Extremismus a rozkol ve společnosti se neprojevuje jen na sociálních sítích a v politických debatách. Kulturní válka je destruktivní pro široké rodiny, kde vznikají obrovské konflikty, protože každá ze stran žije v úplně jiné realitě.
Příběhy v Q´Anon Casualties se navzájem děsivě podobají. Autory typických příspěvků v redditové diskusi bývají dospělé děti, které se už nejsou schopny bavit s rodiči na počátku seniorského věku, ale k vidění tam jsou i zoufalá volání o pomoc teenagerů, kteří musí žít s krajně pravicovými rodiči v jedné domácnosti. Z lidí, kteří podlehli konspiracím, se často stávají xenofobové a arogantní sobci.
Zrození konspirátora
Velká část příběhů z Q´Anon Casualties pochází z USA a dalších anglofonních zemí, protože tam je Q´Anon nejrozšířenější, ale najdete tam další z celého světa, kde mají konspirace různé varianty (například u nás se do konspirací má tendenci promítat klasická proruská propaganda o panslovanství, ale v Izraeli nebo v Egyptě to bude vypadat úplně jinak). Většina konspiračních teorií tam však je především nenávistných. A pokud konspirační teorie vyvolávají v lidech vztek a strach, je jedno, o čem jsou a odkud pocházejí – ovlivňují každodenní život lidí a jejich vztahy s ostatními. Členové subredditu Q´Anon Casualties si hodně stěžují na to, že se svými blízkými nejsou schopní vést normální rozhovor – vždy se všechno stočí k očkování, spiknutí nebo přistěhovalcům. „Pak se na mě zlobí, že s nimi nemluvím. Říkají mi, že se příliš zajímám o politiku. Nedokážou si pomoct, aby tyhle odporné žvásty prostě nevmísili téměř do každého rozhovoru.“
Související…
Reklama
Kromě běžných lidí padá konspirační myšlení na úrodnou půdu také u extremistů – krajní pravice nebo krajní levice. Díky algoritmům na sociálních sítích, které vytvářejí sociální bubliny, populistickým politikům a informační válce ze strany Ruska a Číny se určitá skupina lidí čím dál tím víc radikalizuje – a z původně normálních lidí se stávají paranoici, očekávající brzkou apokalypsu. Je velmi složité něco takového překonat a běžné metody, jako je třeba návštěva terapeuta nebo mediátora, na to neplatí. Lidé, kteří píší do Q´Anon Casualties, se snaží sdílet to, co jim pomohlo, ale mnozí jenom mluví o tom, jak se jim ulevilo, když s blízkými úplně přerušili kontakt.
„Některé konspirační teorie – jako popírání holocaustu, tvrzení, že v Sandy Hook nikdo nezemřel a podobně, přitahují jiný typ lidí. Z průzkumů vyplývá, že tyto typy konspiračních teorií oslovují lidi s vyšší mírou psychopatie a narcismu“, říká expert na dezinformace Joseph Uscinski. Je pravda, že podle příběhů z redditu se dá soudit, že mnozí lidé byli problematičtí i předtím, než konspiracím podlehli. Vypravěči příběhů na redditu mluví o jejich narcistických sklonech, které se ještě zhoršily – podlehnutí konspiracím jim prý vymazalo zbytky empatie. Jeden z uživatelů si to vysvětluje takto: „Možná je to tím, že cítit empatii k lidem je vyčerpávající. Teď potkají imigranta, člověka bez domova, a nemusí přemýšlet o tom, že ten člověk trpí, protože jsou pravicoví extremisté.“
Lidskou mysl nepožírají algoritmy tolik, jak si myslíme, ale že lidé instinktivně vyhledávají obsah, ve který už věří, a pouze se tak utvrzují ve svých názorech.
