K práci na zahradě ho rodiče vedli odmalička. Už jako kluk uměl sekat trávu, plel záhony, sklízel ovoce. „Moji úžasní rodiče byli v jídle téměř soběstační,“ vzpomíná Tomáš Trejbal (https://www.prirodnizahradytrejbal.com/) na prvopočátky jeho vášně pro zahradničení. „Jenomže jsem také viděl, jaká je zahrada dřina. Zhruba před patnácti lety jsem objevil permakulturu. Ležel jsem v knihách, chodil na přednášky, absolvoval kurzy v česku i zahraničí. A tak jakmile jsem si pořídil dům, bylo jasné, že tvořím „línou“ zahradu. Takovou, která bude fungovat i bez mé každodenní péče a kde si budu moci téměř celý rok něco jedlého sklidit,“ vysvětluje.
Na svém webu uvádíte vtipnou odpověď na nevyřčenou otázku… „Jsem přesvědčen, že odpovědí je přírodní zahrada...“
Samozřejmě! Je v tom skryto mé přesvědčení, že přírodní zahrada je nejlepší volbou pro každého. Přírodní zahrada totiž nemusí být jen jedlá nebo užitková, naopak může být klidně vytvořena jako pohledově hezká – okrasná, uklidňující. Přírodní zahrada je pro mě totiž metaforou pro udržitelnost, jak ji může ovlivnit každý z nás.
Hlavním smyslem je tedy udržitelnost?
Ano. V dnešním hektickém světě plném stresu nabízí přírodní zahrada útočiště, kde bude dobře nejen nám a našim dětem, ale včelkám, čmelákům a dalším užitečným živočichům.
Přírodní zahrada představuje místo, kde se příroda může vyvíjet svým vlastním tempem, s minimálním zásahem člověka. Smyslem je vytvoření ekosystému, který je udržitelný, podporuje biodiverzitu a zároveň poskytuje radost a uklidnění nám, kdo jsme jeho součástí.
Jaké jsou hlavní principy přírodního zahradničení? Jak si ji vytvořit?
Vycházím z principů permakultury, kterých je dvanáct. Hezky na sebe navazují a vytvářejí celostní pohled na zahradu, ale i to, jak v ní má člověk působit. Nejvíce se snažím o návrat pestrosti (biodiverzity) do zahrad. Častým nešvarem bylo a stále je, že zahrada znamená jednolitou plochu trávníku a u plotu vysazené túje nebo bobkovišně. Taková zahrada vypadá celý rok stejně a nevyužívá svůj potenciál ani pro člověka, natož pro další život kolem.
U vás asi pěstěný golfový trávník nenajdeme, že?
U mě doma ne, ale to neznamená, že bych byl proti trávníkům. Naopak. Palouček pro kopání do míče, hraní petanque nebo další odpočinek mám v zahradě i já. Spíš se snažím ukazovat cestu, jak trávníky v zahradě omezit. Protože jich je v českých zahradách strašně moc. A trávník je přitom náročný na údržbu, vyžaduje hodně vody a přitom je spousta jiných možností, jak plochu vlastní zahrady můžeme využít.
Přírodní zahradničení se spíše než k trávníkům upíná ke květnatým loukám?
Je to tak. I já ukazuji možnosti květnatých luk, které jsou plné včel a dalšího hmyzu a které se oproti trávníku sekají jen dvakrát ročně. Trvalkové záhony, které když jednou dobře založíme, budou nám s minimální péčí dělat radost spoustu let. A samozřejmě vracíme Čechy a Slováky k pěstování vlastního jídla.
Nevím, kde na cestě jsme tuto chuť ztratili, ale kdo ochutná čerstvě utržené jablko přímo ze stromu, kdo si poprvé sklidí doma fazolky, hrášek a spoustu dalšího, už je lapen. Přitom pěstování jídla není po osvojení základních principů nic těžkého, víte, co jíte, a máte možnost ukázat i svým dětem a vnoučatům, jak jídlo vzniká, roste.
Zmiňujete také koncept líného zahradničení… Ideál je tedy do zahrady téměř nezasahovat?
To je další věc, kterou ukazuji, tedy jak vytvářet a poskládat zahradu tak, aby rostliny na daném místě fungovaly s co nejmenší péčí člověka. Úplně bezúdržbová ale přírodní zahrada není. Stavíme to ovšem tak, že péče o přírodní zahradu je příjemná a funguje jako terapie. Ukazuji pěstování bez rytí a s tím spojené fyzické námahy. Kdo ale rýt chce, nijak mu to brát nebudu. Jen umím vysvětlit, proč je rytí většinou spíše ku škodě.
Proč je tedy ku škodě?
Rytím sice provzdušňujeme půdu do hloubky, pomáhá nám dostat do spodních vrstev půdy hnůj nebo kompost, ale zároveň ji převracíme a v tom je kámen úrazu. Půda je plná života, takzvaného edafonu. Je to mikro svět plný malých živočichů, ale i hub. A stejně jako ryby v oceánu jsou nastavené na to žít v určité hloubce, mají to tak i půdní živočichové (žížaly, brouci, bakterie). Jakmile zryjeme, dostaneme některé na světlo, které je obratem zabíjí, nebo naopak příliš do hloubky, odkud se musí dostat zpět na povrch.
