Aleš Svoboda uspěl v listopadu 2022 ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury (ESA) a byl zařazen do záložního týmu astronautů. Nyní se intenzivně připravuje na možný let do vesmíru, který by z něj učinil druhého Čecha v historii, jenž se vydá za hranice naší planety - po Vladimíru Remkovi, který letěl v roce 1978. V Praze dnes proběhla tisková konference, která se v první řadě snažila zdůraznit, jak obrovskou prestiž znamená úspěch Aleše Svobody pro celou naši zemi.
Výcvik má připravit kosmonauta na práci ve vesmíru
Svoboda zahájil svůj výcvik v Evropském centru astronautů v německém Kolíně nad Rýnem na podzim 2024. Program, kterým projde, je šestiměsíční, všeobecný a jeho cílem je připravit astronauty na jakoukoli situaci, která může „nahoře“ nastat. První fáze výcviku, která probíhala od 28. října do 15. prosince, zahrnovala 263 hodin intenzivní teoretické i praktické přípravy.
Aleš Svoboda.
Tu má tedy Aleš Svoboda zdárně za sebou - před pár dny se vrátil z Pyrenejí, kde výcvik kombinoval přežití v zimních podmínkách, teambuilding, práci v týmu, biologii a další obory. „Velká část práce na ISS (Mezinárodní vesmírné stanici) má souvislost s biologií. A samozřejmě jsme se věnovali i mediálnímu tréninku a tréninku komunikačních dovedností. Protože 99 procent mé práce je na Zemi, je důležité zážitky sdílet s lidmi, zejména s mladou generací. Jedním z cílů je motivovat mladé lidi, aby se více zajímali o přírodovědné a technické obory,“ dodal major Aleš Svoboda, který také připustil, že podle hesla „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“ pro něj byla při výcviku zkušenost v Armádě ČR obrovskou výhodou.
Zdůraznil opakovaně, že mladá generace sice tvoří čtvrtinu naší populace, ale 100 procent naší budoucnosti.
První část výcviku zahrnovala boj o přežití
Jak jsme uvedli, během pyrenejského výcviku se Aleš zaměřil na základy biologie a fyziologie s důrazem na adaptaci těla na stav beztíže, trénink přežití v zimních podmínkách, nácvik výstupů do volného prostoru a mediální trénink. V rámci praktického výcviku absolvoval potápění ve speciálním bazénu, kde se simuluje beztížný stav, zdokonaloval svou fyzickou kondici a pracoval v laboratoři. Počátkem prosince se přesunul s instruktory do Pyrenejí, kde jej čekal nácvik přežití v horách.
„Smyslem základního výcviku je vzít lidi s různými zkušenostmi z různých backgroundů (piloti, výzkumníci, vědci z různých oborů) na stejnou loď. V rámci přípravy to byla celá řada oblastí, kterých jsme se dotkli, a to jak teoretická, tak praktická. Zejména bych vyzdvihl potápění, kde mi velmi pomohla potápěčská licence. Potápění je předstupeň výstupů do otevřeného kosmického prostoru, protože jak víte, voda vyrovnává zemskou tíži a navozuje podmínky podobné beztížnému stavu,“ dodal Aleš Svoboda.
Aleš Svoboda s dánským kolegou Andreasem Mogensenem.
Druhá fáze tréninku již bude zaměřena na kosmická témata, jako jsou podle Aleše Svobody kosmické inženýrství, letová navigace, lidská fyziologie, adaptace člověka ve vesmíru, nebo třeba i výcvik přežití na moři.
Aleš Svoboda o první fázi tréninku podrobně informoval i online. Na tiskové konferenci vyzdvihl, že skupinka pěti lidí, která se první fáze výcviku zúčastnila, se vzájemně učila sama od sebe.
Velký krok pro Českou republiku
Tiskové konference se zúčastnili i čeští politici. Téma české cesty do vesmíru je tématem pro celou společnost. Podílí se na ní více než 50 subjektů: akademické instituce, školy, konkrétní firmy a Armáda ČR a resort obrany. Jedná se tak jednoznačně o věc společného zájmu, díky níž můžeme přinášet klíčové informace do ČR o tom, jak vypadá aktivní podíl na zkoumání vesmíru a nepoznaných světů.
