fbpx

Žádnou zlobu necítím. Teď chci pomáhat, říká muž, kterého sexuálně zneužíval učitel Dalších 3 fotografií v galerii
Zdroj: Se svolením Tomáše Papršteina

O pohlavním zneužívání dětí se málo mluví, děje se ale denně. Následky jsou přitom devastující a projevují se prakticky ve všech oblastech života – ve vztahu k lidem, k sobě samému, v důvěře v sebe i v svět, ale i na úrovni fyzického zdraví

Zveřejněno: 26. 1. 2024

Jen málo dětí se po traumatizující zkušenosti dokáže svěřit dospělému. Buď se stydí, nebo třeba ani nechápou, že se jim stalo něco špatného. To byl i případ nyní třicetiletého Tomáše Papršteina, kterého v dětství jeho třídní učitel dokázal natolik zmanipulovat, že si Tomáš zpočátku fakt, že je sexuálně zneužíván, ani neuvědomoval.

Až postupem času a s přibývajícím věkem mu všechno došlo. Jak si jeho učitel a zároveň vedoucí turistického oddílu Matěj postupně získával jeho důvěru, lichotil mu, trávil s ním čas, jezdil s ním na výlety, přespával na čundrech – a také se s ním chodil koupat nahý do školního bazénu a zakazoval mu stýkat se s dívkami. To vše se nakonec přehouplo v pohlavní zneužívání.

V kontaktu nejsme a myslím, že už ani nikdy nebudeme. Přál bych si, aby to pochopil, začal své vnitřní zranění léčit, aby nezpůsobil další trestný čin a aby chorobně nemanipuloval svým okolím.

Když Tomášovi došlo, že je to celé špatně, ani pak neměl vyhráno. Chyběl mu někdo, kdo by ho poslouchal a dodal mu odvahu. A když konečně promluvil nahlas, skoro nikdo mu nevěřil. Stálo za mnou maximálně pět lidí, říká. Učitele přitom podpořila celá škola, rodiče i ostatní děti.

Objevit vlastní sebehodnotu se mu nakonec podařilo, i když ho to stálo obrovské úsilí. A teď si přeje, aby se už nikomu nic podobného nestalo. Založil proto spolek s názvem Klubovna Naděje, který pomáhá obětem sexuálního zneužívání i lidem s neobvyklými sexuálními sklony, šíří osvětu a apeluje na změny v české legislativě. Nově také vydal osvětovou knihu se stejným názvem.

Případ, který pro učitele skončil rozsudkem za pohlavní zneužívání, po třinácti letech znovu otevřela investigativní rekonstrukce z podcastové série Jiřího Kubíka Ve stínu. Ta vyšla v srpnu 2022.

Tomáši, od doby co byla série zveřejněna, uběhlo šest měsíců. Jaký pro vás ten půl rok byl?

Tento půlrok pro mě byl velmi intenzivní, napínavý a také náročný. Ode dne, kdy se zveřejnil podcast a následně se odkryla moje identita, se mi život obrátil vzhůru nohama. Vůbec jsem netušil, co všechno se stane.

Překvapily Vás reakce? A pomohly Vám nějak překonat Vaše trauma?

Reakce, vzkazy a dopisy lidí mě skutečně překvapily, byly totiž z 99,5 % pozitivní a podporující. Negativní reakce přišly asi zhruba ve třech zprávách, od lidí napojených na mého pachatele z řad jeho tehdejší (a zdá se, že i dosavadní) armády. Reakce a vzkazy lidí mě hnaly kupředu a také mají samozřejmě podíl na mojí autoterapii. Přišly mi ale také stovky dalších příběhů, dalších zkušeností. Někteří lidé měli i mnohem horší zážitky než já. A to pro mě bylo motivací a signálem k tomu, že je potřeba v tomto tématu razantním způsobem v naší zemi něco dělat. Jelikož není přípustné, aby oběti neměly zastání, nevěděly, co mají dělat, a neměly finance na terapie.

Matěj

Učitel Matěj. Přestože byl odsouzen, v současnosti opět učí, Zdroj: Se svolením Tomáše Papršteina


Vydal jste knihu Klubovna Naděje, o čem konkrétně je? 

