Koučka Lenka Šťastná: Oči mi otevřelo kouzlo správně položené otázky

Podnikání považuje za neocenitelnou zkušenost a možnost osobního rozvoje. Povídali jsme si o tom, jak dospěla k přesvědčení, že jejím posláním je pomáhat v osobním rozvoji ostatním, co je pro ni v práci největší odměnou, a kromě toho také prozradila, co pro ni v dosavadním podnikání bylo největší výzvou.

Lenko, představte nám vaše podnikání.

Mé podnikání stavím především na osobních koučovacích sezeních a seminářích pro veřejnost. Zaměřuji se na životní témata a kariérní koučink. Svým klientům pomáhám pochopit, jaký je jejich životní záměr, jejich jedinečnost. Spolu s klienty hledáme jejich potenciál. Umožňuji jim označit jejich limity a sabotéry. Jsem totiž přesvědčena, že cesta k nalezení svého potenciálu začíná sebeuvědoměním si vlastních limitujících myšlenek. A klíčování limitujících myšlenek a cílená práce s nimi je základ mého koučování.

Komu byste koučink doporučila? Komu podle vás může pomoci?

Moje služby jsou určeny komukoliv, kdo cítí, že potřebuje přijmout změny, ale neví, jak na to. Tomu, kdo neví, jaké jsou jeho přednosti, nebo je zná, ale netuší, jak s nimi pracovat. Tomu, kdo stojí na prahu nějakého rozhodnutí a neví, jak dál. Také tomu, kdo je v nové pracovní roli a hledá cestu, jak se s rolí sžít a jak v ní uspět. Tomu, kdo hledá klíč ke své životní spokojenosti, kdo chce zlepšit svoji komunikaci s druhými a hledá způsob, jak na to. A vlastně i tomu, kdo má jakékoliv jiné životní či pracovní téma.

Dá se říci, že koučování se mnou je pro každého – muž, žena, student… Koučink už dlouho není jen o pracovních tématech a pro firmy. Ve finále i při firemním koučování nakonec koučovaný volně přechází k osobním tématům, protože práci a osobní život v rovině vnitřních pocitů, myšlenek a vzorců chování neoddělíte.

Co pro vás bylo impulzem ke startu vlastního podnikání?

Už od dětství jsem se zabývala psychologií, osobním rozvojem, studovala jsem také speciální pedagogiku. Učitelkou jsem se nakonec nestala. Stala se ze mě personalistka a později i HR manažerka. V této roli jsem více a více objevovala, že pro vedení svého týmu i sama pro sebe potřebuji něco změnit. Byla jsem opravdu v roli manažerky, která primárně radí, říká, co má kdo dělat, a tak příliš svému týmu neumožňuje, aby se rozvíjel.

Koučink pro nově podnikající často znamená příležitost pro osobní rozvoj.

Pak jsem se jednou nechala koučovat a tam přišel zlom. To kouzlo „obyčejné“ otázky, která mě donutila přemýšlet jinak, mi otevřelo oči. Koučink mě tehdy opravdu chytil, a tak jsem šla do certifikovaného výcviku. Ještě jsem nepřemýšlela nad tím, že bych v oboru koučování chtěla podnikat. Až s příchodem třetího syna mi došlo, že je to skvělá příležitost věnovat se tomu, co mě baví a naplňuje, a zároveň si umožnit čas ladit dle potřeby svých a rodiny. Mimoto jsem si nějak nedokázala představit, že se vrátím zpět na plný úvazek do manažerské role v korporátu se třemi dětmi a plně vytíženým manželem.

Co vás na tom nejvíc baví?

Různorodost aktivit, kdy si sama tvořím, co nabízím. Sama si vybírám, na jakou akci, do jaké skupiny lidí se připojím, co mi dá to, co potřebuji, kde mohu já přispět druhým a také, co třeba pustím a opustím. Baví mne poznávání nových lidí, jak klientů, tak i kolegů koučů nebo lektorů, se kterými na některých projektech spolupracujeme. Za neocenitelné považuji možnost plánovat si čas dle svého a možnost přizpůsobit jej rodině. Hodně věcí mohu dělat i společně s tříletým synem, nebo když čekám na ty starší na trénincích.

