„Dark web je mimo firewally i Google. Je to šedá zóna internetu, dostupná pouze se speciálním softwarem. Na online tržišti tam seženete drogy, zbraně, dětskou pornografii i nájemnou vraždu. Anonymně ji objednáte a platbu provedete až v momentě, kdy vám přijde fotka zesnulého.“ Tak popisuje dark web expert na světovou bezpečnost Marc Goodman v knize Zločiny budoucnosti. Jedná se o pouhou fikci, nebo realitu?
Špička ledovce
Internet není jen to, s čím se každý den většina z nás setkává ve svých počítačích a mobilních telefonech. Iniciativa KBPI (Kraje pro bezpečný internet) přirovnává ve svém videu internetový obsah k ledovci. To, co vidíme nad hladinou, je tzv. surface web, povrchový web. Ten zahrnuje běžně dostupné webové stránky. Jinými slovy to, co nám ukáže Google a co jsme schopni otevřít bez zadání hesla. Jenže každý z nás, kdo někdy sledoval videa o potopení Titaniku, ví, že naprostá většina ledovce se skrývá pod hladinou. Právě tak je tomu i v případě internetu. Povrchový web, tedy volně dostupný obsah, který můžeme otevřít bez šifrování, podle KBPI představuje pouze 4 % celkového obsahu internetu.
Co se skrývá pod ním? Jak ukazuje roztomilá grafika KBPI, internetový ledovec se pod hladinou dělí ještě na dvě další části. První z nich je tzv. deep web, hluboký web. Ten je na rozdíl od povrchového webu přístupný už pouze po zadání hesla, přístupových údajů, šifrování nebo autorizace. Není k němu ale potřeba žádný speciální software a zahrnuje obsah, s nímž většina z nás běžně přichází do styku. Jde například o internetové bankovnictví, profily na sociálních sítích, uzamčená diskuzní fóra, zdravotní záznamy nebo vládní databáze. Ve druhé části pod hladinou, na dark webu, se komunikuje přes šifrované zprávy a identita uživatelů zůstává utajena.
Problematika ani budoucnost temného webu není černobílá. Na jedné straně stojí možnost svobodného a bezpečného šíření informací, které má potenciál zachraňovat životy. Na druhé straně pak enormní kriminální podhoubí, které naopak může životy ohrožovat,
Ledovcové přirovnání se objevuje i ve videu zpravodajského serveru CNBC. V něm se dozvídáme, že nejhlubší vrstvu ledovce tvoří tzv. dark web, temný web. Pro přístup k němu už potřebujeme speciální software a většina z nás s ním nejspíš nikdy nepřijde do styku. Na tzv. divokém západě internetu, jak se temnému webu přezdívá, se komunikuje skrze šifrované zprávy a poloha i identita uživatelů zůstává utajena. Je tedy možné na něm vystupovat zcela anonymně, což leckomu přijde vhod.
Struktura dark webu byla vytvořena v sedmdesátých letech minulého století stejně jako zbytek internetu, uvádí CNBC. Ještě nějakou dobu ale trvalo, než byl vyvinut software pro jeho použití. S tím přišla v roce 2002 Americká námořnická výzkumná laboratoř, když vytvořila Tor (The Onion Router). Američtí námořní důstojníci tak dostali do rukou prostředek komunikace pro řízení manévrů přes internet, aniž by je při tom mohl někdo sledovat nebo dohledat. Dva roky nato se Tor začal používat veřejně a do dnešního dne je jedním z nejznámějších a nejpopulárnějších vyhledávačů na temném webu.
Utajený posel
Jak to tedy na temném webu funguje? Podle CNBC prohlížeč temného webu typu Tor na první pohled vypadá podobně jako jiné vyhledávače (například Google). Zásadní rozdíl je ale v tom, že při vyhledávání neregistruje naši IP adresu. Zjednodušeně řečeno, na povrchovém webu probíhá komunikace mezi námi a druhou stranou napřímo. Webová adresa, se kterou komunikujeme, ukládá naši IP adresu, tudíž jsou naše kroky online světem zpětně dohledatelné. Vyhledávače dark webu ale přidávají mezi cestu signálu z bodu a do bodu b ještě několik odboček, tzv. relays.
Můžeme si představit poslíčka, kterého vyšleme z našeho domova na nějaké místo, aby nám donesl zpět informaci, kterou hledáme. Tenhle poslíček má navíc na čele napsáno, odkud přichází. Pokud poslíčka pošleme na Googlu, půjde nejkratší cestou do cílové destinace a zase zpět k nám. Pokud ho ale pošleme přes Tor, udělá cestou několik zastávek a v každé z nich dostane na čelo nový nápis. Takže místo cesty Praha-Londýn poběží třeba Praha-Tokyo-Buenos Aires-Londýn. Do Londýna už tedy dorazí jako poslíček z Buenos Aires a nikdo nepozná, že šel původně z Prahy. Tyto zastávky jsou generovány automaticky ze všech počítačů připojených k dark webu, což je podle serveru Statista přes 4 miliony denně.
