Panuje všeobecné přesvědčení, že Země je kulatá. Není to tak docela pravda. Ve skutečnosti má Země tvar rotačního elipsoidu – vlivem rotace kolem vlastní osy je mírně zploštělá. MÍRNĚ. Podle průzkumů však cca 3 % z nás věří, že žijeme na placce, na jejíchž okrajích se nachází neprostupná ledová bariéra. Celá plochá Země má být uzavřena gigantickou kopulí, na kterou jsou promítány obrazy hvězd.
Pustíte-li se s členem plochozemecké komunity do debaty v naději, že budete obohaceni o doložitelná fakta, která vám dosud nebyla známa, budete okamžitě zahlceni salvou „argumentů“ podporujících oponentův názor. Například existenci ledové stěny na okrajích zeměplacky dokládají plochozemci náhodnými fotkami ledovců, nic konkrétního z nich ovšem nedostanete. Jediné, v čem pro vás tedy bude taková debata přínosem, je názorná ukázka Dunning-Krugerova efektu v praxi. To je stav, kdy jedinec má o diskutovaném oboru minimální, nebo dokonce vůbec žádné znalosti, a přesto sám sebe řadí nad úroveň odborníků.
Za vším hledejte Stvořitele
Vysoké sebevědomí a pohrdavý přístup vůči vám budou první věcí, které v diskusi s plochozemcem postřehnete. Neočekávejte žádné logické úvahy, založené na vědeckých faktech.
Vysvětlujte teorii relativity člověku, jehož nejvyšším akademickým úspěchem bylo neublížit si při práci s kružítkem v páté třídě.
Místo toho se připravte na emotivní výlev duchovních představ – zastánci ploché Země jsou totiž často silně věřící. Jedním z velmi častých argumentů jsou doslovné výklady úryvků z Bible vytržené z kontextu, např.:
„Země se rozplyne se všemi, kdo na ní sídlí; já jsem to, kdo dává pevnost jejím sloupům.“ – Žalmy 75:4
„Poté ho ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa a jejich slávu.“ – Matouš 4:8
Z toho má údajně plynout, že Země je nehybná (sloupy) a je plochá (z jedné hory je vidět celá).
Bible ale není učebnice zeměpisu. Neklade si za cíl popsat fyzikální zákonitosti našeho světa. Své myšlenky prezentuje formou analogií, což je v přímém rozporu s vědeckým výkladem, který musí být jednoznačný. Jinými slovy snažit se popsat tvar Země z těch pár neurčitých zmínek v Bibli je asi stejné, jako studovat anatomii ptáků z receptu na kuřecí polévku.
Otevřete oči a použijte selský rozum
Když oponenta duchovní osvícení nepřesvědčí, nastupuje lavina videí s plochozemeckou tematikou. Ta se obvykle drží té samé šablony: divákovi je nejdříve kladeno na srdce, aby slepě nevěřil informacím z médií a ze školy, načež za doprovodu dojemné a/nebo dramatické hudby následuje ukázka „důkazů“ bez jasného vysvětlení nebo výkladu.
Toto video má údajně dokazovat, že satelity nelétají přes Antarktidu. Nejspíš proto je zde sledována dráha jednoho jediného satelitu.
Tato videa jsou zároveň hlavní a mnohdy i jedinou formou komunikace zastánců ploché Země. Vlastní komentář k videu obvykle nedodají, a to ani po přímém vyzvání nebo dotazu k obsahu. Bez nadsázky lze říci, že debata s člověkem v kómatu bude srovnatelně výživná.
Pokud se už oponent nějaké formy komunikace dočká, po krátké chvíli zjistí, že argumentační schopnosti průměrného plochozemce leží na úrovni zaseklé gramofonové desky. Často vykřikují naučené fráze typu: „zakřivení Země nikdo nezaměřil!“, „gravitace neexistuje!“, „fotky NASA jsou falešné!“ aj. Popřípadě zašlou odkaz na video jednoho z jejich guru (viz níže).
Paradoxně tyto prázdné fráze jsou největším kamenem úrazu. Kupříkladu vyvrátit tvrzení „Gravitace neexistuje!“ vyžaduje nejen znalost významu gravitace, ale i odborné pozadí na poli obecné teorie relativity, kvantové mechaniky a historie vědy. A vysvětlujte teorii relativity člověku, jehož nejvyšším akademickým úspěchem bylo neublížit si při práci s kružítkem v páté třídě. Plochozemec si své nedostatky ve vzdělání nepřipouští, a proto podobné debaty obvykle vyústí v sisyfovskou práci.
Oblíbeným argumentem (respektive spíš požadavkem) je fotka vody na míči (na vysvětlení se neptejte, je to zbytečné). Popřípadě požadují fotku z vesmíru, na které by byla vidět loď plující vzhůru nohama na kulaté Zemi. Tady se obvykle nabízí dvě možnosti: Buď požádat výzkumnou nebo vládní agenturu, aby otočila čočku satelitu na konkrétní místo na Zemi, což vás bude stát roky úsilí a obrovské množství peněz, anebo si z internetu stáhněte libovolnou fotku lodi, v editoru fotku otočíte vzhůru nohama a plochozemci zašlete – dopad na debatu budou mít oba přístupy úplně stejný.
Kde je zakřivení?
Ne všichni plochozemci jsou jen konzumenti obsahu. Existují i tací, kteří chodí do terénu a Zemi aktivně „měří“. Dle internetové kalkulačky si najdou průměrnou míru zakřivení Země a poté se koukají dalekohledem do dáli. Pokud vidí dál, než by dle kalkulačky měli (což se kvůli komplexním a proměnlivým optickým podmínkám atmosféry stává téměř vždy), hrdě zvolají, že Země je plochá. Ano, na logické nedostatky měření byli upozorněni – marně.
Prevence, jak do této skupiny nespadnout, je stejná jako u všech ostatních – důkladně si ověřovat informace z více zdrojů a zapojit kritické myšlení. Často pomáhá svoji tezi kousek po kousku vysvětlit například gumové kachničce.
Moderním trendem jsou rádoby popularizátoři „plochozemecké vědy“, jejichž jedinou činností je v rychlém sledu za sebou vychrlit co nejvíce zkomolených odborných termínů a tím prokázat, že Země je plochá (viz zde, vstup na vlastní nebezpečí).
Kolem těchto „guru“ se seskupuje úzké jádro nejvěrnějších stoupenců. Tyto skupiny debaty mnohdy vůbec nepřipouští a případní nově příchozí odpůrci ploché Země jsou odtud promptně „odejiti“, samozřejmě v rámci protidiskriminačních opatření po schválení takového opatření alespoň dvěma správci („Hele, další heliosexuál. Vykopneme ho?“ – „Jo.“). Plochozemci se zde utvrzují ve vlastních názorech, svým jednáním připomínají kult nebo náboženskou sektu.
Sečteno a podtrženo
Názory zastánců ploché Země jsou založené na vlastním překrouceném chápání vědy, ve kterém se ještě utvrzují, čímž sami sebe zadupávají do tohoto začarovaného kruhu – od ostatních konspiračních skupin se neliší a nezřídka její zastánci vyznávají více konspiračních teorií najednou.
Prevence, jak do této skupiny nespadnout, je stejná jako u všech ostatních – důkladně si ověřovat informace z více zdrojů a zapojit kritické myšlení. Často pomáhá svoji tezi kousek po kousku vysvětlit například gumové kachničce. Zní to hloupě, ale při snaze podat problematiku vlastními slovy uvažujeme o tématu více do hloubky a snáze odhalíme logické nedostatky.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
