Díky technologiím nezažívají raketový rozvoj pouze města. Díky virtuální realitě, robotice a dalším novinkám se velmi rychle mění způsob, jakým lidé pečují o své zdraví.
Smart zdravotnictví
„V současnosti by se zdravotnictví dalo přirovnat k bodu, kdy byly na trh poprvé uvedeny chytré mobily,“ říká Jilani Gulam, výkonný ředitel pojistné společnosti Health IQ. A očekávaný průlom je skutečně velkolepý. Stále více se šíří takzvaná Big data, technologie Cloudu, využívání smartphonů a enormně narůstá tendence ke sběru dat. Díky tomu mohou být pak informace propojeny a zpracovány tak, abychom mohli přicházet na zcela nové objevy.
Rozšířená realita, umělá inteligence a 5G systémy by mohly snížit náklady na pacienta až o 60 %.
A to je jen hřeben celé vlny. V následujících letech umožní bezdrátové systémy 5G provádět robotické operace pacientů mezi kontinenty. Rozšířená realita změní chápání lidského těla. A umělá inteligence nám pomůže bojovat s nemocemi, s nimiž si dosud nevěděli rady ani ti největší odborníci.
Virtuální návštěvy
Technologie, které už známe, jako například nositelné fitness monitory, náramky a další podobné aplikace, jsou prvním příznakem transformace, která může zachránit tisíce životů. Duncan Banks, lektor biomedicíny na Open University, se zabývá používáním těchto zařízení ve Velké Británii a říká, že jeho pacienti na ně dobře reagují. Proč je to tak důležité? Podle některých odhadů by se mohly zdravotní náklady na pacienta snížit až o 60 %.
Lékařů bude podle všeho na operačních sálech ubývat
„Virtuální návštěvy lékařů uskutečněné prostřednictvím přenosných video přístrojů mohou zachraňovat lidské životy,“ říká Kelly White, generální ředitel londýnské společnosti WWT Asynchrony Labs, která vyrábí chytré přístroje s citlivými obousměrnými kamerami pro pacienty. Díky nim tak mohou zejména starší lidé pravidelně a z pohodlí domova komunikovat se zdravotním personálem, který zároveň monitoruje jejich krevní tlak a okysličování krve. Mercy Virtual, společnost, která poskytuje virtuální prohlídky v USA, zjistila, že právě díky nim poté pacienti strávili v nemocnici v průměru o třetinu méně času a úmrtí na septický šok klesla o 60 %.
Všechno je propojeno se vším
Doba se mění i v samotných nemocnicích. Všechno od nemocničních lůžek až po skenery může být vzájemně propojeno díky technologiím, jako je například Bluetooth, díky čemuž mohou nemocnice sledovat a léčit pacienty způsobem, který dříve nebyl možný. „Pacienti podstupující operace jsou nyní vybaveni systémy sledování v reálném čase, které poté informují jejich blízké o tom, že zákrok byl úspěšný,“ popisuje Morten Illum, vice president společnosti Aruba. Podle něj je také důležité, že doktoři mají možnost dostat se k datům z rentgenu přes mobil přímo ve chvíli, kdy sedí u pacientova lůžka.
Operující lékař si bude ve virtuálním prostředí pokládat 3D a CAT skeny přímo na pacienta.
Podle analýzy Grand View Research bude do roku 2022 zdravotní průmysl investovat do IoT zařízení 410 bilionů dolarů. A nejedná se jen o internet věcí. I další technologie, jako například rozšířená a virtuální realita, jsou nyní cenově dostupnější. Profesor Bob Stone používá virtuální realitu v birminghamské nemocnici Queen Elizabeth, kde pomáhá pacientům zotavit se po složitých zraněních končetin – například je nechává procházet se po virtuální verzi jižního pobřeží. „Rozšířená realita bude používána i jako pomocník u operací,“ říká. „Můžete si prohlížet 3D a CAT skeny a pokládat je na virtuálního pacienta, což zlepšuje povědomí operatéra.“
AI zachraňuje životy
Umělá inteligence je často chybně spojována jen s roboty a sci-fi, zatímco ve skutečnosti ji používáme každý den: například pomáhá Googlu hádat, co hledáte. Ale už brzy bude dělat mnohem víc. „Umělá inteligence vyhledává vzorce v datech a používá je k tomu, aby předvídala nebo léčila nemoci,“ říká Ben Maruthappu, spoluzakladatel a ředitel startupu Cera. „Software shromažďující informace o pacientech, kteří se zotavují po operaci, bude sledovat krevní tlak a srdeční frekvenci a bude se učit opakovaným pozorováním stejného scénáře, že když se tyto dva ukazatele chovají určitým způsobem, existuje vysoká pravděpodobnost, že pacientovi hrozí šok. Pak bude nutný zásah,“ vysvětluje.