A rytím tak jdeme proti „pomocníkům“, kteří nám s půdou pomáhají. Můj důvod navíc proč nerýt, je to, že si pamatuji, jak těžká práce to fyzicky je. Takže když člověk pochopí, že to není třeba, vyhráváte hned dvakrát. Místo rytí vrstvíme organickou hmotu na záhon a kypříme do hloubky 15–20 cm bez obracení vrstev. Půda se tak lehce zapracuje a se zbytkem nám pomůžou půdní živočichové.
Přírodní zahrada má fungovat bez chemie. Poraďte, jak ji nahradit…
Chemie v zahradě je pro mě něco, přes co u mě „nejede vlak“. Pěstujeme 100% přírodně. Minerální hnojiva, chemické pesticidy a další …icidy nám do zahrady nesmí. Děláme ji zdravou a bezpečnou pro sebe i další živočichy. Nejpřirozenějším pro rostliny je hnůj a kompost. Do půdy doplníte živiny a zvyšujete podíl organické složky. Už naše babičky si kvasily kostival a kopřivy na jíchu. I postřiky proti chorobám a škůdcům můžete vyrobit z bylinek. Fungují překvapivě skvěle. Klíčové ale je, že vytváříme v zahradě zdravé prostředí, kde jsou rostliny přirozeně odolnější. Abyste stříkat vůbec nemuseli.
Říkáte, že jste průvodce přírodních zahrad. Však také máte svůj klub. Jak funguje?
Ano, v klubu přírodních zahrad sdílím zkušenosti se skupinou začínajících, ale i pokročilých pěstitelů. Členové sdílí i mezi sebou – zkušenosti, semínka, sazeničky a úrodu. Jdeme spolu zahradní sezónou týden po týdnu. Věnujeme se vždy těm aktivitám, které je potřeba dělat, reaguji na aktuální počasí i na to, co členové na svých zahradách řeší.
Můžete nás nechat trochu nahlédnout pod pokličku jednotlivých ročních období?
Zima je skvělý čas pro naplánování zahradní sezóny a projektů. Doba prvních výsevů. Jaro je ideální pro přípravu půdy, záhonů, sázení prvních rostlin a první sklizně. Léto přináší bohatství barev a vůní, chráníme rostliny před suchem. Podzim nám to pak vrací hojností. Je čas na sklizeň a přípravu zahrady na zimu, vyhodnocení sezóny.
Máme přelom května června. Jaké jsou tyto měsíce v přírodní zahradě?
V květnu a v červnu vše rychle roste a zahrada exploduje barvami. Je to doba, kdy začíná kvést mnoho bylin a květin a sklízí se první úroda z jarních výsevů.
Je to také čas, kdy zahrada začíná žít – včely jsou všude a ptáci zpívají od rána do večera. Pro mě osobně jsou tyto měsíce o rebarboře, chřestu a svatojánských ořeších.
Přírodní zahrada má ale také své zákonitosti. V běžné zahradě dělíme jednotlivé plochy, platí to i v permakultuře?
Ano, ale děláme to tak, aby to podporovalo přirozené procesy a ekosystém. Například rozdělujeme zóny pro divoké květiny, užitkovou zahradu a odpočinkové kouty.
Je možné si vybudovat takovou přírodní oázu v paneláku?
I v paneláku, v bytovém domě nebo na terase můžete mít kousek přírody. Balkón můžete díky truhlíkům a květináčům přetvořit v mini zahradu plnou bylinek, květin, ale i zeleniny a ovoce. Je třeba vybírat druhy, kterým se bude dařit v nádobě a které jsou odolné vůči městským podmínkám. Městské pěstování je velkým trendem a zaměřujeme se na něj v rámci blogu Jedlý balkon. Dnes jsou vyšlechtěné trpasličí odrůdy třešní, broskvoní, ale i ořešáků. Na balkonu nebo terase tak můžete mít maličký stromek, podle druhu vysoký 80 až 150 cm. V nádobě na balkonu a u konstrukce můžete pěstovat i vinnou révu.
A co když nemáme ani ten balkón?
I uvnitř domu nebo bytu můžete pěstovat pokojové rostliny, které čistí vzduch, jako jsou palma horská, zelenec, tchýnin jazyk, lopatkovec nebo aloe vera. Své místnosti těmito rostlinami nejen oživíte, ale pomůžete i kvalitě vzduchu, který dýcháte. Samostatnou kategorií jsou jedlé pokojové rostliny. A není to o pěstování hruškovce (avokádo) nebo mangovníku z pecky. Doma můžete pěstovat tulbaghii, která má jedlé listy a dá se s ní nahradit česnek, kaparu, kterou není asi třeba představovat, nebo třeba tasmánský pepř, který má pikantní nejen plody, ale i výhonky. Jako léčivku můžete doma pěstovat snědek ocasatý, který dokáže nahradit při ošetření zranění aloe vera a znaly ho už naše babičky. Na vnitřní straně parapetu ale pěstujeme v kuchyni i bylinky. Přímo ze semínka. Čerstvou bazalku, petržel, pažitku a koriandr máme k dispozici celý rok.
Více informací najdete na webu: https://www.prirodnizahradytrejbal.com/
Reklama
