Digitální dvojče je přesnou replikou něčeho, co existuje ve světě fyzickém. Takové dvojče má navíc jedinečné poslání, a to pomáhat vylepšovat svoji verzi skutečnou nebo jí jiným způsobem poskytovat zpětnou vazbu. Zpočátku byla taková dvojčata jen sofistikovanými 3D počítačovými modely, ale umělá inteligence v kombinaci s internetem věcí, který využívá senzory k připojení fyzických věcí k síti, umožňuje, že nyní můžete digitálně stvořit "něco", co se neustále učí a pomáhá.
Americký technologický analytik Rob Enderle věří, že první verze myslících lidských digitálních dvojčat budeme mít ještě před koncem této dekády. „Jejich vznik bude vyžadovat zvážení zásadních etických otázek, ale replika našeho myšlení by mohla například pro zaměstnavatele být neuvěřitelně užitečná,“ říká. Myslí si, že vlastnictví takových digitálních dvojčat se stane jednou z určujících otázek nastávající éry metaverza.
Cestu k "lidskému twinningu" jsme tedy i podle Enderleho již zahájili, ale naše digitální já jsou v současné době spíše neohrabaná a primitivní. Například na platformě virtuální reality Horizon Worlds společnosti Meta (dříve Facebook) můžete svému avatarovi dát podobnou tvář, jakou máte vy, ale nemůžete mu zatím dát ani nohy. Technologie je teprve v rané fázi vývoje.
Dvojčata využívají města i výrobci
Použití digitálních dvojčat je v současnosti nejpropracovanější a nejrozsáhlejší v oblasti produktového designu, distribuce a urbanismu. Například logistický gigant DHL vytváří digitální mapu svých skladů a dodavatelských řetězců, která mu umožňuje zefektivňovat činnost společnosti, a ani města nezůstávají pozadu: Šanghaj i Singapur mají digitální dvojčata, která byla vytvořena proto, aby pomohla zlepšit design a provoz budov, dopravních systémů a ulic.
Nová města na Blízkém východě se již dokonce budují současně v reálném i digitálním světě.
V Singapuru je jedním z úkolů digitálního dvojčete pomáhat lidem nacházet nové způsoby navigace a vyhýbat se znečištěným oblastem. Jiná města používají technologii k navrhování infrastruktury. Nová města na Blízkém východě se již dokonce budují současně v reálném i digitálním světě.
Francouzská softwarová společnost Dassault Systèmes uvádí, že se o technologii digitálních dvojčat zajímají tisíce firem. Doposud na projektu digitálních dvojčat spolupracovala například s firmou, jež obchoduje s produkty péče o vlasy. Místo nekonečného prototypování v reálném životě pro ni navrhovala udržitelnější lahvičky šamponů tak, aby se snížilo množství produkovaného odpadu. Nyní se portfolio softwarové firmy výrazně rozšířilo, často o velmi futuristické projekty od jetpacků přes motorky s plovoucími koly až po létající auta. Každý z produktů má také fyzický prototyp, ale ladění původního modelu probíhá v digitálním prostoru.
Rozšiřuje možnosti medicíny
Hodnotu digitálních dvojčat oceňují i ve zdravotnictví. Projekt Living Heart vytvořil přesný virtuální model lidského srdce, který lze testovat a analyzovat, což chirurgům umožňuje nasimulovat průběh složitých operací a využití různých postupů a zařízení před jejich použitím v reálném světě, na reálném pacientovi.
Projekt založil Steve Levin, který měl pro vytvoření digitálního dvojčete v tomto oboru osobní důvody. Jeho dcera se narodila s vrozenou srdeční vadou. Když jí bylo něco přes 20 let a čelila vysokému riziku srdečního selhání, rozhodl se vytvořit její srdce ve virtuální realitě. Bostonská dětská nemocnice nyní tuto technologii zařadila mezi standardní postupy.
Experimentování s digitálním srdcem má efekt také v podobě omezení potřeby testovat na zvířatech. Firma nyní plánuje další dvojčata digitálních orgánů včetně oka, a dokonce i mozku. Význam digitálních dvojčat ve zdravotnictví bude klíčový hlavně pro preventivní medicínu a personalizovanou léčbu.
Pomoc s tsunami či zemětřesením
Snad ještě ambicióznější než replikace lidských orgánů je závod o vybudování digitální verze celé naší planety. Americká softwarová firma Nvidia provozuje platformu s názvem Omniverse, která je navržena k vytváření virtuálních světů a digitálních dvojčat. Jedním z jejích nejambicióznějších projektů je vybudování digitálního dvojčete Země, které bude zachycovat snímky celého jejího povrchu ve vysokém rozlišení. Earth-2, jak se jí přezdívá, bude využívat kombinaci modelů hlubokého učení a neuronových sítí k napodobování fyzického prostředí v digitální sféře a přicházet s řešeními změny klimatu.
V březnu roku 2022 Evropská komise oznámila své vlastní plány na vytvoření digitálního dvojčete planety s názvem Destination Earth, na němž mimo jiné spolupracuje i Evropská kosmická agentura. Komise doufá, že do konce roku 2024 bude mít dostatek dat z pozorování a simulací v reálném čase, aby mohla stvořit digitální dvojče, které se zaměří na povodně, sucha a vlny veder spolu s dalšími přírodními katastrofami, jako jsou zemětřesení, sopečné erupce a tsunami. Takové dvojče Země by pak mělo poskytnout postiženým zemím konkrétní plány na záchranu lidských životů v případě katastrof.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: BBC