Členové Q´Anon Casualties jsou velmi často účastníky diskuzí o narcismu, zneužívání a násilí, například Raised by narcissists (vychován narcisty). Jeden uživatel to komentuje: „Věří (konspirátoři), že jsou ve ´filmu´ o epické bitvě mezi dobrem a zlem a že mají ´zvláštní znalosti´, které ostatní smrtelníci nemohou pochopit.“ „Chtějí být výjimeční tak moc, že zahodí všechno ostatní ve svém životě.“ Další uživatel reaguje: „I kdyby nebyli extrémními narcisty předtím, než se do toho pustili, konspirace mají schopnost z lidí takové narcisty udělat. Myslím, že je to důsledek toho, že si myslí, že patří do skupiny vyvolených, která zná pravdu, a všechny ostatní považují za ovce s vymytým mozkem.“
Mysl hledá to, co chce, aby bylo pravdivé
Expert na dezinformace a politologii Joseph Uscinski si myslí, že byli k propadnutí konspiracím v podstatě předurčeni. Tvrdí, že nemá smysl se tolik znepokojovat dezinformacemi jako lidé, kteří proti nim bojují (u nás jsou to například Manipulátoři.cz nebo Čeští Elfové). Jejich boj je podle něj částečně zbytečný, protože zaměňují příčinu a následek. Konspirátoři by podle Uscinskiho byli „šílení“, i kdyby neměli přístup na internet. Uscinski tvrdí, že lidskou mysl nepožírají algoritmy tolik, jak si myslíme, ale že lidé instinktivně vyhledávají obsah, ve který už věří, a pouze se tak utvrzují ve svých názorech. „Pokud si myslíte, že jsou rasisté kvůli konspiračním teoriím, věříte v milosrdnou lež, byli by nenávistní i bez nich. Internet je nepřesvědčil o nějaké cizí myšlence. Poskytl jim přesně to, čemu už věřili,“ vysvětluje.
Podle něho je 5 až 7 procent populace náchylných věřit v divoké anti-establismentové výmysly. Když je budou hledat, vždy je najdou, ať už se skrývají v jakékoli podobě. Uscinski říká, že přijmout to, že část společnosti jsou šílení psychopati, podrývá demokracii. Je jednodušší svalit vinu na sociální média a ruskou propagandu, pak si svoji víru v demokracii můžete zachovat.
Jsou vmanipulováni do sekty, která je přežvýká, vezme si z nich všechno, co může, a na konci je nechá zlomené. Pozitivní je, že k těmto lidem se lze s trpělivostí dostat, aby se od konspirací vrátili zpátky do normálního světa.
S Uscinskim ale mnoho lidí nesouhlasí. Například profesorka sociologie a mediálních studií Francesca Tripodi si myslí, že Q´Anon je výjimečný tím, že ovlivňuje až necelou třetinu populace. Je to právě díky algoritmům, vlivům cizích mocností, trollům nebo různým manipulátorům, kteří ovlivňují vyhledávače, a přirozené podstatě sociálních sítí. Každý se dostane k tomu samému jinou cestou, a proto mají pocit, že objevili něco převratného.
Podle svědectví v Q´Anon Casualties ale bude pravda někde uprostřed, ke konspiračním teoriím a extremismu toxičtí lidé velmi často tíhnou, ale dokáže přitáhnout i ty „hodné“. Těm původně normálním lidem by společnost měla poskytnout pomoc a mít s nimi soucit, jak říká další uživatel. „Druhá polovina je ta, které je mi líto, ať už je to výchovou, sociálním tlakem nebo duševní nemocí, jsou vmanipulováni do sekty, která je přežvýká, vezme si z nich všechno, co může, a na konci je nechá zlomené. Pozitivní je, že k těmto lidem se lze s trpělivostí dostat, aby se od konspirací vrátili zpátky do normálního světa.“
Jak žít s konspirátorem? Těžko, ale naděje existuje
V Q´Anon Casualties zmiňují cesty, které diskutujícím pomohly vztah s konspirátorem nějakým způsobem navigovat:
- Udržujte s nimi kontakt. Bavte se s nimi alespoň o koťátkách a pěstování kedluben. Pokud zůstanou izolovaní jen ve virtuální společnosti podobně smýšlejících, bude to mnohem horší. Vždy však klaďte na první místo své vlastní duševní zdraví a bezpečnost vašich dětí.
- Nebojte si s příbuznými (partnerem, kamarády) nastavit pevné hranice. Nejčastější pravidlo, které se členové Q´Anon Casualties snaží nastavit, je, že se s konspirátorem nebudou bavit o politice.
- Zkuste metodu „šedé skály“. Při konverzaci se snažíte co nejméně emočně angažovat. Mluvte krátce, stručně, neutrálně. Nerozčilujte se. Pokud blízký překračuje vaše hranice, slušně odejděte.
- Přesměrujte je k jinému „koníčku“ – pomáhá, když svoje blízké inspirujete k něčemu, co od konspirací odvede pozornost. Ať je to sport, zahradničení, kurz vaření, cokoliv.
- Omezte jejich přístup k internetu. Existuje způsob, jak manipulovat s feedem na sociálních sítích, aby se jim přestal zobrazovat škodlivý obsah, ale to je pouze pro technicky zdatné a navíc je to morálně na hraně.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
