S rozhodnutím, kdy začít školní docházku, může poradit školka, pedagogicko-psychologická poradna, nebo i samotná škola, jenomže je to boj, a často boj s větrnými mlýny.
„Můj syn se narodil v září, je mu tedy stále pět let. O existenci nultého, tedy přípravného ročníku, jsem dlouho neměla ani ponětí – žila jsem poměrně dlouhou dobu v zahraničí. Nechtěla jsem, aby šel syn do školy dříve než v šesti letech, vzhledem k jeho datu narození jsem se tedy rozhodla, že půjde až v necelých sedmi, aby mohl být déle ve školce a my mohli více cestovat,“ říká pro Flowee Natálie Malá (50). „Jenže pak mě kamarádka nalákala, ať se s ní jdu podívat na Den otevřených dveří do blízké základní školy. A tam jsem zjistila, že existuje přípravný ročník. Strašně se mi to líbilo – bylo tam málo dětí, ty ještě neměly obvyklý školní dril, ale už se učily jistému režimu, bavilo je to. Byl to takový ideální přechod mezi školkou a školou.“
Bohužel Natálie zaregistrovala možnost zapsat svého syna do přípravky až na konci března. Tentýž den se zeptala ve školce, kde jí bylo sděleno: „No, vidíte a my si tu už půl roku u kafíčka říkáme, jaká je škoda, že váš Martin nejde do školy. Je bystrý, chytrý, zvídaný, bilingvní, bude se v předškolácích nudit, protože jich nebudeme mít tolik jako letos.“
PPP: Pak si Pěkně Počkejte
No. Natálie nevěřila vlastním uším, že jí něco takového nebylo doporučeno dříve. Prý je její zodpovědnost se zajímat. Rozhodla se tedy konat. Školka jí pomohla, kontaktovala školu, snažila se sehnat místo v příslušné pedagogicko-psychologické poradně. Ale marně. Čekací doba byla od tří měsíců po sedm až devět měsíců. Natálie nevěřila vlastním očím a byla bezradná. Nakonec se jí ale přece jen povedlo synovi termín v poradně zjednat, dostala příslušné požadované papíry a přihlásila ho do oné vysněné přípravky. „Zkusila jsem dvě. Jednu, kam jsem opravdu chtěla, aby šel. Jenže syn byl mladý – neměl odklad, naopak měl doporučení absolvovat předškolní přípravu v přípravné třídě.
Reklama
Do naší vysněné přípravky se ale přihlásilo přes 30 dětí a brali jen 12 – podle kritérií, do nichž můj syn nespadal. Bohužel měl tedy smůlu. Zcela jinak tomu ale bylo v druhé přípravce, v naší spádové škole. Tam mě ujistili, že syna vezmou, i kdyby měli otevřít třídy dvě. A tak se i stalo. Vzali ho, ale měli problém přípravku vůbec naplnit! V červnu ještě nemají oněch povinných deset dětí, ale ujistili nás, že je možné zažádat i o výjimku. Mám být klidná, syn se jistě dostane,“ uzavírá svou zkušenost Natálie, která minulý týden podepsala přihlášku k přijetí k předškolnímu vzdělávání v oné spádové škole.
Její syn tedy nepůjde, kam chtěl a s kamarády, ale jinam. Snad bude spokojený, doufá Natálie.
Kdy je správný čas na školu a pro koho je přípravka?
V českém školním systému existuje několik možností, jak se postavit k otázce školní zralosti dětí. Rodiče se často ptají, zda je lepší poslat dítě do školy v pěti, nebo až v sedmi letech, nebo požádat o odklad školní docházky. Jak se ale testuje školní zralost? Jaké jsou výhody a nevýhody nultého ročníku? A jaké jsou zkušenosti rodičů, kteří se museli rozhodnout? Moc otázek, spousty různých odpovědi.
