Mít své digitální dvojče je prozatím hazard se zdravím. Umělá inteligence by se ale mohla brzy stát naším lékařem.

Dokážete si představit budoucnost, ve které je klíčem k vašemu zdraví digitální dvojče, které funguje jako křišťálová koule pro váš zdravotní stav a lékaři ho používají na zkušební zákroky nebo pro sledování reakcí na léčbu? Zatím vám to nejspíš zní jako sci-fi, ale podle některých vědců se to brzo může stát běžnou součástí našich životů.

Peter Coveney, profesor chemie a počítačový vědec, říká, že vzestup umělé inteligence znamená, že počítače nyní mohou shromažďovat znalosti jako žádný lékař před nimi, a tím pádem i předpovídat zdravotní stav pacienta jako předpověď počasí.

Výhody převažují nad riziky

Myšlenka digitálního dvojníka přilákala zájem univerzit, velkých korporací, jako jsou Nokia a Siemens, a mimo jiné i saúdskoarabského futuristického megaměsta Neom. Zároveň však vyvstaly etické otázky, jako např.: Kdo by kontroloval naše data? Narušilo by to právo na soukromí? A nebude umělá inteligence v roli lékaře postrádat potřebný lidský přístup?

Profesor Coveney se domnívá, že převládají výhody, kvůli nimž tímto etickým minovým polem stojí za to proplout. Mezi ně patří například to, že existence digitálních dvojčat by znamenala značné omezení, nebo dokonce zastavení testování na zvířatech, která podle něj stejně nikdy nejsou dostatečně vypovídající o účincích testované věci na člověka.

Další plus vidí v možnosti předpovídat dlouhodobé zdraví. „V těchto scénářích můžete mít přístup ke svým vlastním datům. Můžete je využít k tomu, aby vám pomohly při plánování vašeho vlastního životního stylu tím, že z nich budete vytvářet dlouhodobější předpovědi,“ říká.

Zdvojené orgány

Bezprostředním cílem není replikovat každou z 30 bilionů lidských buněk v těle. To by trvalo příliš dlouho, a to i s moderním výpočetním výkonem. Nicméně se pracuje na tom, aby naše životně důležité orgány měly svého digitálního dvojníka.

I to nejdokonalejší modelování digitálních dvojčat by bylo vždy jen konstatováním pravděpodobnosti. Na základě údajů by šlo s pravděpodobností určit, že jste nemocní, ale každá simulace by měla trochu jiný výsledek a bylo by na člověku, aby se rozhodl, co si z toho vezme.

Siemens se zabývá kopírováním srdce, což by mohlo lidem umožnit rozpoznat včasné příznaky kardiovaskulárních onemocnění. Doufá, že se to stane skutečností do deseti let. Existuje také iniciativa, financovaná Evropskou unií, jejímž cílem je vytvořit dvojče mozku. A američtí a britští vědci tento měsíc představili projekt za 3,2 milionu dolarů, jehož cílem je digitální diagnostika močového měchýře.

V Saúdské Arábii mají vizi systému „Dr. Neom“, v němž budou moct lidé sledovat svůj zdravotní stav nebo se poradit s virtuálním lékařem. Doufají, že každý obyvatel bude mít prospěch z virtuální databáze, která bude sledovat jeho krevní skupinu a jedinečnou genetickou sekvenci.

Zabezpečení jako u bankovního účtu

Prof. Coveney se domnívá, že by lidé měli mít kontrolu nad využíváním svých údajů a měli by mít možnost rozhodnout se pro účast v klinických studiích. Podle něj by se tak zmírnily obavy z „Velkého bratra,“ kdy by zdravotní záznamy byly využívány k nežádoucím účelům. Za vzor považuje zabezpečení internetového bankovnictví.

„Většina z nás, pokud o tom příliš nepřemýšlí, je vlastně docela spokojená s tím, že má své bankovní účty přístupné a spravované na internetu,“ říká. „Technologie pro zajištění takové úrovně zabezpečení existuje, ale v medicíně zatím nejsme ani zdaleka blízko její realizaci, protože je zde celá řada složitých otázek, týkajících se etiky a toho, kdo má vaše data na starosti. Ale kdybychom se posunuli do situace, kdy by svá data kontroloval každý sám a stejným způsobem jako svůj vlastní bankovní účet, pak bychom byli v pozici, kdy můžeme tato data využívat ve prospěch lékařské vědy.“

Dr. AI

Pokud tedy už dnes dokáže umělá inteligence procházet všechna vaše data a vytvářet z nich model, může nahradit vašeho lékaře? Může vzít všechny vaše informace, svraštit čelo a vynést verdikt o vašem zdraví? V zásadě ano, ale i zde existují důvody k opatrnosti.

Software jako ChatGPT dokáže mluvit jako člověk, ale dokáže také přesvědčivě tvrdit naprosté nesmysly. To znamená, že v roli lékaře by mohl být životu nebezpečný. Z toho důvodu, stejně jako je tomu u předpovědi počasí, by i to nejdokonalejší modelování digitálních dvojčat bylo vždy jen konstatováním pravděpodobnosti. Na základě údajů by šlo s pravděpodobností určit, že jste nemocní, ale každá simulace by měla trochu jiný výsledek a bylo by na člověku, aby se rozhodl, co si z toho vezme.

„Naším úkolem je najít způsoby, jak tyto předpovědi učinit spolehlivými natolik, abychom jim mohli důvěřovat a aby jim mohl důvěřovat i klinický lékař,“ říká Coveney. „Budeme činit informovaná rozhodnutí týkající se pravděpodobnosti toho, co bude patrně nejúspěšnější v terapeutickém kontextu.“