„Jsme na pokraji revoluce v oblasti sdílení dat ve zdravotnictví,“ říká profesor Adam Beaumont, zakladatel a generální ředitel společnosti aql. „V minulosti byly zdravotní záznamy drženy pod zámkem. Ale nejlepší způsob, jak pacienta vyléčit, je tato data odemknout a porovnat pacientovu složku se složkami ostatních, abychom získali lepší přehled.“
Sdílení dat
Beaumont si myslí, že je potřeba zavádět systémy tak, aby byla data sdílena bezpečně. Pokud se to podaří, může to vést k opravdové revoluci. „Představte si například, kolik rentgenových snímků za svůj život radiolog uvidí. Stroj ale může všechny tyto informace absorbovat během několika minut: data a poznámky každého radiologa na planetě.“ Kombinace těchto dat zrychlí tempo, jakým zdravotnický průmysl funguje,“ zdůrazňuje Alvaro Gomez-Meana, hlavní technolog pro zdravotnictví ve společnosti Hewlett Packard Enterprise.
Ve zdravotnictví trvá často i 10 nebo 12 let, než se změní klinický postup. Celosvětový sdílený pool informací by mohl dobu potřebnou ke změně klinického postupu výrazně snížit.
„Až doteď se mnoho věcí provádělo manuálně – každý doktor aplikuje pouze své osobní znalosti. Není to industrializované. Vezměte si například leteckou dopravu. Pokud dojde k nehodě, během několika týdnů téměř každý ví, proč se to stalo a jak se podobné události příště vyhnout. To se ale v současnosti ve zdravotnictví neděje. Často trvá i 10 nebo 12 let, než se klinický postup změní. Pokud by existoval celosvětový sdílený pool informací, které by mohli vědci využívat, mohlo by to dobu potřebnou ke změně klinického postupu výrazně snížit – a umožnilo by nacházet nové cesty k objevování a zlepšování léčebných postupů, které máme dnes.“
Riziko zneužití?
V květnu roku 2017 byl národní zdravotnický systém ve Velké Británii napaden kybernetickým útokem WannaCry, který použil hackerské nástroje, u nichž se věřilo, že byly vytvořeny jako „kybernetická zbraň“. Při útoku prý neunikla žádná data pacientů a napadené počítače normálně znovu fungovaly již během několika dní. Událost každopádně upozornila na reálná rizika, kterým nemocnice čelí. „Velké množství údajů, jež je dostupné zdravotnickým profesionálům – a pacientům, bude vyžadovat, aby obě strany pečlivě zvážily, jak je budou chránit a sdílet,“ říká Greg McEwen, zdravotnický expert a partner právnické firmy BLM.
Osobní data jsou vysoce cennou komoditou a je moudré se ptát, kdo a do jaké míry k nim bude mít přístup.
„Ve věku, kdy kombinace dat a technologií může pomoci předvídat se stále rostoucí přesností šance na rozvoj vážné nemoci, jak byste se cítili, kdyby se tyto informace dostaly do rukou nějaké třetí strany, například vašeho pojistitele nebo zaměstnavatele? A chtěli byste to vůbec vědět vy sami?“ Naše osobní data jsou v současnosti vysoce cennou komoditou, a přestože jejich sdílení nám může přinést mnoho dobrého, vzhledem k možným rizikům je určitě moudré se ptát, kdo a do jaké míry k nim bude mít přístup. Pokud se ale ujistíme, že informace o nás se nedostanou do nepovolaných rukou, pak bude možné říct, že velký krok, který zdravotnictví čeká, bude snad mířen správným směrem.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Telegraph
