Pokud nepoznáváte kostýmy bachařů ze seriálu Hra na oliheň, které se v muzeu V&A ve svých typických oblecích a geometrických maskách tyčí hned u vchodu, tak kde jste celou pandemii byli? Na Netflixu asi určitě ne. Tento dystopický televizní seriál sledovalo při jeho loňském uvedení přes 100 milionů diváků ve více než 80 zemích. Je součástí vlny globální popkultury z Jižní Koreje, kterou oslavuje výstava Hallyu! (korejsky „vlna“).
Důvodem, proč je tato show z londýnského muzea V&A tak oblíbená, je to, že vykresluje lidské touhy a obavy jako univerzální a neuznává hranice. Ve století, kdy mnozí odmítají globalizaci a utíkají z ekonomicky a technologicky sjednoceného světa do obnoveného nacionalismu, vydala se Jižní Korea opačnou cestou. Žádný Krexit se nekoná. Tato společnost zkrátka s otevřenou náručí přijímá všechno a všechny, píše Jonathan Jones v recenzi pro The Guardian.
Dnes již zesnulý korejsko-americký videoumělec Nam June Paik toto jakoby předjímal. Jeho instalace Mirage Stage z roku 1986 je jedním z vrcholů přehlídky. Soustava blikajících televizních obrazovek oslavuje zenově hypnotické přijetí nekonečných a neomezených možností globální komunikace.
Tato směsice zahrnuje vše od Psyova megahitu Gangnam Style z roku 2012 hned na úvodní videostěně přes plácek, kde si můžete vyzkoušet tancovat K-pop, až po velkolepou přehlídku současného pojetí tradičního korejského oděvu hanbok.
Zaměřeno na módu
Móda je pro tuto výstavu naprosto zásadní. V další místnosti budete obklopeni oděvy, které jsou zároveň futuristické i starobylé, prostě oslnivý historický remix. Až hluboko do 20. století byla Korea předindustriální společností věrnou starobylým zvykům. Od roku 1910 do 1945 přežila korejská identita kolonizaci japonským císařstvím. Styl hanbok se širokými sukněmi pro ženy a hedvábnými rouchy pro muže vyjadřoval právě tu starou Koreu. A byl ohrožen ještě jednou, když se Jižní Korea začala po korejské válce industrializovat.
Nyní se však zdá, že existuje nekonečné množství způsobů, jak hanbok znovu objevit, od černobílého obleku s krajkou, který nosí hvězda K-popu RM, až po spodničkové šaty navržené Suh Younghee. Květinové vzory jsou dovedeny do extatických extrémů od jemně šedých okvětních lístků přes obrovské růžové květy až po šaty ve tvaru obří pivoňky.
Oldboy je skvělým příkladem globalismu korejské vlny. Vychází totiž z japonské manga verze klasického francouzského románu Hrabě Monte Christo od Alexandra Dumase.
Právě v módě je také vidět jeden z nejpřitažlivějších aspektů K-popové kultury – její osvobození od zatuchlých genderových představ. Nejenže se prolíná mužské a ženské oblečení, ale také zpracování ženské a mužské krásy. Je zde celá sekce věnovaná kosmetice a zkrášlovacím procedurám, která ukazuje, jak korejské hvězdy získávají svůj vzhled, od herce Lee Dong-wooka předvádějícího kosmetiku Boy de Chanel až po průkopnické používání zeleného čaje jako ošetřujícího prostředku pro pleť.
Tak trochu jiný archanděl Michael
Součástí výstavy je i ohromující socha od umělce Gwon Osang, na níž je K-popový idol G-Dragon jako andělský matador, probodávající kopím padlého démona. Umělec se rozhodl ukázat G-Dragona i jeho poraženého nepřítele jako androgynní krasavce.
Toto bláznivě kýčovité umělecké dílo také poukazuje na možná nejsvůdnější aspekt jihokorejské popkultury: její oproštěnost od jakéhokoli kulturního puritánství. A s radostí vykrádá západní umění. G-Dragonova hrdinská póza je vytvořena podle křesťanských obrazů svatého Jiřího a archanděla Michaela. Proč ne?
Můžete také vlézt do kabinky za závěsem a podívat se na velkoplošnou ukázku pouliční bitky z násilného surrealistického filmu Oldboy režiséra Park Chan-wooka z roku 2003 a naživo si prohlédnout otrhanou paruku, kterou nosí hvězda filmu Choi Min-sik. Oldboy je skvělým příkladem globalismu korejské vlny. Vychází totiž z japonské manga verze klasického francouzského románu Hrabě Monte Christo od Alexandra Dumase.
Show také ukazuje na bohatství soulské čtvrti Gangnam. Je zde zachycen její vzestup z venkovského předměstí v luxusní čtvrť plnou mrakodrapů. Ne všichni však žijí svůj „Gangnam-style“. Exhibice ukazuje také nuznou koupelnu chudé rodiny z oscarového filmu Parazit. K univerzálnosti korejské kultury patří dramatizace konfliktů a nespravedlností, které jsou podobné i ve zbytku světa, což je zase hlavní pointa seriálu Hra na oliheň.
I přes zobrazení sociálních problémů tato pulzující výstava dle Jonese dokazuje, že kultura K-popu je v drtivé většině případů radostným přijetím proudu modernity a optimismu, který jako by všude jinde na světě už skoro vyprchal.
Reklama
foto: Profimedia, Shutterstock, Glamour Magazine, zdroj: The Guardian