Magické myšlení jako placebo. Víra na zázraky nám může pomoci v krizi

„Když mé dceři Emily v pěti letech diagnostikovali vysoce rizikový neuroblastom (embryonální nádor), darovala jí kamarádka kouzelnou pohádkovou hůlku. Na přiloženém vzkazu stálo, že patřila holčičce s rakovinou a že ji vyléčila. Sliboval, že vyléčí i Emily. Ačkoliv jsem věděla, že plastová hůlka s růžovými pírky jí nemůže zachránit život, tento druh magického myšlení zmírnil mou úzkost a nejistotu. A dal mi to, co její lékaři nemohli – příslib, že bude žít,“ píše ve svém textu pro The Washington Post autorka Amy McHughová.

Ačkoliv se to může zdát nepravděpodobné, výzkumy naznačují, že magické myšlení je v našich mozcích zakódováno, a po tisíce let je nedílnou součástí naší existence, a to napříč kulturami, rasami i náboženstvími. „Talisman může dát lidem naději a umožnit jim být uvolněnější, přítomnější a solidárnější,“ vysvětluje pro The Washington Post odborná asistentka na oddělení psychiatrie na Icahn School of Medicine na Mount Sinai v New Yorku Naama Hofmanová. „Je to podobné placebo efektu, kdy se lidé uzdraví jen díky naději v to, že se uzdraví,“ vysvětluje.

Naděje v krizi

Ve středověku se používaly talismany pro štěstí při operacích. A i když se technologie a medicína vyvíjely, naše tendence věřit v magii se nezměnila, upozorňuje McHughová. Studie naznačují, že pro mnoho lidí může tato praxe hrát důležitou roli v každodenním životě, zejména pak v krizových situacích.

Kouzelná hůlka samozřejmě Emily život nezachránila – zachránili ho lékaři a medicína. Ale ta dnes už opelichaná růžová opeřená hůlka zachránila ten můj. Pomohla mi situaci zvládnout. Zůstane v mém nočním stolku jako připomínka naděje, zdraví a mé dcery.

Psycholog a autor knihy Believing in Magic: The Psychology of Superstition (Věřit v magii: Psychologie pověr) Stuart Vyse tvrdí, že lidé se obracejí k magické víře ve chvílích, kdy jde o hodně. Zejména diagnózy nádorů pak podle něj magické myšlení přitahují, protože je lidé považují za obzvláště děsivé a ve většině případů neexistuje žádný spolehlivý způsob, jak je vyléčit. „Když existuje pilulka, kterou lze na nějakou nemoc užívat, nebo když si zlomíme nohu a dostaneme sádru, magické myšlení se neobjevuje, protože víme, že existuje účinná léčba a výsledek,“ přibližuje Vyse.

Když nám však medicína a věda nedokážou poskytnout záruku, vzniká podle něj takzvaná psychologická mezera a nastupuje potřeba něčeho, co by mohlo zlepšit šance. „Nejsilnějším účinkem magického myšlení je zkrátka emocionální přínos v daném okamžiku,“ dodává pro The Washington Post Vyse.

Iluze kontroly

„V mé mysli měla hůlka nějakým způsobem zlepšit Emilyiny šance na přežití, které byly 50:50. Vědomí, že rodina jiné dívky vložila důvěru ve stejnou hůlku a že přežila, mi pomohlo utišit obavy z toho, že by léčba nemusela zabrat. Schovala jsem hůlku do kufru a osmnáct měsíců s námi cestovala z domova do nemocnice. Poskytla mi iluzi kontroly v době, kdy jsem se cítila bezmocná a sžíraly mě obavy a strach, což je strategie zvládání, která podle některých studií může být účinná,“ popisuje vlastní zkušenost McHughová.

Nejsilnějším účinkem magického myšlení je emocionální přínos v daném okamžiku.

Hofmanová podotýká, že lidé obecně těžko snášejí nejistotu, zejména pak ti úzkostliví. „Mít něco, co ji snižuje, pomáhá našemu zdraví,“ říká. Přínos talismanu pro duševní zdraví podle ní pramení z toho, že jsme zjistili, co nás uklidňuje. „Vědomí, že máme schopnost zvládnout obtížnou situaci, z nás dělá aktivní účastníky. Můžeme se rozhodnout, co potřebujeme a kdy to potřebujeme,“ cituje Hofmanovou The Washington Post.

Žádný talisman nenahradí léčbu!

Přílišné lpění na talismanu může mít samozřejmě i své nevýhody, varuje Hofmanová. Pokud si například někdo myslí, že nemůže podstoupit léčbu, protože si talisman zapomněl doma, nebo si na něj musí pětkrát poklepat, aby mohl v léčbě pokračovat, stává se spíše zdrojem trápení než útěchy. Podle Hofmanové je důležité položit si otázku: „Pomáhá to, nebo ne?“ Znakem zdravého chování je používání těchto předmětů s rozmyslem.

Kouzelná hůlka samozřejmě Emily život nezachránila – zachránili ho lékaři a medicína. „Ale ta dnes už opelichaná růžová opeřená hůlka zachránila ten můj. Pomohla mi situaci zvládnout. Zůstane v mém nočním stolku jako připomínka naděje, zdraví a mé dcery,“ píše McHughová, jejíž dcera bude nyní nastupovat na vysokou školu.