Když Joel vyrůstal, myslel si, že všichni cítí emocionální nebo fyzické pocity jiných lidí jen tím, že se na ně dívají – stejně jako on. „Když vidím někoho s brýlemi, mám na nose pocit, jako by brýle byly na mém obličeji,“ popisuje americký neurochirurg pro BBC. Dvaapadesátiletá masérka CC Hartová, která žije v San Francisku, se zase serveru svěřila, že cítí „elektrické šoky – jako ohnivé blesky“ po zádech, kdykoliv vidí odřeninu na koleni nebo popáleninu na ruce jiného člověka.
Možná se vám už také někdy stalo, že když se váš partner uhodil, přísahali byste, že bolest cítíte i vy. Ostatně nemusí jít jen o partnera – může to být třeba vaše želva. Empatie znamená schopnost představit si sebe na místě někoho jiného a pochopit, co prožívá. Pak ale existují lidé s takzvanou zrcadlovou synestezií. A ti bolest druhého skutečně prožívají, píše portál Well+Good.
Tento jev se může objevit v reakci jak na bolest (třeba když sledujete, jak se někdo ve filmu zraní), tak i na neutrální či příjemný dotek. Pokud lidé se zrcadlovou synestezií „vidí, jak jinou osobu objímají nebo poplácávají po rameni, cítí stejný fyzický pocit, i když se jich ve skutečnosti nikdo nedotkl,“ popisuje pro Well+Good klinický psycholog Joel Frank. Možná vám tento fenomén může připadat příliš bláznivý, než aby byl skutečný, studie z roku 2013 nicméně uvádí, že zrcadlovou synestezii zažívá 1,5 až 2,6 procenta běžné populace.
Cítím to, co vnímají jiní
Zrcadlová synestezie podle webu Medical News Today označuje prolínání dvou smyslů nebo vjemů. „Člověk zažívá stejné fyzické pocity, jaké pozoruje u někoho jiného,“ přibližuje pro Well+Good klinická neuropsycholožka Jessica McCarthyová. „Tento zvýšený smyslový prožitek se často promítá do intenzivního emočního a fyzického vcítění se do radosti a bolesti druhých,“ doplňuje Frank. Lidé se zrcadlovou synestezií se mohou rozplakat nebo pocítit hřejivé objetí, když sledují, jak rodič utěšuje své dítě. To, co pozorují, jim může připadat velmi osobní a bezprostřední.
Reklama
„Když vidím, jak se lidé objímají, mám pocit, jako by se objímalo moje tělo,“ popisuje CC. Jí samotné je také příjemné, když masíruje klienta. „Je to příjemné pro ně, ale i pro mě,“ říká.
Zrcadlová synestezie totiž způsobuje, že mysl obtížně rozlišuje mezi dotykem jiné osoby a sebe sama. Vizuální informace potvrzují, že se někdo někoho dotýká, a mysl sděluje tělu, že ten někdo musím být já. Intenzita přenášeného pocitu se u jednotlivých lidí liší, někteří pociťují jen „ozvěnu“ doteku, když vidí, že se někdo uhodil hlavou o poličku, jiní zažívají plnou bolest. Podle Medical News Today mohou někteří lidé zažívat synestezii i u neživých předmětů.
Obavy z bolesti druhých
Stav může také zapříčinit větší zranitelnost vůči smyslovému přetížení, takže zatímco den na pláži může někomu připadat jako zábava, člověk se zrcadlovou synestezií se tam může bát jít kvůli obavám, že bude svědkem toho, jak si dítě odře koleno, jiný člověk se spálí na slunci nebo se mu dostane do očí slaná voda.
Potíže zažívá i Joel. V rozhovoru pro BBC se zmínil o svém bývalém pacientovi, který měl sebepoškozující tiky. Muž si žvýkal vnitřní stranu rtů a skřípal zuby do té míry, že si málem rozdrtil celou pusu. „Když jsem ho pozoroval, jak to dělá, cítil jsem bolestivé bzučení, které mi vystřelovalo do vlastní tváře,“ popisuje Joel.
Málo prozkoumaný fenomén
Zrcadlová synestezie není klinický stav a neexistuje pro ni žádná lékařská diagnóza, takže je obtížné ji studovat a sledovat. Lékaři nicméně k tomuto stavu obvykle přistupují jako k poruše smyslového zpracování, při níž má mozek problémy s přijímáním a sdělováním informací získaných prostřednictvím pěti smyslů, píše Well+Good.
Vědci se však nadále snaží vyvíjet testy a screeningové nástroje, které by mohly pomoci s přesnou diagnózou zrcadlové synestezie. Studie z roku 2018, na kterou upozorňuje Medical News Today, zahrnovala řadu testů a dotazníků, které měly pomoci stanovit skóre zrcadlové synestezie. Zahrnovaly videozáznamy, na kterých se někdo dotýkal jiného člověka, a výzkumníci pak mohli pozorovat, jak sledující reaguje. K vývoji přesnějších testů je však zapotřebí dalšího výzkumu.
Co je příčinou?
Člověk se se zrcadlovou synestezií může narodit, nebo se u něj tento stav vyvine v důsledku poranění mozku nebo užívání drog. A ačkoliv vědci zatím nezjistili příčinu tohoto stavu, je pravděpodobné, že se na něm podílejí zrcadlové neurony. To jsou „specializované mozkové buňky, které se aktivují, když jedinec provádí nějakou činnost a pozoruje někoho jiného, jak dělá stejnou činnost,“ vysvětluje Frank. U lidí se zrcadlovou synestezií mohou být tyto neurony hyperaktivní nebo více propojené, což znamená, že mají tendenci cítit to, co pozorují.
Studie z roku 2015 zase navrhuje, že zrcadlová synestezie může pramenit z neschopnosti člověka odlišit sebe a své prožitky od ostatních. Jeho mozek v podstatě interpretuje fyzické zážitky jiných lidí jako vlastní. Třetí možností je podle Franka „zkřížená aktivace mezi smyslovými a zrakovými oblastmi mozku“. To může vést k aktivaci více smyslů najednou, takže při pozorování dotyku mohou mít tito lidé pocit, že se jich někdo dotýká. Ani jedna z těchto teorií nicméně fenomén plně nevysvětluje a k jeho úplnému pochopení je zapotřebí dalšího výzkumu.
Jak se se zrcadlovou synestezií vyrovnat?
Abyste minimalizovali účinky smyslového přetížení, můžete například dopředu přemýšlet o situacích, ve kterých máte tendenci zažívat intenzivní vjemy, abyste je mohli předvídat a účinněji zvládat. Můžete také pracovat na nastavení osobních hranic – například si dělat přestávky během společenských setkání nebo používat sluchátka k potlačení hluku, abyste minimalizovali smyslové vjemy, navrhuje Frank. Dalším způsobem, jak pomoci zklidnit mysl, je zařadit do každodenní rutiny hluboké dýchání a krátká meditační cvičení.
Podle odborníků nicméně zrcadlová synestezie nemusí znamenat pouze negativa. Zvýšená empatie a smyslové prožitky mohou podpořit hlubší vazby a soucit ve vztazích. Někteří lidé si mohou tyto smyslové zážitky směřovat do tvůrčí a umělecké činnosti, podotýká McCarthyová.
Pokud vám ale zrcadlová synestezie narušuje život, je nejlepším nápadem vyhledat pomoc odborníka, například neurologa nebo psychologa. Mohou nabídnout strategie zvládání, jako jsou techniky procvičování všímavosti nebo kognitivně-behaviorální techniky pro zvládání smyslového přetížení, radí Well+Good.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