A v neposlední řadě mě na tom baví pro nově podnikající často skrytá příležitost pro osobní rozvoj. Přepnout z role zaměstnanec do role podnikatelka je opravdu velký krok a příležitost poznat se, naučit se pracovat se svým potenciálem a talenty, anebo naopak se strachy a limity, které mám.

Jak vypadá váš běžný den?

Nemám vlastně žádný typický den, ač určité společné znaky to má. Tříletý syn chodí třikrát v týdnu do školičky, to jsem většinou ve své koučovně, další dva pracovní dny se věnuji jemu a práci částečně dle potřeby a možností. Moje ráno obvykle začínám dříve než zbytek rodiny, abych aspoň chvíli byla skutečně o samotě, pověnovala se sama sobě a měla prostor si udělat aspoň rámcový plán dne.

Když jsem v koučovně, mám velký prostor pro samotné koučovací konzultace – osobní, nebo on-line. A také pro přípravu seminářů či workshopů, konzultace s kolegy a osobní rozvoj. Stále si doplňuji i oborovou odbornost, nyní o metodiku pozitivní inteligence.

Nejdůležitější na podnikání je věřit sobě a svému záměru, a to i ve chvílích, kdy nemáte žádné nápady, nebo se vám nedaří.

Odpoledne se během dnů, kdy nemám žádný koučink s klientem, věnuji rodině, což při třech dětech a sportovních kroužcích obnáší hlavně taxikaření a vyzvedávání dětí. No a někde v mezičase jsem normální máma, která zabezpečuje chod domácnosti.

Jaký máte podnikatelský sen?

Mým podnikatelským snem je být úspěšnou a skvělou koučkou obyčejných lidí a témat. Naučit lidi, že myslet jinak je jejich cesta k osobní spokojenosti a že jen oni jsou ti první a jediní, kteří si svůj život a realitu tvoří. Jejich životní spokojenost je zcela nezávislá na vnějších okolnostech, nosí si ji uvnitř sebe.

A také je mým snem být nezávislá – psychicky, fyzicky i finančně. Chci být ta, co si bude rozhodovat o tom, kdy, kde, jak, s kým, co a za jakých podmínek bude dělat. Plně věřím, že se tato realita již tvoří každým mým krokem, který dělám.

Co vám přinesla účast v Akademii pro začínající podnikatelky?

AWE mi přineslo hned několik věcí. Především pár nových přátel, holek, podnikatelek, kdy jsem poznala, že jsme na tom všechny podobně a já v tom svém snu nejsem sama. AWE mě také naučilo více pracovat s finanční stránkou podnikání a přemýšlet o podnikatelských krocích v nadhledu.

A to, co mi akademie nejvíce přinesla, je probuzení. Závěrečná prezentace mé práce a zpětná vazba, kterou jsem dostala, mne „rozsekala“. Byl to přímý zásah do černého. Tímto chci ještě jednou poděkovat mentorkám, které mne rozstřelily. Naštěstí mám tu vlastnost, kdy v každé i nepříjemné zkušenosti vidím dar a příležitost pro svůj další rozvoj.

Tato zpětná vazba mne doslova probudila a i díky ní jsem svůj podnikatelský záměr vzala vážně a jsem tam, kde jsem teď. Stále jedu ve svém tempu, které možná zvenčí může přijít jiným podnikatelům pomalé, ale je to přesně to mé tempo, které mne posouvá, kam potřebuji, a přitom nestaví do nadměrného tlaku, kdy ztrácím svou autenticitu a dobrý pocit z toho, co dělám.

Co je podle vás k úspěšnému podnikání nejvíc potřeba?

Když se na to dívám zpětně, tak si myslím, že nejdůležitější je věřit sobě a svému záměru. Skutečně věřit, že to jde, že se to děje. A to i ve chvílích, kdy nemáte žádné nápady, nebo se něco nepodaří. I to se děje z nějakého důvodu a k podnikání to patří. Je to zkrátka o důvěře v sebe, proces a vlastní sen. Samozřejmě je potřeba dělat faktické a fyzické kroky, ale i u těch je potřeba jim věřit nebo je tvořit s důvěrou, že vedou tam, kam potřebujete.