Tiskové konference se zúčastnila i ministryně obrany Jana Černochová a ministr dopravy Martin Kupka.
Jak uvedla ministryně obrany ČR Jana Černochová s úsměvem, „plánem do budoucna je mít více majorů Alešů Svobodů. Aleš Svoboda je příkladem, že v mladé generaci je spousta lidí, kteří mají zájem o nové technologie a možnosti, které 21. století nabízí. To, co jsem viděla na videu, je sci-fi, známe to z videí a knížek, ale nyní máme možnost se do něj podívat. Aleš Svoboda zvítězil mezi 22 tisíci uchazeči, což je obrovský úspěch. Sen každého kluka nebo holky je stát se astronautem, proto čekáme s napětím, jak to dopadne. Je to i o tom sehnat dostatek finančních prostředků, protože práce na ISS není jednoduchá záležitost z hlediska financování. Proto doufáme, že Alešův úspěch by mohl být společný projekt, jak oslovit významné společnosti v ČR, aby na něm participovaly“. Dále zdůraznila, že si cení toho, že Aleš Svoboda je stále vojákem, protože díky svému úspěchu může přitáhnout mladou generaci do armády.
„Mimo Zemi, pro Zemi“
Příprava na misi zahrnuje nejen technický a fyzický výcvik, ale také plánování vědeckých experimentů, které bude Svoboda na ISS provádět. Jak uvedl ministr dopravy Martin Kupka, „vše, co se děje v rámci projektu, se děje pro Zemi. Téma české cesty do vesmíru zahrnuje mnoho příležitostí posunout dál některé vědecké projekty a experimenty“. Zdůraznil, že Česká republika po zveřejnění výzvy společnostem v ČR obdržela celkem 60 návrhů na projekty, kterým by se Aleš Svoboda mohl na ISS věnovat, což je stejně, jako se shromáždilo ve velkém Polsku, a ukazuje to vysokou úroveň české vědy a výzkumu.
V dalším kole vybráno 25 podrobnějších návrhů, z nichž v únoru 2025 proběhne ve spolupráci s odborníky z Evorpské vesmírné agentury výběr 10 nejvýznamnějších, kterým by se během dvoutýdenní mise na ISS měl Svoboda zvládnout věnovat. Je mezi nimi například testování nanorobotů a nanomateriálů, technologie na měření radiace či projekty spojené s léčbou rakoviny. Během dvoutýdenní mise na ISS by měl astronaut zvládnout věnovat se zhruba osmi až deseti projektům.
„Je jasné, že Česká republika má zájem na tom, aby se nám podařilo získat dostatek lidí, kteří budou v technických oborech vytvářet vysokou přidanou hodnotu. Proto má česká cesta do vesmíru tak velkou ambici. I mise 0G má za cíl probudit velký zájem v těch, kteří se touto cestou vydávají, aby o tom mohli podat zprávu a povědět, v čem spočívá její význam. Nyní se ve světě těšíme velmi dobrému jménu, pro některé vesmírné mise dodáváme špičkovou vesmírnou techniku a chceme v budoucnu uspět ještě více,“ uvedl Martin Kupka.
ISS má plánovanou životnost do roku 2030, a proto je vhodné plánovat misi před tímto termínem. Aleš Svoboda odhaduje, že jeho let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) by se mohl uskutečnit v horizontu pěti let, tedy do roku 2028. Vláda České republiky vyjádřila podporu vyslání Aleše Svobody na oběžnou dráhu nejpozději v roce 2029.
Vyslání Aleše Svobody do vesmíru představuje významný krok pro Českou republiku v oblasti kosmického výzkumu a technologií. Úspěšná mise by mohla inspirovat mladou generaci k zájmu o vědu a techniku a posílit postavení České republiky v mezinárodním kosmickém společenství. Zda se tak stane, uvidíme v nejbližší době.
Reklama
foto: Kristina Vacková, zdroj: Autorský článek
