Bizarní anatomie Tyrannosaura rexe vyvolává posměšky už roky. K obrovské hlavě, masivním zubům a gigantickému tělu se drobné paže prostě nehodí. Navíc mají tendenci znevažovat Tyrannosaurův hrozivý vzhled. Ten přitom není jediným obrovským masožravcem se zakrslými pažemi. Stejně to měli teropodi, například Carnotaurus, a nyní k nim vědci mohou přidat další skupinu. V magazínu Current Biology informují antropologové pod vedením Argentince Juana Canaleho o objevu masožravého dinosaura, pojmenovaného Meraxes gigas.
Meraxes gigas patří do čeledi Carcharodontosauridae, což je rodina dominantních predátorů, kteří obývali většinu kontinentů v období rané křídy (před 100 až 145 miliony let), tedy dávno před příchodem Tyrannosaura.
Meraxes vyhynul nejméně 20 milionů let předtím, než se objevil tyrannosaurus.
Takový objev je důkazem toho, že se zakrslé přední končetiny u samostatných skupin dinosaurů vyvinuly nezávisle. O jejich účelu vědci stále diskutují, ale jejich výskyt napříč různými evolučními větvemi je přesvědčivým důkazem o tom, že nějakou funkci plnily.
Objev nového dinosaura
Části meraxe vědci objevili hned první den vykopávek v Patagonii v roce 2012 a následujících deset let strávili dalšími vykopávkami a analýzou jednotlivých objevů. Malé dílky nakonec všechny zapadly do nejkomplexnější skládačky kostry karcharodontosaurida, jaká kdy byla nalezena, a vědci tak mohli světu nabídnout jeho podrobný popis.
Člen paleontologického týmu Peter Makovicky na nalezišti Meraxe v Patagonii (zdroj: Reuters)
Rodové jméno Meraxes odkazuje na jméno draka z beletristické série George R. R. Martina Píseň ledu a ohně. Druhové jméno gigas znamená řecky obr a není to žádná nadsázka. S lebkou dlouhou 127 centimetrů a jedenáctimetrovým tělem vážícím přes 4 200 kilogramů byl meraxes skutečnou bestií. Přesto to zřejmě nebyl největší dinosaurus v oblasti. Jeho lebku mohli vědci díky tomu, že je téměř kompletní, použít k odhadu velikosti lebek jiných dinosaurů. Odhaduje se, že Meraxův příbuzný Gigantosaurus měl lebku dlouhou přibližně 162 centimetrů, což z ní činí jednu z nejdelších objevených lebek teropodů.
Lebka meraxe měla také zdobené kožní kosti s nepravidelnými svislými rýhami a hřebeny a robustní roh vyčnívající z čela. Tyto obličejové rysy jsou pro tento druh jedinečné, pravděpodobně sloužily k přilákání partnerů.
Proč ty ručičky?
Vědci zjistili, že Meraxes a Tyrannosaurus vykazují pozoruhodné podobnosti v délce paží. Jinými slovy, poměry předních a zadních končetin těchto druhů byly příliš podobné na to, aby byly výsledkem náhody, což naznačuje, že se vyvinuly za účelem plnění podobné funkce.
Přesto navzájem nejsou blízce příbuzní. Meraxes vyhynul nejméně 20 milionů let předtím, než se objevil Tyrannosaurus. Jejich podobná anatomie paží potvrzuje nezávislý vývoj podobných znaků u nepříbuzných linií. K tomu obvykle dochází, když vzdáleně příbuzné skupiny živočichů čelí podobným biologickým nebo ekologickým překážkám. Klasickým příkladem takového tzv. konvergentního znaku je vývoj křídel, která se nezávisle vyvinula u ptáků, netopýrů a hmyzu.
S přibývajícím počtem nálezů obrovských dinosaurů s malými pažemi se snižuje pravděpodobnost, že by žádnou funkci neměly. Musely se u více linií obřích dravých dinosaurů vyvinout, protože jim poskytovaly určitou výhodu.
K čemu vlastně byly?
Zakrslé paže dinosaurů fascinují vědce i veřejnost již desítky let. Všeobecně přijímaná teorie říká, že Tyrannosaurus dlouhé paže nepotřeboval, a tak přestaly růst a vyvíjet se. Někteří vědci si myslí, že tato zvířata používala malé paže k tomu, aby si při rozmnožování přidržela partnery, nebo aby se zvedla z polohy na zádech. Jiní tvrdí, že se paže víc nevyvinuly, aby si je dinosauři náhodou neukousli během zápasu o kus potravy v obdobích nedostatku.
Paleontologové Sebastian Apesteguia a Pablo Gallina představují lebku nově objeveného masožravého dinosaura, pojmenovaného Meraxes gigas (zdroj: MTech News)
Objevitelé Meraxe však přišli se čtvrtou hypotézou. Čím větší je lebka dravce, tím více ji využívá k lovu. Paže se pak zmenšují, protože většinu, ne-li všechny z dravčích funkcí plní lebka dinosaura a její smrtící zuby. Faktem ale je, že i zakrslé paže dinosaurů byly vybaveny svalstvem, takže pravděpodobně nebyly úplně zbytečné.
Pravda o pažích by se mohla skrývat někde v průsečíku všech navrhovaných hypotéz. Vědci každopádně zřejmě nikdy nebudou moci chování teropoda s malými pažemi přímo pozorovat, takže celá záhada zakrslých končetin zůstane pravděpodobně neodhalena a naši fantazii bude dráždit dál.
Reklama
foto: Shutterstock, Reuters a MTech News, zdroj: Big Think
