fbpx

Zveřejněno: 9. 12. 2017

Porozumění základům lidského myšlení je pro vědce i laiky fascinující. Rozdíly v kognitivních schopnostech, ale i ty v reálném životě jsou do značné míry přičítány individuálním inteligenčním rozdílům. Výsledky nové studie ukazují, že podobné rozdíly jdou ruku v ruce s rozdíly ve vzorcích integrace mezi funkčními moduly mozku. Kirsten Hilger, Christian Fiebach a Ulrike Basten z psychologického oddělení na Goethe University ve Frankfurtu kombinovali funkční MRI vyšetření mozku od více než 300 osob s moderními teoretickými analytickými metodami pro zkoumání neurobiologické základny lidské inteligence. A co zjistili? 

Již v roce 2015 zveřejnila stejná výzkumná skupina výsledky velké studie, v níž identifikovala oblasti mozku – mezi nimi i prefrontální kortex, jejichž aktivační změny jsou spolehlivě spojeny s individuálními rozdíly v inteligenci. Donedávna však ještě nebylo možné zkoumat, jak jsou tyto „inteligenční oblasti“ v lidském mozku funkčně propojeny. Na počátku tohoto roku výzkumný tým uvedl, že u inteligentnějších osob jsou dvě oblasti mozku, které se podílejí na kognitivním zpracování informací a které jsou účinněji spojeny se zbytkem mozku.

Další oblast mozku (spojovací oblast mezi temporální a parietální kůrou) je pak se zbytkem mozkové sítě propojena méně. „Různé topologické začlenění těchto regionů do mozkové sítě by mohlo chytřejším osobám usnadnit rozlišování mezi důležitými a méně důležitými informacemi,“ říká hlavní vedoucí studie Ulrike Basten.

chytrolin shutterstock 626219468

Rozdíly v inteligenci jsou doposud většinou připisovány rozdílům v konkrétních oblastech mozku. Jsou však mozky chytrých lidí ve srovnání s mozky inteligentních lidí též jinak propojeny? Nová studie tuto teorii podporuje.

Mozek tvoří moduly fungující jako sociální sítě

Ve své současné studii vědci berou v úvahu, že mozek je funkčně uspořádán do modulů. „Podobají se sociální síti, která se skládá z několika podsítí (např. rodina nebo přátelé). V rámci těchto dílčích sítí neboli modulů jsou členové jedné rodiny silněji propojeni než lidé z jiných rodin. Náš mozek je funkčně uspořádán velmi podobným způsobem: existují podsítě mozkových oblastí – moduly, které jsou silněji propojeny mezi sebou, zatímco mají slabší vazby na oblasti mozku od ostatních modulů. A my jsme zkoumali, zda se role specifických oblastí mozku pro komunikaci uvnitř a mezi mozkovými moduly liší podle individuálních rozdílů v inteligenci. Tedy zda určitá oblast mozku podporuje výměnu informací v rámci vlastní „rodiny“ více než výměnu informací s jinými „rodinami“ a jak se to týká individuálních rozdílů v inteligenci,“ vysvětluje Ulrike Basten. 

Inteligenci ovlivnit nemůžeme

Studie ukazuje, že u inteligentnějších osob jsou určité oblasti mozku silněji zapojeny do výměny informací mezi různými podsítěmi mozku, aby byly důležité informace rychle a efektivně předávány. Na druhou stranu výzkumný tým také identifikoval oblasti mozku, které jsou silněji odpojeny od zbytku sítě u inteligentnějších lidí. To může vést k lepší ochraně proti rušivým a nepodstatným vstupům.

„Předpokládáme, že vlastnosti sítě, které jsme nalezli u více inteligentních osob, nám pomáhají zaměřit se mentálně a ignorovat nebo potlačovat irelevantní a potenciálně rušivé vstupy,“ říká Basten. Příčiny těchto sdružení zůstávají v současné době otevřenou otázkou. „Je možné, že kvůli svým biologickým předpokladům někteří lidé rozvíjejí mozkové sítě, které upřednostňují inteligentní chování nebo náročnější kognitivní úkoly. Je však stejně pravděpodobné, že časté používání mozku pro kognitivně náročné úkoly může pozitivně ovlivnit vývoj mozkové sítě. Vzhledem k tomu, co v současné době víme o inteligenci, zdá se, že pravděpodobně existuje souhrou obou procesů,“ uzavírá odbornice.

 

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...