. Údaje Ministerstva školství se týkají souhrnně všech typů škol – mateřských, základních, středních, konzervatoří, vysokých i těch pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Mnohem víc mužů ale bylo v řídících funkcích – na základních školách 34,3 %, na středních (včetně konzervatoří) 56,8 %. Co s tak obrovskou feminizací školství? A co s faktem, že muže zajímá více než samotné učení vyšší a lépe placená pozice? „Zásadní je posílit prestiž učitelského povolání, a to především podstatným navýšením platů ve školství, a to nejen na učitelských pozicích, ale i platů například asistentů či lidí pracujících v družině,“ říká dlouholetá pedagožka zlínského gymnázia Dagmar Daňková.
Zejména chlapci postrádají na školách mužské vzory. Nedostatek učitelů křiví celý vzdělávací systém
Hledání mužských vzorů
Pedagogika je podle Daňkové stále považována za „ženskou práci“, proto je automaticky hůře ohodnocena. „Vytváří se tak začarovaný kruh stereotypů – chlapci se ve školkách ani základních školách s mužským vzorem prakticky nesetkají, tu a tam se vyskytne učitel na škole střední, výrazněji až na vysoké,“ dodává Daňková. Muži ve školství podle jejích slov navíc většinou inklinují buď k práci v managementu, anebo k práci s nadanými žáky a žákyněmi (na gymnáziích) či k práci akademické (na univerzitách).
„Je to opět otázka společenské prestiže. Školství by ale mělo získat muže i pro práci vychovatelů, učitelů ve školkách, pedagogických asistentů, specialistů na vzdělávání dětí se specifickými potřebami. Toho ale nedosáhneme jinak než radikálním zvýšením finančního ohodnocení,“domnívá se Daňková a za pravdu jí dávají i další odborníci na vzdělávání. „Stát se ale příliš o ‚nábor mužů do školství‘ nesnaží. Recept by byl podle Daňkové přitom docela jednoduchý. „Podobně jako některé technické obory vedou cílené kampaně za zvýšení náboru studujících dívek, mohou také obory učitelství nižších stupňů motivovat ke studiu chlapce.“
Bořit mýty a stereotypy
Ministerstvo školství problém vnímá a kampaň podobnou té, kterou doporučuje Dagmar Daňková, dokonce chystá. „V České republice se projevuje nedostatek mužů učitelů napříč celým školstvím kromě vysokoškolského vzdělávání, přičemž nejmarkantnější je tento problém v předškolním vzdělávání, v základním vzdělávání a v některých specializovaných studijních oborech,“ uvádí pro Flowee zástupci tiskového oddělení ministerstva.
„Od května letošního roku proto realizujeme projekt zaměřený na genderovou rovnost, jehož cílem je nastavit ukotvení institucionálního mechanismu genderové rovnosti na MŠMT a podílet se na zajišťování genderově rovného přístupu ve školství. Zároveň je však třeba bořit mýty a stereotypní představy o tom, že dané povolání je vhodné jen pro jedno pohlaví, k čemuž by měl přispět i výše uvedený projekt.“ Projekt bezmála za sedm milionů je hrazen z dotací EU a má trvat tři roky.
Střepiny informací
Také podle poslankyně Niny Novákové (TOP 09) převaha žen ve školství vytváří zvláštní klima, a jsou tak podporovány genderové stereotypy. „Žáci odcházejí se střepinami informací, chybí jim obraz světa,“ uvedla na nedávném sněmovním semináři. Podle průzkumu, který poslankyně představila, považuje učitelství za ženské povolání 81 % dívek a 83 % chlapců.
Muži podle ní nevidí v povolání motivaci – je tam málo peněz a nemožnost finančního a profesního růstu. Oproti tomu ženám nižší finanční ohodnocení tolik nevadí, vyhovuje jim, že při tomto povolání lze poměrně dobře sladit práci a rodinu. „Chtělo by to udělat z učitelství povolání snů,“ dodává Nina Nováková. Politici se také před volbami předhánějí, kdo dá učitelům vyšší platy. Stane se něco zásadního po volbách? Učitelé jsou skeptičtí. Protože jde o vzdělání našich dětí, měli bychom být aktivnější my, voliči.
foto: Shutterstock, zdroj: MŠMT
