V úplných počátcích paleontologie byla dle názoru mnoha expertů otázka „Jak dinosauři provozovali sex?“ hluboko pod jejich úroveň. Svůj čas a prostředky raději vkládali do jiných oblastí výzkumu prehistorických plazů. Dnes se však už jedná o zcela legitimní téma, kterému pozornost věnují i největší odborníci z oboru a snaží se zjistit, co všechno vlastně mohl sex vyhynulých ještěrů obnášet.
Podívejme se na ptáky
Předpokládá se, že dinosauři využívali své fyzické znaky a rysy pro přilákání sexuálních partnerů – podobně, jako tomu je u mnoha dnešních živočichů. Chochole nebo třeba rohy, které měli Triceratops nebo Pachyrhinosaurus, tak hrály v prehistorickém pářícím rituálu významnou roli.
Velikost, barva a propracovanost rohů mohly být důležité pro výběr potenciálního partnera a rohy samotné také pravděpodobně sloužily v souboji o vytouženou samičku. Opeření některých druhů dinosaurů pak mohlo sloužit jako vizuální projev síly a zdraví, podobně jako u dnešních ptáků.
Krocan domácí roztahuje vějířovitě ocas, pokud se snaží ohromit samičku nebo zastrašit protivníka. (zdroj: Shutterstock)
Uvést můžeme další moderní ptačí pářící praktiky, včetně tzv. škrabacího ceremoniálu. Při něm ptačí samec škrábe do země, aby samici demonstroval svou sílu a schopnost vyhrabat hnízdo pro své potenciální potomky.
Paleontologové objevili v roce 2016 podobná škrabadla v Coloradu, ta byla ale příliš velká na to, aby je přisoudili jakýmkoliv moderním ptákům. Navíc byly stopy po škrábání zapuštěny do 100 milionů let staré horniny. Vědci tedy dospěli k závěru, že tato škrabadla vytvořili dinosauři a že jejich podobnost s moderními projevy ptačího škrábání nemůže být zpochybňována. S největší pravděpodobností se jedná o první důkaz dinosauřího pářícího rituálu, který byl kdy nalezen.
Pac a pusu
Jak jsme si již řekli, většina teorií o tom, jak dinosauři souložili, vychází především z naší znalosti moderních ptáků.
Některé druhy dinosaurů sice mohly používat kloaky, jiné druhy ale mohly mít penisy, stejně jako někteří dávní ptáci.
A nejen ptáků, ale i plazů a obojživelníků. Všechna tato zvířata mají univerzální otvor zvaný kloaka, který slouží jak k vylučování výkalů, tak k rozmnožování. Při páření dochází k takzvanému kloakálnímu polibku, při němž se kloaky samce a samice přitisknou k sobě. Samcovo sperma se přitom přenese do samice, kterou tímto způsobem oplodní. Z té samé kloaky pak samice naklade vajíčka.
Paleontologové předpokládají, že stejným způsobem se pravděpodobně rozmnožovali i dinosauři, kvůli nedostatku fosilních nálezů měkkých tkání se ale tato teorie bohužel nedá jednoznačně prokázat. Některé objevy tomu však velmi nasvědčují.
Vzdálený příbuzný triceratopse psittacosaurus žil asi před 110 miliony let. V roce 2021 dostal tým britských a amerických paleontologů možnost detailně prozkoumat mimořádně zachovalou zkamenělou kostru právě tohoto druhu. Exemplář měl dostatek zbytků měkkých tkání, aby vědci mohli vidět dinosauří kloaku, která se podobala kloakám moderních krokodýlů, což jsou aktuálně jedni z nejbližších žijících příbuzných dinosaurů.
Více otázek než odpovědí
I když tento objev představuje poměrně fascinující zjištění, není to ani zdaleka poslední, co jsme potřebovali o dinosauřím páření zjistit. Některé druhy dinosaurů sice mohly používat kloaky, jiné druhy ale mohly mít penisy, stejně jako někteří dávní ptáci.
Pokud by se v budoucnu podařilo získat dostatečné množství kvalitních genetických dat z fosilií dinosaurů, existovala by možnost jejich využití k vytvoření nových jedinců dinosaurů za použití různých technologií jako klonování nebo genetická úprava. Nicméně, v současné době je to jen teoretická možnost a vyžaduje další výzkum i technologický vývoj. Bez dalších fosilních důkazů se tedy zatím musíme spokojit s tím, že sexuální život dinosaurů pro nás stále zůstává z velké části záhadou.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Discover Magazine