Celkem pravidelně se mi stává, že přijdu k barevným kontejnerům, a tam na mě z modrého i žlutého zároveň „vykukují“ plata od vajíček, krabice od mléka nebo kelímky od kávy. Někde je chyba. Vedle je pak kontejner na bílé a barevné sklo. I tam vidím směsici. Co je považováno za čistě bílé? Vadí etikety? Jak je to správně mi prozradila mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerová.
„Plata od vajíček, pokud jsou papírová, jsou v modrém kontejneru správně. Stejně tak papírové kelímky od kávy lze vhodit do modrého kontejneru. A jak je to s tím bílým a barevným sklem? Dříve se třídilo odděleně. Dnes jsou ale automatické třídicí linky natolik sofistikované, že dokážou většinou střepy dotřídit i podle barev. Obce ale nechávají často oba kontejnery z kapacitních důvodů. Když máme k dispozici toto barevné duo, je vždy samozřejmě lepší třídit čiré sklo do bílé nádoby, barevné do nádoby zelené. Urychlí to pak proces dotřídění. A sklo můžeme třídit s etiketami i kovovými víčky,“ říká Lucie.
Raději špatně, nežli vůbec
Je lepší třídit špatně, nebo raději vůbec? Co se děje s chybně vyhozeným tříděným odpadem, když se zkrátka „sekneme“? „Pokud není obsah kontejneru touto komoditou kontaminován, je tento kontejner s plasty nebo s papírem svezen na dotřiďovací linku. Tam buď nápojové kartony odtřídí a pošlou k dalšímu využití, nebo nápojové kartony skončí bez dalšího využití v tzv. výmětu. Množství výmětu se ale snaží dotřiďovací linky omezovat, což nahrává dotřídění a využití těchto využitelných příměsí. Vždy to závisí na kapacitních a technologických možnostech konkrétní dotřiďovací linky,“ vysvětluje Müllerová.
Nádoby z varného skla nebo porcelán vhazují lidé do kontejneru na sklo, přitom patří do směsného odpadu. Ve žlutých kontejnerech pak často končí plastové trubky, podlahové krytiny nebo takzvané kompozitní obaly, které jsou z více druhů materiálů a správně také patří do směsného odpadu.
Jak se tedy orientovat, když tápeme? Podle Lucie Müllerové je nejjednodušší řídit se návodnými samolepkami na barevných kontejnerech. „Pokud je na žlutém nebo modrém kontejneru umístěna ještě samolepka s nápojem, NÁPOJOVÝ KARTON nebo KOVOVÉ OBALY, lze do něj vhodit právě i nápojový karton nebo nápojovou plechovku. Jedná se o tzv. multikomoditní sběr. Případně si občané mohou informace o správném třídění zjistit na webu města či přímo na městském či obecním úřadě,“ nabádá odbornice. Dobrým pomocníkem je také rádce Kam co patří na webu jaktridit.cz. Je to jednoduché – zadáte název odpadku a hned vám vyjede správný kontejner.
Nejčastější chyby
Díky více než dvacetileté osvětě, kdy systém třídění v ČR funguje, má většina lidí povědomí, co kam patří. Vedeme k tomu i malé děti. Se zásadami správného třídění se seznamují ve školách, např. prostřednictvím školního programu Tonda obal. I dospělí chybují stále méně. Přesto chybují.
Právě častá výmluva pro nětřídiče je, že barevné kontejnery jsou málokde a že je to k nim moc daleko. Dle posledních statistik má 99 % obyvatel ČR v obcích možnost třídit odpad a průměrná odhadovaná vzdálenost k barevným kontejnerům je 90 metrů.
„Například chybně třídí staré fotografie do kontejneru na papír. Patří do směsného odpadu. Nádoby z varného skla nebo porcelán vhazují do kontejneru na sklo, přitom patří do směsného odpadu. Ve žlutých kontejnerech pak často končí plastové trubky, podlahové krytiny nebo takzvané kompozitní obaly, které jsou z více druhů materiálů, a správně také patří do směsného odpadu. A dost lidí stále neví, jak naložit s rozbitými dětskými hračkami. Ty často končí chybně ve žluté popelnici mezi plastovým odpadem. Jenže podle svého charakteru patří spíš do drobného elektroodpadu, na sběrný dvůr nebo do směsného odpadu. Ve většině případů totiž obsahují baterii. Obsluha na dotřiďovacích linkách si s těmito chybami zpravidla poradí, ale je to náročnější,“ uklidňuje Lucie Müllerová.
Často také nevíme, jestli máme prázdné obaly vymývat. Tady platí obecné pravidlo, že obaly se třídí zcela prázdné, bez zbytků obsahu, přičemž u skla, plastů a kovů není třeba je ani vymývat. Papírové obaly je potřeba třídit čisté a suché.
Odpadové nesmysly
Mnohdy vidím, jak lidé vhazují do kontejneru na směsný odpad pytle obsahující kelímky od jogurtů či tvarohů a mnoho dalšího, co by stálo za to vytřídit. Většinou se ospravedlňují tvrzením, že se všechno stejně sesype na jednu hromadu. „To je ale naprostý nesmysl. Zatímco za ukládání odpadu na skládku nebo do spalovny musí obce platit poměrně vysoké poplatky, a postupem času se ještě zvýší, za tříděný odpad dostávají naopak zaplaceno. Za vytříděné obalové odpady dostávají peníze od EKO-KOMu, od kolektivních systémů dostávají odměny za vytříděný elektroodpad, textil atp.,“ říká.
Ale celkově nás odbornice chválí. Ve srovnání s Evropou jsou Češi dobří třídiči, v třídění obalových odpadů dlouhodobě obsazujeme přední příčky. Tak třiďme. Má to smysl. „Není důvod se vymlouvat. Právě častá výmluva pro nětřídiče je, že barevné kontejnery jsou málokde a že je to k nim moc daleko. Dle posledních statistik má 99 % obyvatel ČR v obcích možnost třídit odpad a průměrná odhadovaná vzdálenost k barevným kontejnerům je 90 metrů,“ dodává s úsměvem.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
