Správné načasování je klíčové, a to i ve vašem životě. Je pro vás lepší ponocovat a práci dodělat večer, nebo uděláte lépe, když si ráno přivstanete?
Lidé nejlépe zvládají náročné úkoly v denní dobu, která je v souladu s jejich cirkadiánním rytmem, což jsou takové naše vnitřní hodiny, které řídí naše fyziologické a intelektuální fungování během celého dne. Vrcholy tohoto rytmu se u každého z nás liší. Ranní chronotypy, tzv. skřivani, kterým nedělá problém si přivstat, budou mít vrchol hned po ránu a v tu dobu budou také dosahovat nejlepších výsledků. Naopak tzv. sovy, nebo také večerní chronotypy, dosahují svého vrcholu v pozdních denních hodinách a večer také dosahují nejlepších výsledků, naopak ráno mají problém se probrat a po probuzení se cítí otupělí. Existují i neutrální chronotypy, což jsou lidé, kteří nevykazují ranní ani večerní preference.
Vědci určují chronotyp pomocí několika otázek, které zjišťují časy bdělosti, obvyklou dobu vstávání, usínání a výkonnost během dne. Chronotyp si ale většina lidí dokáže určit sama, když se zamyslí, jestli jsou spíš skřivan, sova, nebo něco mezi.
Žijte v synchronii s vaším cirkadiánním rytmem
Cynthia Mayová, profesorka psychologie na College of Charleston, se rozhodla zjistit, zda náš chronotyp hraje roli nejen v dosahování fyzických výsledků, ale zda má dopad i na naši duševní výkonnost. Podle ní lidé dosahují nejlepších výsledků v mentálních úkolech, jako je učení, řešení problémů nebo přijímání rozhodnutí v momentech, kdy jejich cirkadiánní rytmus dosahuje vrcholu. Je proto důležité se s ním synchronizovat.
Pozitivní dopady synchronizace potvrdily už i různé studie, které testovaly výkonnost lidí v různých částech dne. Lidé si během vrcholů cirkadiánního rytmu lépe udržovali pozornost, byli ostražitější, měli ostřejší vzpomínky, lépe si vybavovali věci ze seznamu a pamatovali si, co mají v daný den za úkol. Také měli menší tendenci toulat se v myšlenkách a nechat se rozptýlit.
Ukázalo se, že nerespektování vrcholů cirkadiánního rytmu může ovlivnit i nepřesnost diagnóz kognitivního rázu, jako je porucha pozornosti (ADHD) nebo Alzheimerova choroba, a následně mít vliv na účinnost léčby.
Testování provedla i Mayová: „Ve studii jsme poskytli účastníkům tři slabě příbuzná slova (jako „loď“, „vnější“ a „plazit se“). Měli za úkol najít další slovo, které spojuje všechny tři (například „prostor“). Když jsme jim dali další zavádějící slova (jako například „oceán“ pro loď, „vnitřní“ pro vnější a „dítě“ pro plazení), ti, kteří byli testováni v synchronních časech, byli lepší v ignorování zavádějících slov a v hledání cílového řešení, než ti, kteří zrovna neměli vrchol cirkadiánního rytmu,“ popisuje.
Synchronie také ovlivňuje naše schopnosti přesvědčování, uvažování a rozhodování. Lidé v těchto chvílích investují více času a úsilí do zadaných úkolů a častěji vyhledávají důležité informace. V důsledku toho dělají lepší investiční rozhodnutí, jsou méně náchylní k zaujatosti a s větší pravděpodobností odhalí podvody. Spotřebitelské studie také zjistily, že lidé jsou v době svého vrcholu náročnější, skeptičtější a analytičtější.
V době mimo vrcholy trvá řešení lidem déle, jsou méně opatrní a více spoléhají na mentální zkratky, takže jsou zranitelnější k marketingovým lákadlům. Zajímavé je, že mají v těchto chvílích sklony k neetickému chování a častěji podvádějí.
Buďte úspěšnější a vyhněte se nepřesné diagnóze
„Základní mentální schopnosti, které jsou ovlivněny synchronií, včetně pozornosti, paměti a analytického myšlení, jsou všechny dovednosti, které přispívají k akademickému úspěchu. Toto spojení je zvláště významné pro studenty, kteří mají tendenci být noční sovy, ale obvykle musí chodit do školy brzy ráno,“ vysvětluje Mayová.
Jedna studie náhodně přidělila více než 700 dospívajícím časy zkoušek. Někdo k nim šel časně ráno, jiní později dopoledne a další odpoledne. Sovy měly nižší skóre ve srovnání se skřivany v obou dopoledních časech, ale tato nevýhoda zmizela u sov, které skládaly zkoušku odpoledne. Čas zkoušky může proto hrát velkou roli v tom, jestli daný člověk u testu uspěje.
Ukázalo se, že nerespektování vrcholů cirkadiánního rytmu může ovlivnit i nepřesnost diagnóz kognitivního rázu, jako je porucha pozornosti (ADHD) nebo Alzheimerova choroba, a následně mít vliv na účinnost léčby. Testování na tato onemocnění totiž využívá několik klíčových neuropsychologických měření, u nichž je výkon lepší v době, kdy člověk dosahuje vrcholu svého rytmu.
„Synchronizace samozřejmě neovlivňuje výkon u všech úkolů nebo u všech lidí. Jednoduché a snadné úkoly, jako je rozpoznání známých tváří nebo míst, vybavení si telefonního čísla blízkého přítele nebo oblíbeného receptu, se pravděpodobně během dne nezmění. Navíc mladí lidé, kteří nejsou ani skřivani, ani sovy, vykazují během dne menší variabilitu výkonu,“ vysvětluje Mayová a dodává: „Pro ty, kteří jsou ale skutečnými ranními ptáčaty nebo nočními sovami, může řešení těžších mentálních úkolů v časech, které odpovídají jejich osobním cirkadiánním vrcholům, znamenat tajemství úspěchu.“
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Discover Magazine
