Je to nejrozšířenější skupina živočichů na zemi. Jak počtem druhů, tak i jedinců. Říká se, že je stravou budoucnosti. Ano, hmyz! Mnoho lidí se ho štítí – vzhledově atraktivní vážně příliš není. Ohledně červce nopálového to ale všichni máme jako děti ohledně zeleniny: co oči nevidí, srdce nebolí či žaludek nezvrátí. Pepíček, vytrvale prskající vařenou mrkvičku na stůl, bude nad „oranžovou omáčkou“ (mrkvičku stačí rozmixovat) s těstovinami nejspíš labužnicky mlaskat – a vy si také rádi dopřejete třeba Red Velvet dortík, že? Odkud si myslíte, že získal svou krásnou karmínovou barvu?
Cvrček místo chipsů
Mezi hmyz, který si lidé oblíbili ke konzumaci, patří například kobylky, cvrčci, švábi, larvy chroustů nebo mravenci. V některých kulturách jsou tyto druhy hmyzu běžnou součástí stravy. Hmyz obsahuje spoustu minerálů, všechny aminokyseliny, vitamíny, železo či zinek, které jsou dobré pro regeneraci a tvorbu svalové hmoty. Navíc je bohatý na nenasycené mastné kyseliny. Například housenky jsou bohaté na bílkoviny a obsahují esenciální mastné kyseliny (EMK), které jsou důležité pro zdraví člověka. Bílkoviny jsou nezbytné pro obnovu a tvorbu lidské tkáně, EMK si tělo ani vytvořit neumí, a je nutno je tedy přijímat ve stravě. Podporují správnou činnost srdce, normální činnost mozku, udržují v normě krevní tlak a hladinu tuků v krvi. Některý hmyz, jako třeba cvrčci, je bohatý na vitamín B12, který je obtížné získat z rostlinné stravy.
Reklama
Konzumace hmyzu je běžná v mnoha částech světa, zejména v Asii, Africe a Latinské Americe. V těchto regionech je hmyz tradiční součástí místních pokrmů, a je tedy součástí každodenní stravy obyvatel – někdy jako lahůdka a delikatesa.
Hmyz je považován za zdravou a ekologickou alternativu k masu i rybám, protože jeho chov má menší dopad na životní prostředí než tradiční chov zvířat. Hmyzí chovy produkují méně skleníkových plynů než tradiční chov hospodářských zvířat, což pomáhá snižovat celkovou uhlíkovou stopu. V porovnání s ním je chov hmyzu mnohem efektivnější z hlediska využívání vody, půdy a krmiva. Snižuje tlak na přírodní ekosystémy a divokou zvěř, neboť se chová na menší ploše a méně nárokuje půdu a celkové zdroje. Hmyz je také méně náchylný k chorobám a infekcím než běžně chovaná zvířata, což může snížit použití antibiotik a dalších léčiv.
Krásně lesklé jablko? Pochutnáte si na výměšcích!
Výrobci na nás zkouší různé taktiky, abychom si jejich produkty zakoupili. A jedním z jejich pomocníků jsou i výměšky řady druhů hmyzu lacca, nejčastěji Kerria lacca. Ten je hlavním zdrojem pryskyřičného sekretu, který lze rafinovat na šelak a další produkty. Šelak najdeme pod označením E904 a jeho využití je široké: výborně funguje třeba na zvýšení prodejů ovoce v supermarketech – ona krásně lesklá jablka přímo lákají k zakousnutí, že? Jistě, onen lesk nemusí být výhradně živočišného původu. Používají se také syntetické sloučeniny nebo včelí vosk. A všechny lze jednoduše odstranit, máte-li k jejich konzumaci výhrady. Včetně jemné vrstvičky hmyzího sekretu – třeba pomocí vlažné vody a jedlé sody...
Nemusíte se ale bát, ač se jedná o výměšek, je zdravotně nezávadný. Pozor by si měli ale dát lidé s alergií na chlór, protože ten se používá při jeho úpravách.
Brouk, kterého jíte, ani o tom nevíte
Pod zkratkou E120 se skrývá kyselina karmínová, jinak také karmíny. Jedná se o přírodní barvivo živočišného původu. Získává se z těl samiček červce nopálového. Pro svůj krásný odstín a stálost barvy je hojně využíváno právě v potravinářství pro dobarvování potravin (třeba právě toho Velvet dortu), v lékárnictví na potahované tablety či v kosmetice pro rtěnky, stíny nebo šampony.
Red Velvet dortík. Jen se zakousnout.
Červci nopáloví (Dactylopius coccus) jsou hmyzí druh, který má obrovský hospodářský i historický význam. Již Aztékové a Mayové červce chovali a šlechtili. Cíleně je přenášeli z rostliny na rostlinu, aby zvýšili produkci barviva. Červená barva byla symbolem moci a hrála tedy velkou roli. Karmín se používal k psaní, barvení oděvů, ale i při tvorbě nástěnných maleb. Po kolonizaci se červci začali využívat také v Evropě a je tomu tak dodnes.
Sběr těchto jen pár milimetrů velkých broučků se provádí zejména z kaktusu opuncie, kde parazituje. Probíhá ručně nebo za pomoci speciálních strojů. Červci se sbírají ze stonků a listů, na kterých se živí a množí. Po sběru se samice červce oddělí od zbytku rostliny a vyčistí. Následně se rozdrtí nebo roztlučou, aby se z nich získal červený barvivý extrakt. Tento extrakt obsahuje hlavní složku karmínu – kyselinu karmínovou. Ta se poté čistí a filtrováním se odstraní nečistoty. Získané barvivo se suší, aby se zbavilo veškeré vlhkosti. Po dokončení sušení se karmín balí do vhodných obalů pro distribuci a prodej.
Červec nopálový se používá zejména v potravinářském průmyslu k zahušťování a stabilizaci potravin. V České republice je běžně používán jako přídatná látka do šťáv, marmelád, džemů, jogurtů, pudinků a dalších potravin, kde pomáhá zlepšit konzistenci a zachovat chuťové vlastnosti. Navíc je považován za relativně bezpečný a není známý žádný významný negativní vliv na zdraví při jeho použití v přiměřeném množství. Jeho příznivci zdůrazňují, že jde o přírodní produkt, prověřený staletími. V kosmetických přípravcích může ale u citlivých jedinců způsobovat alergickou reakci. Alergie se může projevit různými způsoby, od mírných kožních reakcí až po závažnější symptomy, jako je anafylaxe. Někdy je také tato látka spojována s dětskou hyperaktivitou či označována jako potenciální karcinom. Tyto spojitosti ovšem nejsou zatím dostatečně prokázány.
Síťky odložte, objednejte si hmyz domů
Módní vlna hmyzích pokrmů dorazila i do Česka, stejně jako zpracování různých druhů hmyzu pro účely potravinářského průmyslu. Spolek výrobců a zpracovatelů hmyzu má několik desítek členů, z nichž někteří už získali certfikaci Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Jak vidíte, nemusíte běhat po louce se síťkou, abyste dostali „naše lokální bílkoviny“.
Tak co? Dáte jim šanci?
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