Kniha je rozdělena na několik částí, v té první je do detailu popsán můj příběh dle skutečností a konkrétních dialogů, přesně tak, jak se staly a jak mi do dnešního dne zní v hlavě. Další část je odborná, kdy do knihy vstupují odborníci se svými vhledy a komentáři. Rozebírají konkrétní situace a snaží se ze své praxe vysvětlit a poukázat na to, co je špatně, na co si dávat pozor a tak dále. Také jsou s nimi v knize přímé rozhovory a další vyjádření.

Kniha je doplněná o tematické dobové materiály mezi mnou a pachatelem, jako například dopisy, e-maily, otisky sms zpráv, zápisy z našich deníků, ale i dobové fotografie. I tyto materiály jsou komentovány odborníky na danou problematiku právě proto, aby došlo k pochopení a vysvětlení, co je na daných situacích špatně a proč. Nedílnou součástí knihy jsou příběhy dalších lidí a ukázka cesty k uzdravení. Kniha bude ale užitečná i pro lidi, kteří na sobě pozorují parafilní sklony. Mohou se naučit, jak s nimi pracovat, aby nedošlo k překročení jakékoliv hranice, nebyl spáchán trestný čin a nikomu nebylo ublíženo.

V podcastové sérii jsme mohli slyšet mnoho lidí, kteří Vaši zkušenost zlehčovali, shazovali či úplně odmítali a zesměšňovali. Ozval se Vám někdo z nich? Změnil třeba názor?

Z těchto lidí se neozval nikdo. Jestli někdo z nich změnil názor, to nevím. Myslím si, že nemají odvahu mě kontaktovat, nechtějí, anebo prostě názor nezměnili. Mají svou hrdost, anebo jsou prostě uvízlí v bludném kruhu a obrovské manipulaci ze strany pachatele. Nepotřebuji, aby se mi někdo z nich ozýval, vyjadřoval pochopení, nebo se mi snad i omluvil. Nevyžaduji to ani nepotřebuji. Jde spíše o ně samotné, s čím chtějí žít. Svým způsobem jsou také oběťmi. Oběťmi obrovské manipulace a lží ze strany Matěje. A to je to, co mě mrzí, jak těžké je otevřít oči a vystoupit z té manipulace (a to klidně absolutně v tichosti, nikdo mě opravdu nemusí kontaktovat ani dávat cokoli najevo).

tomas

Tomáš v době, kdy byl učitelem zneužíván, Zdroj: Se svolením Tomáše Papršteina


Je Vám to líto?

Mrzí mě to kvůli nim, ale možná jim k uvědomění pomůže, když uslyší, že se na nikoho z nich skutečně nezlobím, ani jsem se nikdy nezlobil. Taky bych si přál, aby došli k nějakému pochopení a uvědomění. Žilo by se jim možná lépe. A hlavně by tak mohli pomoci Matějovi najít cestu k uzdravení. K tomu, aby mohl dožít hezký život bez toho, co v sobě skrývá, odpírá a není schopen si přiznat.

Co byste poradil rodičům, kteří se nyní bojí, že by se něco podobného mohlo stát i jejich dětem?

V tuhle chvíli bych jim poradil, ať si koupí naši knihu Klubovna Naděje. V ní najdou různé tipy, na co si dát pozor, čeho si všímat a také jak tomu předejít v rámci prevence a informovanosti. Je totiž velmi nutné se v těchto tématech vzdělávat a informovat. Co ale rodičům mohu poradit teď a tady? Aby důkladně prověřovali osoby, kterým svěřují své děti, aby si svých dětí všímali, poslouchali je, dělali vše proto, aby k nim děti měly důvěru a nebály se jim s čímkoliv svěřit.

Jaký máte nyní k učiteli vztah? Jste v kontaktu?

K němu nyní nemám žádný vztah. Necítím žádnou zlobu či cokoliv podobného, nikdy jsem necítil. V kontaktu nejsme a myslím, že už ani nikdy nebudeme. Přál bych si, aby to pochopil, začal své vnitřní zranění léčit, aby nezpůsobil další trestný čin a aby chorobně nemanipuloval svým okolím. Přeju si, aby dožil hezký život a vše si v sobě vyřešil. Odpustil jsem mu.

Související…

Morbidní obezita může být následkem sexuálního zneužívání v dětství
Olivie Doleželová

foto: Se svolením Tomáše Papršteina , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...