Pokud se člověk chce stát lékařem, není to jednoduchá cesta. Musí vystudovat lékařskou vysokou školu a své studium obhájit, následně doplnit vzdělání praxí pod vedením zkušených lékařů. Ano, roky dřiny, memorování a nabývání zkušeností jsou pro práci lékaře extrémně důležité.
Nyní ale existuje lékař, který se vše naučí za několik hodin. Řeč je o umělé inteligenci, která dokáže efektivně vstřebat všechnu teoretickou medicínu během chvíle a její vědomosti a přesahy do dalších oborů jsou tak mnohem rozsáhlejší než u jakéhokoli živého jedince. Jen ta praxe jí chybí. Komu se pacient raději svěří? Jedni budou více věřit doktorům, ti druzí, kteří například trpí iatrofobií, tedy strachem z doktorů, zase stroji. Stroj, který přesně provede řez bez klepání rukou, stroj, před nímž se nebude muset stydět svléknout a který často diagnostikuje chorobu přesněji než doktor.
AI se znalostmi z praxe
A tady se dostáváme na rozcestí. Mnoho lidí totiž řekne, že lékařem je ten, kdo má praxi a může tedy vyšetřovat. Jenže co když někdo dá umělé inteligenci všechny lékařské zkušenosti? Je to možné? Ano, alespoň v těch případech, kdy jsou k dané problematice potřeba zobrazovací metody, jako je RTG, CT apod.
Během desetisekundového rozhovoru dokáže AI detekovat jen z hlasu člověka jeho možné zatížení cukrovkou.
Představte si to tak, že dáte umělé inteligenci všechny rentgenové snímky plic a pak jí popíšete, kde jsou nějaké problémy. Umělá inteligence si to zapamatuje a pak už při zaslaném snímku dokáže problémy v plicích snadno detekovat sama. Že je to jen hudba budoucnosti? Kdepak. Umělá inteligence, která tohle dělá, je už natolik rozšířená, že se používá v českém institutu IKEM, ale třeba i v nemocnici v Šumperku. Většinou se jedná o využití při diagnostikování rakoviny.
Ohromné množství dat
Využití umělé inteligence tohoto typu bylo vlastně jedním z hybatelů vývoje AI ve světě. Tyto modely byly vyvíjeny ještě dávno předtím, než jsme poprvé uslyšeli slovo ChatGPT. Ohromný boom během minulého roku vše několikanásobně urychlil.
Podívejme se na konkrétní příklad. V srpnu roku 2023 vyšel v časopisu The Lancet Oncology článek, kde švédští vědci odhalili zajímavý inteligentní model, který byl natrénovaný pro detekci rakoviny prsu. Tento model pod zkratkou MASAI nejenže hledal podezřelá ložiska rakoviny, ale také detekoval jejich falešnou pozitivitu. Co to znamená? Pokud je při screeningu prsu nalezena oblast vypadající jako nádor, ale následná diagnostika potvrdí, že je zdravá, označujeme to jako falešně pozitivní výsledek. Tato situace sice přináší úlevu, protože nejde o rakovinu, avšak počáteční nález vyžaduje další pozornost. Lékaři často provádějí další vyšetření a testy včetně biopsie, aby se ujistili o absenci rakoviny.
A tady se ukázalo, že MASAI má o 20 % lepší výsledky v nalezení jak rakoviny prsu, tak detekci falešně pozitivních výsledků, než dvojitá kontrola odborníky z řad lékařů. Je třeba říct, že odborníci nebyli žádní nováčci, ale jednalo se o velmi zkušené jedince.
Symbióza lékaře a AI
Jenže to není všechno. Po prvních ohromujících zprávách se s takovými informacemi přímo roztrhl pytel. Pokud byste podrobně propátrali například výše zmíněný recenzovaný časopis Lancet Oncology, zjistili byste, že AI je v něm nyní snad nejprobíranějším tématem.
MASAI má o 20 % lepší výsledky v nalezení jak rakoviny prsu, tak detekci falešně pozitivních výsledků, než dvojitá kontrola odborníky z řad lékařů.
Umělá inteligence navíc dokáže zefektivnit i práci lékaře. Například doktor Richard Cury a jeho kolektiv vytvořili na FIU Herbert Wertheim College of Medicine and Baptist Health speciální model, který dokázal sledovat oči vyšetřujícího lékaře. Ten si pak dal rentgenový snímek na speciální osvětlovací těleso se senzory, které sledovaly jeho oči. Pokud lékaře něco zaujalo, senzor to zaznamenal a spojil s daným místem. Při takovém trénování modelu vznikla lepší symbióza mezi lékařem a AI, kdy doktor dokázal lépe diagnostikovat a zaznamenávat všechny zvláštnosti, které na snímku viděl.
Autismus, cukrovka i rozbor osobnosti
Se zatajeným dechem lze číst i další zprávy, které se týkají tématu lékařství. Umělá inteligence například dokáže zlepšit detekci srdečních onemocnění během těhotenství, a to jak u matek, tak i u plodů. Během desetisekundového rozhovoru dokáže AI detekovat jen z hlasu člověka jeho možné zatížení cukrovkou. Pomocí tabletu se speciální aplikací dokáže AI během několika minut rozpoznat autismus u malých dětí. Umělá inteligence nepotřebuje ani žádné zvláštní schopnosti, aby na základě třicetiminutového rozhovoru s člověkem přesně určila jeho typ osobnosti.
Takhle bychom mohli pokračovat dál a dál. Umělá inteligence udělala ve světě medicíny ohromný pokrok a je pravděpodobné, že rok 2024 bude ještě významnější. Kromě jiného se v souvislosti s AI očekává velký boom ve vývoji nových léčiv. Umělá inteligence totiž dokáže spojovat dosud nespojitelné a předpovídat důsledky chemických funkcí, na jejichž výsledky by se normálně muselo čekat hodiny, dny a týdny. Projektů, které jsou nyní v běhu po celém světě, je ohromné množství a ani Česká republika není v tomto ohledu pozadu.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek