Čtvrtek Zdeňka Strnada: Vánoce nedáme, krize nekrize

Podle údajů České tiskové kanceláře chce letos více než polovina Čechů šetřit na vánočních dárcích. Důvody jsou evidentní: dvojciferná inflace, nárůst cen energií o desítky procent, snížení životní úrovně, které nedopadá jen na obvyklé cíle čili samoživitelky či seniory, ale také na střední třídu, která byla odjakživa lakmusovým papírkem nálad ve společnosti. Říká se, že lidé s nízkými příjmy (záměrně se snažím vyhnout slovu chudí, i když zrovna tady by sedlo perfektně) budou rebelovat a protestovat vždy, ale průšvih začíná v okamžiku, kdy se odhodlá jít do akce průměrná rodina s bytem průměrné velikosti, jedním autem, dvěma dětmi, která má naspořeno tak akorát, dvakrát do měsíce navštěvuje babičku s dědou, děti chodí do kroužků a jednou za čas jedou všichni na dovolenou.

Máte krizi? A mohla bych ji vidět?

Z tohoto hlediska může být naše společnost naprosto klidná. I přes veškeré těžkosti a lamentování nad trojnásobnými zálohami za plyn jsme opět dokázali, jak jsou pro národ ateistů křesťanské vánoční svátky důležité a že si na nás jen tak nějaká krize nepřijde. V rámci Black Friday se tržby kamenných obchodů i internetových shopů zvýšily až o 40 % oproti říjnu a až o 15 % oproti loňskému roku. K maximu z posledních předcovidových Vánoc už nemáme příliš daleko, takže se ptám: kde je tady vlastně v Česku nějaká krize? Všichni mluví o tom, jak je potřeba šetřit, šetřit, šetřit, ale když přijdou Vánoce, tak jdou všechny předsevzetí stranou: to by bylo, abychom si aspoň jednou do roka nemohli dopřát!

Žít pod bičem katastrofických vizí je nesmysl, nejlépe prostě krize stejně vždy překonávali Britové se svým heslem: Keep calm and carry on.

Existují tři možná vysvětlení, proč i přes apokalyptické předpovědi dokážeme vybrat domácí kasu až do posledního drobečku a v některých případech se i zadlužit jen proto, abychom si to o svátcích mohli udělat hezký. První z nich by se dalo popsat fatalisticky: stejně za chvíli všichni shoříme v pekle celosvětové krize a zasáhnou nás atomové rakety, nemá smysl se o nic snažit a je potřeba si naposledy užít (osobně si myslím, že do této skupiny patří většina bitcoinových investorů). Druhá z nich by se dala popsat jako pasivně-aktivní rezistence: i když to vypadá, že po nás všichni jdou, budeme přesto utrácet, co se dá, protože my se prostě nedáme!

Keep calm and carry on

Nejpřirozenější a lidsky nejmilejší bude asi to třetí. Vánoce (ať už jsme křesťané či nikoliv) máme spojeny s tím, že lidé mají být spolu. Hlavně ti, kteří se mají rádi. Víme, že letos budeme muset sáhnout hluboko do kapsy, ale přežijeme to, protože jsme na to připravení. Žít pod bičem katastrofických vizí je nesmysl, nejlépe prostě krize stejně vždy překonávali Britové se svým heslem: Keep calm and carry on, něco jako To chce klid a jedeme dál. Prostě zachovat chladnou hlavu a nevšímat si proroků katastrofické zkázy (i když mluvit o tom vždycky dobře vynášelo).

Na vánoční přání je ještě samozřejmě čas. Ale začal advent a to je doba, kdy už víme, že jsou svátky za rohem. A jestli něco nejmíň potřebujeme, tak je začít vyšilovat ještě víc, než je v současné kritické situaci nutné. Přeju vám příjemný adventní víkend, hodně nenahraditelného času, stráveného s vašimi milými. Jděte se projít, kupte nějakou hloupost (hlavně nekupujte cukroví za 1000,- za kilo), držte se stranou front a uvidíte, že i letos to bude hezký. A hlavně: Keep calm and carry on.