Ráj hackerů a kriminálníků
Není divu, že prostředí dark webu láká provozovatele všemožných ilegálních činností, kterým se hodí zůstat ve skrytu. Podle CNBC ho využívají hackeři a internetoví trollové, stejně jako kriminálníci nebo extremisté, kteří na něm mohou komunikovat i šířit propagandu. Na dark webu se daří také černým trhům.
Dark web také pomáhá investigativním novinářům a whistleblowerům, kterým umožňuje komunikovat se svědky kauz či sdílet uniklé informace, aniž by přitom riskovali vlastní životy.
Jedním z prvních byla tzv. Silk Road (Hedvábná stezka), která vznikla v roce 2011, a bylo možné na ní pořídit zbraně, drogy i dětskou pornografii. Její zakladatel Ross Ulbricht byl po dvou letech existence webu odsouzen k doživotí za praní špinavých peněz, obchod s drogami, hackerskou a podvodnou činnost. Hedvábná stezka a několik jejích obměn bylo zablokováno. A když se roznesly zprávy o tom, že se FBI nabourala do vyhledávače Tor, došlo k poklesu jeho využití na polovinu. Nicméně snaha autorit o potlačení ilegální činnosti nakonec nedopadla na úrodnou půdu a místo každé zrušené platformy se brzy objevila nová, uvádí CNBC.
Podle KBPI se denní obraty na dark webu odhadují na minimálně 500 tisíc dolarů denně, nicméně doložit přesnou částku z logických důvodů není možné a její odhady se napříč internetem různí. Zdroje včetně KBPI se ale shodují na tom, že většina peněz (lépe řečeno kryptoměn) na Dark webu se točí v drogách. Následují podvody, černý trh, pornografie a hacking. A protože zdaleka ne všechny transakce jsou zmapované, obsahují grafy napříč zdroji kontroverzní složku „ostatní“. Někteří (včetně KBPI nebo Marca Goodmana, jež spolupracoval s FBI či Interpolem) tvrdí, že právě v této kategorii se skrývají nejzávažnější zločiny jako terorismus, objednávky vražd nebo obchod s lidmi a lidskými orgány.
Svoboda slova a zachráněné životy
Říkáte si, proč tajné služby a vlády nezasáhnou proti takovým věcem razantněji? Ono to totiž není tak černobílé, jak se zdá, a videa od CNBC i KBPI poukazují i na druhou stránku věci. Nejenže Tor byl vytvořen americkým námořnictvem na popud americké vlády, ale dodnes je z velké části financován americkými ministerstvy obrany a zahraničí. Proč? Protože i vládním autoritám a tajným službám se hodí jako způsob komunikace a získávání informací. Mimo to také slouží například jako komunikační kanál politických disidentů v zemích, kde jsou jiné prostředky toku informací pod kontrolou státu. Svou roli sehrál i v podpoře aktivistů a šíření novinek během Arabského jara, uvádí CNBC.
Na dark webu se komunikuje přes šifrované zprávy a identita uživatelů zůstává utajena.
Podle CNBC dark web také pomáhá investigativním novinářům a whistleblowerům, kterým umožňuje komunikovat se svědky kauz či sdílet uniklé informace, aniž by přitom riskovali vlastní životy (známým příkladem byla kauza Wiki Leaks). I velké zpravodajské domy jako The New York Times nebo The Guardian mají na dark webu svá vlastní úložiště pro anonymní nahrávání uniklých zpráv a dokumentů. Oběti domácího násilí se přes dark web mohou dostat k pomoci navzdory internetovým stalkerům. A vědci na něm zase mohou sdílet a komunikovat výsledky teprve probíhajících výzkumů. No a nakonec je dark web přeci jen lákavý i pro běžné občany, kteří sice nemají co skrývat, ale přesto chtějí chránit své soukromí a procházet web, aniž by byli dohledatelní a sledovaní.
Ani dobrý, ani špatný
Jak vidíme, problematika ani budoucnost temného webu není černobílá. Na jedné straně stojí možnost svobodného a bezpečného šíření informací, které má potenciál zachraňovat životy. Na druhé straně pak enormní kriminální podhoubí, které naopak může životy ohrožovat, říká CNBC. Dark web sám o sobě není ani dobrý, ani špatný. Je to zbraň a záleží na tom, komu se dostane do rukou. Měli bychom upřednostnit soukromí a svobodu jednotlivce nebo ochranu společnosti a omezení hrozeb? Do jaké míry má stát povinnost a do jaké míry nárok zasahovat do soukromí občanů? To jsou otázky, s nimiž si lámali hlavu filozofové už před stovkami let.
KBPI se zabývá i možnou prognózou do budoucna. Obliba dark webu mezi běžnými uživateli internetu stoupá. Přesune se tedy postupně těžiště všech internetových aktivit tam? A co na to řeknou jeho současní uživatelé? Podaří se hackerům fungovat symbioticky vedle všech ostatních, nebo vznikne nějaký další oddělený prostor? Obliba Toru také roste, je možné, že bude časem dostupný i mimo prostředí dark webu? Otázek je mnoho a nezbývá, než si počkat na odpovědi. Je ale možné, že struktura internetu, jak jej známe dnes, projde v budoucnosti velkými změnami.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
