Co se v dětství naučíš... Sexuální výchova patří podle expertů už do mateřských škol

Na českých školách je výuka sexuální výchovy na libovůli pedagogů a školních metodiků. Školy se na ni obvykle vykašlou – je jim to nepříjemné a bojí se jak reakce chichotajících se žáků, tak konzervativně naladěných rodičů. Pokud se ale děti o sexu nedozvědí ve škole ani doma, získají první informace od vrstevníků, z porna a z TikToku.

„Dceři je 13 let, a kdybych jí o sexuálních vztazích nic neřekla, tak nic neví. Třeba to, že když se vás někdo dotýká, můžete říct stop, nebo že homosexuálové nejsou podlidi. Někteří její spolužáci si dělají srandu ze znásilnění, spolužačky zas samy sobě nadávají do šlapek. Učitelka by s tímhle toxickým prostředím mohla něco dělat, ale ona sexuální výchovu odbyla hodinovou přednáškou v předmětu ´Člověk a jeho svět´, kde popsala pohlavní styk, orgány a nemoci. Ostatním rodičům do toho nemůžu kecat, ale znepokojuje mě, že je dcera v každodenním styku s takovými dětmi,“ svěřila se Flowee žena z Prahy 3, jejíž dcera tam navštěvuje základní školu.

Extrémní tendence

Téma sexuální výchovy je vysoce politizováno – konzervativní lidé by nejradši sexuální výchovu úplně zakázali, nebo alespoň omezili na dvouhodinovou deskriptivní přednášku o pohlavních nemocech, orgánech a rizicích předmanželského sexu. Podobný přístup u nás zastává například Aliance pro rodinu.

Rodina je prvním místem, kde se žák dozvídá o sexu. Vztah matky a otce, hierarchie, rodinné vztahy, to vše k sexuální výchově také patří. Učitelé jsou ti, kdo rozhodnou, ne soukromé firmy.

Na opačné straně stojí extrémní sexuologové, kteří jsou pro zavedení speciálních sexuálních místností ve školkách, určených pro děti, které chtějí objevovat vlastní tělo. To se stalo v Německu, ale návrh byl (naštěstí?) zamítnut. Jaké je ovzduší kolem sexuální výchovy v Čechách? Nemastně neslaně, nic se tady neděje a skoro všechno se nechává na rodičích, kteří když selžou, nastupují vrstevníci a internet.

Vlažný přístup MŠMT

Ministerstvo školství nabízí 13 let starou metodickou příručku, která je ale pro školy nepovinná. Byla zavedena v roce 2010 a mezi konzervativci a krajní pravicí to způsobilo morální paniku – organizovaly se protesty. Možná i kvůli tlakům školy od sexuální výchovy upouští.

Dle doporučení MŠMT má být učitel po rodině druhou nejdůležitější osobou, která má dítě o sexu poučit. Rozhodnutí, jak ve škole sexuální výchova bude probíhat a jestli tam vůbec bude, nechává ministerstvo na jednotlivých školách a učitelích. V Desateru MŠMT k sexuální výchově se píše: „Rodina je prvním místem, kde se žák dozvídá o sexu. Vztah matky a otce, hierarchie, rodinné vztahy, to vše k sexuální výchově také patří. Učitelé jsou ti, kdo rozhodnou, ne soukromé firmy,” říká Renáta Bartková Sodomová z MŠMT.

Pokud školy nějakou sexuální výchovu nabízí, tak je to nejčastěji v přírodovědě či biologii a v občanské výchově, kde se řeší například témata kybernásilí, různých sexuálních poruch či odlišností, pornografie nebo konsentu.

Polovina dvanáctiletých dětí už nějaké porno viděla a je důležité, aby na takovou zkušenost byly připravené. Proto by sexuální výchova měla začínat už na prvním stupni.

