Milujete svého psa nade vše. Přesto vás na něm spousta věcí trochu štve. U nás doma vládne desetiletý kavalír Honey a dobře to ví. Jeho zběsilé štěkání při vaření nás přivádí k šílenství, ale než abychom to řešili, raději mu dáme něco dobrého. Zní vám to povědomě?
Proč je ale pořád tak uštěkaný? Ukázalo se, že to není o něm. Je to o nás. Prostě dělá to, co funguje, vysvětluje trenér psů z amerického Louisville Tyler Ohlmann pro NBC News.
Podívejte se na sebe
Kdyby si Ohlmann nechal vytisknout motto na tričko, znělo by asi takto: Psi dělají to, co funguje. Jejich chování přímo odráží to, jak s nimi zacházíme.
„Abyste vyřešili problém na jednom konci vodítka, musíte se podívat na toho, kdo drží druhý konec,“ říká. „Psi jsou experimentátoři. Zpětná vazba na to, co dělají, vede k jejich budoucímu chování.“ Není to tak, že by seděli a intrikovali. Prostě něco udělají a uvidí, co se stane. „Děti dělají totéž. Pokud jejich chování vede k něčemu příznivému, udělají to znovu. A pokud povede k něčemu negativnímu, už pravděpodobně ne.“
Jistě, existuje pes, který je prostě od přírody vysoce energický. Ale pro člověka, který měl za život třeba už čtyři psy a každý z nich je blázen, je to určitě ukazatel, že jeho život je šílený.
Co tedy děláme špatně, že se naši psi chovají tak nepříjemně, někdy dokonce vztekle a nebezpečně?
Prostě si sedni!
Honey neposlechne bez ohledu na to, kolikrát mu řeknete „sedni, sedni, SEDNI, sedni! Pojď sem, sedni si, ŘEKL JSEM ,SEDNI SI!“.
Jste netrpěliví? Křičet na psa řadu povelů, aniž byste mu dali čas na akci, vypovídá o vysoké míře netrpělivosti, říká Ohlmann.
Je to stejné, jako kdybyste se zeptali kamaráda: Ahoj, jaký jsi měl den, co jsi dělal, mimochodem, viděl jsi včera Výměnu manželek?, aniž byste počkali na jeho odpověď. „Pes nemá ani čas zpracovat povel. Horlivě mluvit na přátele působí netrpělivě. Pro vašeho psa je to stejné.“
Dalším úskalím opakování povelu je to, že se pes naučí, že napoprvé nemusí poslechnout. Což není to, co chcete, zejména pokud potřebujete psa přivolat z nebezpečné situace!
Kdo koho venčí?
Většina psů bude za vodítko tahat, dokud ho nenaučíte něco jiného. A když necháte psa, aby mu takové chování prošlo, vystavujete riziku vás oba. „Jednou týdně mi někdo řekne, že ho pes stáhl a on se uhodil,“ říká Ohlmann. „Naučit psa netahat znamená, že ho musíte trénovat, a to je pracné. Tahání je spolehlivý ukazatel toho, že majitel není ochoten dát si s věcmi práci.“
Honey je žebrák. Žádné jídlo se neobejde bez sladkých očí a žalostného kňučení, i když právě jedl. My víme, těm očím se skoro nedá odolat, ale zůstáváme silní. Pokud si prostě nemůžete pomoct a podstrčíte psovi něco malého ze stolu, pak pravděpodobně nevidíte širší souvislosti, říká Ohlmann. „Je to krátkozraké. Krmíme své psy příliš často. Nakonec dostanou třeba cukrovku, škodí to také jejich kolenům,“ upozorňuje. Ohlmann dodává, že obezita je hlavní příčinou úmrtí psů: „Svého psa laskavostí zabíjíte.“
Když se pes chová nevhodně, například vrčí, místo abyste řekli 'tohle nebudeme akceptovat', řeknete 'aha, to je v pořádku'. Zvolili jste přístup rozmazlování.
„Představte si, že by se vaše babička nebyla schopná o sebe postarat a vy byste jí začali říkat: Tady máš oreo sušenku, tady ještě jednu a ještě jednu. Jak hrozné by to bylo?“ říká Ohlmann. „Ale tohle našim psům děláme.“
Je pravděpodobné, že „toho máte v životě příliš mnoho a je to na vás vidět,“ říká Ohlmann. „Jistě, existuje pes, který je prostě od přírody vysoce energický. Ale pro člověka, který měl za život třeba už čtyři psy a každý z nich je blázen, je to určitě ukazatel, že jeho život je šílený,“ dodává.
Psi se živí energií ze svého okolí, vysvětluje Ohlmann. „Štěňata si od osmi do šestnácti týdnů vytvářejí základní představu o tom, jaký bude jejich život. Kdyby byla s mámou, učila by se sociálním způsobům ve smečce. Oni ale přicházejí k nám a toto vedení hledají u nás.“
Nastavte hranice
Špatná zpráva pro vás. Pokud váš pes neustále štěká, pravděpodobně se cítí být odstrčený, říká Ohlmann. Neplatí to však pro všechny psy. „Němečtí ovčáci například štěkají, protože je venku horko nebo zima, nebo je příliš modrá obloha,“ uznává, „ale pokud přijdete do domu a labrador na vás štěká celý den, naučil se to, protože jste mu vždy něco dali.“
Možná také nemáte dostatečnou autoritu. Agresivita psa pramení z toho, že si majitel nestojí za svým, říká Ohlmann a zdůrazňuje, že se to týká psa, který se takovému chování naučil od současného majitele, ne toho, který takový přišel z předchozí situace.
„Když se pes chová nevhodně, například vrčí, místo abyste řekli 'tohle nebudeme akceptovat', řeknete 'aha, to je v pořádku',“ říká Ohlmann. „Zvolili jste přístup rozmazlování. Je samozřejmě těžší stanovit hranice, než je zasypat láskou.“ Jenže, hádejte co? Teď se váš pes naučil, že agresivní chování je v pořádku.
Lidem se samozřejmě bití zvířat nelíbí, trest však nemusí být fyzický. Existují i jiné způsoby, jak psovi ukázat, že určité chování není vhodné. Ohlmann má úspěch se sociálním vyloučením, prostě ignorováním psa, a ještě lépe s momentem překvapení.
„Psi nemají rádi, když je něco zaskočí,“ říká Ohlmann. „Pokud jste si ve sprše zpívali a někomu se to nelíbilo, nemusí vás bít. Stačí, když vypne horkou vodu. Upoutá to vaši pozornost a přeruší tím vaše chování.“
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: NBC News
