Zenové zahrady, jejichž hlavními zásadami jsou přirozenost a jednoduchost, byly po staletí zdokonalovány buddhistickými mnichy s cílem vytvořit unikátní prostor pro meditaci. Základní struktura a principy zenových zahrad zůstaly po celý čas stejné, a proto i dnes můžeme těžit z této stoletími prověřené východní moudrosti.
V Zen filosofii jsou důležité kameny – ty buď symbolizují harmonii mezi tělem, srdcem a duší nebo rodinu.
Někdy jsou zenové zahrady označovány jako suché nebo kamenné, a to z důvodu absolutní absence vody, která je pro tyto prostory mnohdy typická. Přestože v nich nenajdeme jezírka či fontány, symbolika vody v zenových zahradách úplně nevymizela – voda je zde nahrazena bílým štěrkem nebo pískem, které zahradní plochu zdobí buď v podobě ostrůvků, znázorňujících jezera a moře, nebo vlnitých cest, symbolizujících řeky. Písek i štěrk jsou navíc mnohdy dekorovány celou řadou kreativních vzorů, které jsou jednoduše vytvořeny hráběmi a které připomínají lehkost vodních vlnek.
Harmonie těla, srdce a duše
Vedle štěrku a písku mají mimořádnou důležitost také skály, kameny a oblázky, které jsou taktéž obdařeny bohatou symbolikou. Podstatnou roli zde hraje i jejich velikost a tvar, vždy však platí, že by měly být oblé nebo obroušené. V zenové zahradě by měly být zastoupeny především všechny základní typy kamenů, a to nízký vertikální (kámen duše), vysoký vertikální (kámen těla), plochý (kámen srdce) a dále klenutý kámen s širokým plochým vrcholem a volský kámen s vyvýšeným koncem jedné strany. Význam má i jejich konečné uspořádání – nejčastěji se vyskytují v základní sestavě po třech, někdy i po pěti nebo sedmi. Základní trojici tvoří vysoký vertikální kámen, symbolizující muže nebo také Buddhu, a dva menší kameny po jeho stranách, symbolizující ženu nebo bohyni a dítě.
Zenové zahrady vsází na jednoduchost a přirozenost, díky čemuž působí vysoce harmonicky a relaxačně.
Rovnováha jin a jang
Kamenný základ s chladivým působením dokonale doplní svěží zeleň, která je v zenových zahradách spíše jen doplňkem celé kompozice. Zastoupení v nich může mít v podobě stromů, jako jsou borovice, bambus či javor, a dále ozdobných dřevin i keřů, které jsou vždy pečlivě zastřihávány do malebných tvarů. Rostliny, byliny a mechy, kterých v zenových zahradách najdeme jen minimální množství, sem buď vnáší další náboženskou symboliku, jako například posvátná rostlina lotos, nebo vytváří harmonii mezi jinovou a jangovou složkou. Například tmavě zelené rostliny jsou obdařeny jinovou energií, kterou vyrovnají rostliny se zářivě žlutými květy šířící energii jang.
Místo spojené s nekonečným vesmírem
Zenové zahrady mnohdy zdobí také stavba v japonském stylu, jakou může být pagoda, pergola či altán, jež navíc nabídne vhodné místo pro rozjímání a relaxaci. Dekorativním doplňkem těchto zahrad bývá i venkovní osvětlení, které vytváří zajímavou hru světla a stínů a nasvěcuje kompozice kamenů a dřevin.
Reklama
foto: Shutterstock
