Ženy jsou ve veřejném prostoru napadány, že si vymýšlí znásilnění, aby se zviditelnily, pomstily nebo získaly nějakou materiální odměnu. Zlehčování znásilnění nebo svalování viny za něj na oběť je na morálním levelu schvalování genocidy, ale nelze popřít, že falešná nařčení existují, a ve vězení právě teď sedí nevinní lidé. Jak se taková tragédie může stát? A jaký mohla mít žena ke lži motiv?
Zuzka
Šestnáctiletá Zuzana vypila na večírku několik panáků a bylo to na ní docela vidět. Domů se vrátila pozdě, opilá, zhulená, bez spodního prádla a s tričkem obráceným naruby. Se svým spolužákem Lukášem byli sice oba hodně mimo, ale sex byl konsenzuální.
Když přišla domů, měla dvouhodinové zpoždění. Rodiče na ni dramaticky čekali v potemnělém obýváku a spustili svou obvyklou lavinu nadávek, výčitek a hrozeb. Zuzana se jim přes pláč snažila říct, jak je jí to strašně líto, že je zklamala. Že ví, že udělala průšvih, a že už se to nebude opakovat. Jenže oni ještě přidali na intenzitě a řvali na ni několik hodin, než se úplně zhroutila. Zuzka byla zoufalá a už nevěděla, co by mohla udělat, aby ji rodiče nechali být. Ptali se, proč brečí, že by prý spíš měli brečet oni, když je jejich dcera taková k***a. Něco se v ní hnulo a vyletělo z ní: „Fakt se takhle budete chovat k vlastní dceři, kterou zrovna znásilnili?“ Rodičům spadla čelist.
Otec se ptal, kdo to byl, že ho zabije, matka chtěla jít okamžitě na policii. Zuzana se to snažila zahrát do autu, ale nešlo to. Rodiče už ji vyslýchali několik hodin, takže si začala vymýšlet, aby ji ti dva nechali se trochu vzpamatovat. Lukáše, se kterým se na večírku vyspala, falešně udat nechtěla, ale jelikož je někdo další viděl spolu, policie se k jeho identitě stejně nakonec dobrala. A Lukáš tak měl v sedmnácti na krku obvinění ze znásilnění.
Hrátky s čísly a se slovíčky
Není pochyb, že ve vězení sedí lidé, kteří zločin, za který byli odsouzeni, nespáchali. Nikdy si nemůžeme být jisti, kolik jich je, protože justiční omyly se zkrátka stávají. Faktem ale zůstává, že výskyt falešných nařčení se přeceňuje. Je mnohem pravděpodobnější, že muži budou znásilněni sami, než že budou falešně obviněni. Podle deníku Independent asi 230krát.
Víc než polovina falešných nařčení není nahlášena obětí, ale někým z jejího okolí – jako to bylo v případě Zuzky a Lukáše. Ta ostatní mají na svědomí psychotické nebo pomstychtivé ženy, které už za sebou mají bizarní historii lží.
Ovšem se statistikami na toto téma se roztrhl pytel, vědecká komunita jich nabízí nepřeberné množství. Převažuje názor, že falešných nařčení může být ze všech ohlášených znásilnění něco mezi dvěma až deseti procenty, mezi aktivisty za mužská práva se však objevila i tvrzení, že falešné obvinění je každé druhé. Zvažme také fakt, že většina znásilnění není nahlášená vůbec – v České Republice se dostane na policii jen každé desáté.
Dvě nebo deset procent, to je docela rozdíl. Proč vědcům vychází jiné hodnoty? Kromě toho, že data jsou z různých zemí, vědci zkoumají odlišné vzorky populací a používají jiné metodiky, jsou jejich výsledky různorodé zejména kvůli tomu, že se značně liší definice falešného obvinění ze znásilnění.
Hlášení může být považováno za falešné například tehdy, když oběť neutrpěla žádná zranění. Nebere se přitom ohled na to, že některé ženy v důsledku prožívaného traumatu „zamrznou“ a bránit se třeba vůbec nezačnou. Může existovat množství nesrovnalostí mezi existujícími důkazy a tvrzením údajné oběti – ta si věci zmateně vybavuje kvůli intoxikaci, extrémnímu traumatu, nebo obojímu najednou. Také se stává, že oběť nařčení sama stáhla – třeba proto, že se nechtěla vystavit necitlivému zacházení policie a soudů.
Muži (téměř) v offsajdu
Víc než polovina falešných nařčení není nahlášena obětí, ale někým z jejího okolí – jako to bylo v případě Zuzky a Lukáše. Ta ostatní mají na svědomí psychotické nebo pomstychtivé ženy, které už za sebou mají bizarní historii lží. Tyto vyfabulované historky jsou zpravidla černobílé, oběť je perfektní oběť a pachatel dokonalým pachatelem. Když se žena nestaví do role dokonalé oběti – třeba se přizná, že pila, že šla k němu domů dobrovolně, že si něčím není jista, lhát nejspíše nebude.
Lukáš málem dostal podmínku a špatná pověst se s ním táhla až do té doby, než dokončil střední školu. Půlka lidí jím opovrhovala, druhá ho obhajovala. Lukášův život neskončil, i když si z toho odnesl obrovské trauma a nedůvěru k ženám. Stal se obětí Zuzky, která ho zneužila jako alibi.
Mimochodem, šance, že je Dominik Feri nevinný, je téměř nulová.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