MŠMT odmítá zapojení soukromých firem do tohoto procesu se slovy: „Peníze, které chtějí soukromé firmy získat ze školství skrze výuku sexuální výchovy, mají lepší využití (platy učitelů, zlepšení podmínek výuky atd.).“ Není jasné, jestli se vymezují konkrétně vůči neziskovým organizacím, jako je Konsent a Nesehnutí, které výuku sexuální výchovy školám nabízí. „Výsledkem současného nastavení je, že pouze 10 % dětí dostane ve škole adekvátní informace o sexu,“ píší Hospodářské noviny v článku z roku 2022.

Akademici hájí osvětu

Odborníkem, který bojuje za ranou sexuální výchovu, je Irena Smetáčková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Ta si stěžuje na to, že osnovy pro sexuální výchovu nejsou konkrétní a učitelé se tak vyhýbají kontroverzním tématům.

Dalším je sexuolog Petr Weiss. Ten se zasazuje o to, aby děti o sexu dostávaly informace už na prvním stupni: „Polovina dvanáctiletých dětí už nějaké porno viděla a je důležité, aby na takovou zkušenost byly připravené. Proto by sexuální výchova měla začínat už na prvním stupni,“ řekl pro Hospodářské noviny.

Profesorky Eva Goldfarb and Lisa Lieberman z Montclair State University mají celkem jasno: v roce 2021 dokončily rozsáhlou studii, první svého druhu. V ní provedly analýzu 8 tisíc vědeckých článků a studií na téma sexuální výchovy dětí, vydaných v posledních 30 letech, Zkoumaly, jak komplexní program na školách může či nemůže dětem prospět. Výsledky zkoumání zdůrazňují prevenci sexuálního a partnerského násilí, rozvoj zdravých vztahů, obranu proti sexuálním predátorům a potenciální vyrovnání se s odlišnou sexuální orientací bez sebedestruktivních tendencí.

Školka – naučit se říkat ne

Ve školce není nutné vědět, jak přesně vypadají pohlavní orgány opačného pohlaví nebo jak probíhá pohlavní styk. To, o čem by děti měly být informovány co nejdříve, je právo na svoji tělesnou autonomii. Znalost osobních hranic je může ochránit před predátory v dětství, ale uvědomění si vlastních hranic se může propsat i do dospělosti a zkvalitnit tak jejich intimní vztahy.

Není třeba do nich cpát obsáhlé teorie o genderu. Stačí reagovat na aktuální situaci ve třídě a s dětmi o tom mluvit a snažit se v nich probudit empatii k lidem, kteří jsou odlišní.

Na dítě nemá právo sahat nikdo tak, aby jim to bylo nepříjemné, včetně rodičů a prarodičů. Výjimkou jsou momenty, kdy je to nutné pro jejich zdraví – třeba u zubaře. Nedotýkat se někoho, když to nechce, lze jednoduše naučit děti hrou, aniž bychom je museli zbavovat nevinnosti.

Co předpubertální děti?

Je velká pravděpodobnost, že se v každé třídě nachází někdo s menšinovou sexuální orientací, kdo potřebuje podporu. Není třeba do nich cpát obsáhlé teorie o genderu. Stačí reagovat na aktuální situaci ve třídě a s dětmi o tom mluvit a snažit se v nich probudit empatii k lidem, kteří jsou odlišní.

Kromě odlišných sexuálních identit je také čas na to, aby děti pochopily, co to jsou toxické vztahy a násilí ve vztazích. Možná by díky tomu vyhledaly pomoc ohledně vlastní neutěšené situace doma.

Když začíná u dětí puberty, je čas probrat to, jak se lidské tělo v dospívání mění. Je čas probrat technické detaily, antikoncepci, pohlavní nemoci, fungování a zdraví pohlavních orgánů. Pedagog by měl reagovat na situaci ve třídě. Někdy bude třeba vysvětlit problém genderových identit, jindy se zase bude muset věnovat sexismu nebo sexuálnímu zneužívání.

Zkrátka: pokud informace o vztazích a sexu podáme dětem co nejdříve, ale citlivým způsobem, můžeme jim ušetřit spoustu potíží v budoucnu.