Když si uděláte malý průzkum mezi maminkami předškoláků, setkáte se s tisícem různých názorů. Zatímco některé ambiciózní matky řeší základní školu už od čtyř let věku dítěte a aktovku za 7 tisíc mají už rok předem, jiné to nechávají na poslední chvíli s tím, že své má co říci i dítě samotné. Jedni rodiče uvažují jen o soukromé škole, kde za vzdělání zaplatíte v Praze klidně i 160 nebo 200 000 za školní rok. Jiní rodiče zůstávají „po staru“ věrni státní škole. Ale všichni rodiče by si měli bez ohledu na jejich ambice položit stejný dotaz: Co když není školně zralé? Co když se mu nebude do školy chtít, bude až moc dětské? Anebo co když všichni jeho kamarádi půjdou jinam… A co dokonce separační úzkost a strach z neúspěchu? To všechno se i u šestiletých dětí objevuje.
Je sledována nejen jejich bystrost, zralost, úroveň abstraktního i logického myšlení, schopnost reagovat, nakreslit obrázek, ale i míra jejich soustředěnosti a schopnosti koncentrovat se na danou činnost. To je vše zcela v pořádku. V posudku se pak ale může objevit i hodnocení „matky“ po pětiminutovém rozhovoru.
Rodiče se tedy často ptají, podle čeho se rozhodnout. A vracíme se zase na začátek. Měli bychom čekat na názor pedagogicko-psychologické poradny (PPP), školky, dítěte, nebo využít nultý přípravný ročník, protože cítíte, že by to tak mělo být, ať už u předčasně zralého dítěte, nebo naopak „příliš dětského“ dítěte?
Školní zralost a její testování
Školní zralost je souhrnně soubor schopností a dovedností, které dítě potřebuje k úspěšnému startu ve škole. Mezi tyto dovednosti patří nejen intelektuální a jazykové schopnosti, ale také sociální a emocionální zralost.
Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsou děti ve věku šesti let obvykle připravené na školu. Nicméně, každé dítě je jiné a některé mohou potřebovat více času na dosažení potřebné zralosti.
„Se synem jsem šla do pedagogicko-psychologické poradny na doporučení ze školky, protože syn měl jisté problémy. Je pomalejší, začal i později mluvit, straní se kolektivu,“ svěřuje se Flowee paní Julie Koutná (38). „Na schůzku v poradně jsem, protože jsme z hlavního města, čekala 5 měsíců, ale nijak jsem nespěchala. Když jsme do poradny přišli, bylo to samo o sobě poměrně stresující. V čekárně bylo asi 10 rodičů a 6 dětí, které křičely, dohadovaly se, rodiče si tam pracovali, četli, asi to chtěli mít za sebou. Já tedy také. Vyplnila jsem další stoh papírů a pak si pro syna přišla paní psycholožka a odvedla si ho. Nejprve tedy vyzpovídala mě. Syn s ní strávil asi 40 minut, pak přišel a já jsem si šla poslechnout verdikt. Nakonec nám byl skutečně doporučen odklad.“
Tato zkušenost je srovnatelná jako u Natálie. Ta nakonec navštívila poradny dvě. V té státní se její zážitek shoduje do detailu s paní Julií. Kromě toho navštívila ale i křesťanskou PPP. Tam byla paní psycholožka daleko důslednější, ale více než o bystrost a způsobilost dítěte se zajímala o to, jak je Natálie pracovně vytížená, že je samoživitelka a jak moc je aktivní a akční, takže „dítě se jí přizpůsobuje“, jak stálo v posudku poněkud komisní dámy.
Inu, jak je vidět, každý se zaměřuje na něco jiného a platí zde ono staré známé, „když dva dělají totéž, nemusí to být vždycky totéž“.
Děti jsou v poradně posuzovány hned z několika aspektů. Je sledována nejen jejich bystrost, zralost, úroveň abstraktního i logického myšlení, schopnost reagovat, nakreslit obrázek, ale i míra jejich soustředěnosti a schopnosti koncentrovat se na danou činnost. To je vše zcela v pořádku. V posudku se pak ale může objevit i hodnocení „matky“ po pětiminutovém rozhovoru.
Odklad školní docházky
Odklad školní docházky je možnost, kterou mohou rodiče využít, pokud jejich dítě není školně zralé. Žádost o odklad se podává opět v pedagogicko-psychologické poradně, která provede potřebná vyšetření a doporučí, zda je odklad vhodný. V České republice je relativně běžné požádat o odklad, zejména pro děti narozené v létě nebo na podzim.
Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2020 odloženo přibližně 20 % dětí, které měly nastoupit do první třídy. „Naopak podíl dětí, které před zahájením školního roku již dosáhly 6 let a více a zůstávaly v předškolním vzdělávání, ze všech dětí v předškolním vzdělávání (tj. v mateřských školách, v přípravných třídách běžných ZŠ či v přípravném stupni ZŠ speciální) vzrostl mezi školními roky 2018/19 a 2021/22 z 6,5 % na 7,4 %, v posledním školním roce nepatrně poklesl na 7,2 %. Přitom nejvýraznější nárůst zaznamenal mezi školními roky 2020/21 a 2021/22, které byly poznamenány pandemií covid-19,“ stojí ve zprávě ČSÚ.
Tři děti už máme ve škole, ale Kuba je nejmladší a je vidět, že ještě není zralý. Shodli jsme se i s doporučením školky, ale i kdyby PPP měla jiný názor, nechali bychom mu ještě rok.
Podle definice je nultý přípravný ročník určen pro děti, které potřebují více času na přípravu na školu. Tento ročník se zaměřuje na rozvoj základních dovedností, které jsou klíčové pro úspěšný start v první třídě. V nultém ročníku se děti učí hravou formou, což podporuje jejich zájem a motivaci. Je tedy velmi zvláštní, že jsou sem umístěny jak děti s odkladem (pro nějakou zralost, ale i jazykovou bariéru anebo třeba dlouhodobější nemoc), tak děti, jako je syn paní Natálie – tedy děti bystré, které by se ve školkové „přípravce“ nudily.
Podle definice je nultý ročník vhodnou alternativou pro děti, které jsou na hranici školní zralosti.
Minianketa Flowee mezi rodiči, jejichž děti jsou v přípravce
Lucie a Jan Pokorní (České Budějovice, jejich syn končí nultý ročník a v září půjde do první třídy): „Tomáš byl vždycky trochu pozadu ve srovnání s ostatními dětmi ve školce. Po konzultaci s pedagogicko-psychologickou poradnou jsme se rozhodli, že pro něj bude lepší počkat ještě jeden rok,“ říká Lucie. Tomáš nyní pomalu končí nultý ročník a jeho rodiče jsou spokojení s jeho pokroky. V jejich případě to byla správná volba.
Petra a Marek (Praha, jejich dcera šla do školy v pěti na doporučení PPP): „Aničce bylo teprve pět, ale už uměla číst a psát, byla zvídavá a rychle se učila. Rozhodli jsme se ji poslat do školy dříve, než je obvyklé,“ říká Petra. Ačkoli měli obavy, Anna si ve škole vede výborně a je mezi nejlepšími ve třídě, její nižší věk nikdo neřeší.“
Eva a Marek (Praha, jejich syn jde v září do nulťáku na doporučení PPP a školky): „Kubík je prostě strašně dětský. Tři děti už máme ve škole, ale Kuba je nejmladší a je vidět, že ještě není zralý. Shodli jsme se i s doporučením školky, ale i kdyby PPP měla jiný názor, nechali bychom mu ještě rok. Nedal by to a nebyl by spokojený.“
A jak jsme na tom ve srovnání s Evropou?
V Evropě se věk nástupu do školy liší. Například ve Velké Británii děti nastupují do školy již ve čtyřech až pěti letech, zatímco ve Finsku až v sedmi letech. Obecně platí, že země s pozdějším nástupem do školy mají lepší výsledky ve vzdělávacích mezinárodních srovnáních, jako je PISA.
Rozhodnutí, kdy poslat dítě do školy, je velmi individuální a závisí na mnoha faktorech. Ať už se rozhodnete pro odklad, nultý ročník nebo předčasný nástup do školy, je důležité zvážit všechny možnosti a poradit se s odborníky. A hlavně zeptat se i svého dítěte. Nemusí samozřejmě vědět, co škola znamená a jaké to bude. Ale jistě ví, jestli se ve školce nudí, nebo jestli se chce naopak už vzdělávat a dělat něco nového a jiného. Posoudit byste měli, jestli vydrží u zájmové činnosti, je roztěkané anebo by mu třeba jen pomohlo dostat do života řád a režim.
Rozdíl mezi školou a školkou pochopí i šestileté dítě. Školní zralost je klíčovým faktorem pro úspěšný start ve škole a každé dítě by mělo mít šanci na co nejlepší začátek, a to i s ohledem na jeho názor.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
