Poté, co Ellon Musk převzal sociální síť Twitter, došlo na Mastodonu k přívalu stovek tisíc nových uživatelů. Proč teď, když existuje už šest let? Odpověď je nasnadě. Uživatelé prchající z Twitteru hledají novou platformu, kde budou moci pokračovat ve své sociální komunikaci. A Mastodon se zatím jeví jako dobrá alternativa.
Tisíce mikrosvětů
V roce 2016 založil programátor Eugen Rochko, tehdejší student univerzity v Jeně, decentralizovaný, nekomerční sociální software, který nabízí prostor k vytvoření serverů a jejich vzájemné komunikaci. Klíčovým slovem je decentralizace, tedy opak toho, co známe z jiných sociálních sítí, jako je Facebook, Twitter nebo třeba Instagram. Na těchto jmenovaných sociálních sítích dochází k moderování a následné regulaci obsahu jednou autoritou, která rozhoduje o tom, jestli splňujete, nebo porušujete jednotná pravidla. A je to právě ta jedna autorita, která ona pravidla stanovuje – ale co když my uživatelé máme na to, jak by měla vypadat, odlišný názor?
Decentralizovaná sociální síť se liší tím, že nemá jednoho šéfa, který by určoval podmínky. Mastodon je mořem s tisíci ostrůvky („instancemi“), které si vymezily svá vlastní pravidla. Uživatelé jedné instance mohou libovolně sledovat uživatele jiných instancí, podobně jako mohou lidé, kteří mají založený e-mail na Gmailu, posílat zprávy lidem s emailovou adresou na Seznamu.
Mastodon uživateli pomáhá vytvořit si vlastní „mikrosvět“, ve kterém bude mít právě ty uživatele, které si svobodně vybere. Takže se nemůže stát, že by mu algoritmy podsunuly něco, oč nemá zájem. Velkou výhodou je také to, že Mastodon nepracuje s reklamami a nepředává žádná data o účtech uživatelů.
Tooty a boosty
Na Mastodonu se tootuje a boostuje. Toot je ekvivalent twitterovského tweetu a boost je totéž co retweet, tedy přeposílání příspěvku. Na Mastodonu už ale nelze přeposílat s připojením vlastního komentáře. A to záměrně. Podle zakladatele Eugena Rochka byly často komentáře arogantní, což vytvářelo velmi nepříjemné, agresivní prostředí.
Pokud se rozhodnete napsat příspěvek, můžete kliknout na tlačítko Content Warning, které část obsahu skryje. Hodí se to například v situacích, kdy chcete sdílet citlivý obsah. A nemusí jít jen o nehezké, potenciálně pobuřující nebo drastické fotografie, ale o jakýkoliv příspěvek, který by v někom mohl vzbudit negativní emoce, třeba úzkost nebo strach. Lidé, kteří vás sledují, si mohou vybrat, zdali na příspěvek kliknou a nechají si jej zobrazit.
Mastodon nepracuje s reklamami a nepředává žádná data o účtech uživatelů.
K příspěvku můžete připojit audio, video, fotografie nebo emoji a délka statusu může být delší, než je na Twitteru.
Podobně, jako je Mastodon decentralizovanou alternativou Twitteru, existují i decentralizované alternativy jiných sociálních sítí. Například Pixelfed je decentralizovaná alternativa Instagramu. Tyto služby jsou navzájem často kompatibilní, takže je možné například z Mastodonu sledovat někoho s účtem na Pixelfed. Vzniká tak celý „vesmír“ navzájem provázaných služeb, kterému se říká Fediverse (federated universe).
Přísná pravidla
Na rozdíl od komerčních sociálních sítí, které jsou zpravidla uživatelsky velmi přátelské, může Mastodon zprvu působit trochu neohrabaně. Místo jednoho prostoru, kde se všichni uživatelé soustřeďují, jsou tu stovky a tisíce serverů a prozatím je zbytečně složité začít sledovat uživatele z jiného serveru.
Někteří z nás mohou také celkem brzy narazit. Je důležité založit si účet na instanci, s jejíž filozofií a pravidly souhlasíme. Pokud zjistíte, že vám daná instance nevyhovuje, můžete se „přestěhovat“ z jedné na druhou, můžete si s sebou vzít své sledující a sledované, ale nemůžete se přestěhovat i se svým obsahem. Ten zůstává ve starém světě.
A pokud se správce instance, na které máte založený svůj účet, rozhodne instanci zrušit, přijdete o veškerý obsah, který jste v historii sdíleli a který sdíleli vaši mastodoní přátelé. A nezbyde vám nic jiného, než začít od začátku někde jinde.
Založení účtu
Při zakládání účtu na Mastodonu je opravdu dobré nepodcenit výběr instance. Před založením účtu si ale pročtěte její pravidla, mohou se totiž velmi lišit a některá by vás v budoucnu mohla pěkně omezovat. Pokud máte například rádi černý humor, vězte, že ne všude vám bude tolerován.
Z těch nejběžnějších pravidel je to zákaz rasistických, sexistických, homofobních či xenofobních projevů, zákaz propagace totalitních ideologií, podněcování nenávisti a násilí nebo publikování obsahu, který porušuje zákon země, ve které instance vznikla. K méně častým patří například požadavek vyjadřování se pouze v anglickém jazyce.
Mastodon nemá jednoho šéfa, který by určoval podmínky. Je mořem s tisíci ostrůvky, které si vymezily svá vlastní pravidla.
Pokud nejste zarytým nadšencem, který by si chtěl vytvořit vlastní instanci (upozorňujeme, že je potřeba poměrně rozsáhlá technická vybavenost a ochota instanci dlouhodobě spravovat), můžete se připojit na některou z nově vzniklých domácích instancí, například na mastodonczech.cz provozovaný vydavatelstvím Internet.Info.
Ať už se rozhodnete dát Mastodonu šanci, nebo ještě chvíli počkáte, věříme, že o této sociální síti v budoucnu ještě uslyšíme.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
