Ludmila Kovaříková učí češtinu na základní škole ve Vranovicích u Brna. Její metody jsou ale trochu odlišné. Často do výuky zapojuje práci s umělou inteligencí a děti učí správně analyzovat informace, které si na internetu najdou.
„Překvapilo mě, že žáci už ve čtvrté třídě používají AI. Třeba s rodiči. Překvapil mě také rozdíl ve schopnostech těch, kteří s AI pracují pravidelně, a těch kteří jsou na začátku. Tady se opravdu otvírá digitální propast, které bychom se měli snažit zabránit,“ varuje Kovaříková.
Vaše výuka se liší od té běžné. Například jsem slyšela, že nezadáváte klasické referáty typu Renesanční doba.
Referáty zadávám málokdy, a pokud ano, vždy s žáky v několika hodinách projdu, jak mají pracovat. Nacvičujeme vybírání informací z webů, diskutujeme o tom, jak tyto informace uložit a jak je pak poskládat dohromady. Průběžně jim také ukazuji různé aplikace, s jejichž pomocí lze připravit prezentaci. Bavíme se o jejich výhodách a nevýhodách, a jak vše správně nastavit. Někdy připravím prezentaci tak, jak vypadat nemá, a dokonce jim zahraju nevhodné prezentování.
To je jaké?
Takové, které nezaujme, a naopak uspí. Chaotické sdělování informací, huhlání pod nos, nekonkrétní omáčka, sledování prezentace místo posluchačů. Těch problematických projevů by se určitě dalo najít víc.
Snažím se děti především naučit, jak AI funguje. Že může být skvělým pomocníkem, ale musí se s ní umět zacházet.
Některá média varují, že kvůli AI budou žáci podvádět při psaní úkolů či seminárek. Je vůbec možné tomu zabránit?
Stoprocentně se tomu zabránit nedá, ale můžeme s AI předem počítat a pracovat s žáky tak, aby pochopili, v čem jim může pomoct a jaká pravidla musí dodržovat. Zakazovat AI v době AI je nesmyslné. Pomáhá nám všem, ať už při psaní, ve zdravotnictví, zemědělství a podobně.
Když žáky seznamujete s AI, co je podle vás důležité, aby věděli?
Snažím se je především naučit, jak AI funguje. Že může být skvělým pomocníkem, ale musí se s ní umět zacházet. Proto si ukazujeme, jak hodnotit text, který nám napíše, z hlediska stylu, pravopisu, seřazení informací, takzvané slovní vaty a podobně. Diskutujeme o tom, zda věřit informacím, jak si je ověřit, jak pracovat s argumentací. V jiných aktivitách nám pomáhá s brainstormingem, generováním hudby nebo obrázků.
Ve výuce se nevyhýbáte ani práci se sociálními sítěmi. Vyčítá vám to někdo, například rodiče žáků či kolegové?
Zatím nepíšeme rovnou na sítě. Spíš se bavíme o tom, jak lidé píší, jak argumentují, jak vypadá manipulace, na co si dávat pozor, a co se nám naopak na sítích může hodit. Zatím si nikdo nestěžoval, ale chápu, že některé prvky mé výuky mohou být kontroverzní. Například před nedávnem jsme probírali, jak je to s povolením EU přidávat do pečiva moučku z potemníka.
Jak vaše výuka s AI funguje prakticky? Povolujete žákům mobily?
Máme samozřejmě přístup do počítačové učebny, můžu ale také rozdat notebooky. A u kratších úkolů používáme iPady nebo mobily žáků.
Stačí mi při práci s AI jedna aplikace?
Většinou ukazuji dětem i učitelům různé aplikace. Ty se také často mění, přibývají nové, i proto musím mít jako lektor přehled. Co se týká chatbotů, záměrně zadávám prompty do několika z nich, protože každý odpoví trochu jinak, až pak vybírám nejlepší odpovědi. I tento proces porovnávání popisuji žákům, aby si nemysleli, že se stačí spokojit s jedním výsledkem.
Má takzvané promptování, tedy zadání AI přesný úkol, nějaká přesná pravidla?
Hodně často se setkávám se seznamy promptů, jako by stačilo zadat jeden. Ve skutečnosti je lepší pracovat tak, že se dále doptáváme či měníme zadání.
AI může spisovatelům pomoci, stejně jako může nad psaním převzít moc. Takže ano, může se hrozbou stát.
Co byste poradila učitelům, kteří AI teprve do výuky chtějí zapojit?
Mohou vyzkoušet některou z mých lekcí, lekcí Pavla Hodála nebo námětů AI dětem. U nich budou mít jistotu, že lekce obsahuje takové prvky, které povedou žáky k přemýšlení o AI. Mohou ale také zkoušet AI nejprve v drobných dotazech na téma, které zrovna učí. Pak je dobré výsledky přímo v hodině ověřovat a hodnotit. Právě z takového průběhu výuky se žáci naučí, jak se AI chová, jak s ní nejlépe komunikovat a jak napsat dobrý prompt.
Jak vnímáte AI v literatuře? Myslíte, že změní literární scénu?
Četla jsem, že už teď je část knih napsaná umělou inteligencí a že spisovatelé jsou tím vážně znepokojeni. Ale také jsem četla skvělou knihu Hallucinate This. Autor v ní píše společně s ChatemGPT, zveřejňuje své originální prompty, na které AI odpovídá tak, že vlastně píše svou autobiografii. Jako experiment je to úžasné.
Je tedy AI pro spisovatele hrozbou?
AI může spisovatelům pomoci, stejně jako může nad psaním převzít moc. Takže ano, může se hrozbou stát. Jenže AI lze zapojit v různých fázích procesu psaní a je těžké posoudit, kolik už je moc. V případě celých knih se někteří čtenáři jistě spokojí s příběhy, které napíše AI. Vždyť i my často saháme po určitých podobných tématech nebo stylech. Jiní lidé budou očekávat lidský přístup, vhled a originalitu.
Související…
Reklama
Jak se podle vás změnila výuka českého jazyka za poslední roky? Jdou obecně učitelé s dobou?
Jak kteří. V souvislosti s covidem řada učitelů používá digitální technologie mnohem více. Nicméně je třeba věnovat pozornosti i změnám, které se odehrávají přímo v našem oboru. Určitě klademe více důrazu na čtenářství a pisatelství.
S čím se potřebujeme ještě vyrovnat, jsou změny v gramatické části a věnovat se takzvanému komunikačnímu pojetí. To znamená, že bychom neměli učit pojmy pouze formálně, ale vždy ve vztahu k nějaké komunikační situaci. Jenže najít způsob, jak vyučovat tradiční pojmy tímto způsobem, je velmi obtížné. Navíc nejsme příliš ochotní přijmout fakt, že nejsou vždy správné a špatné odpovědi a situace s komunikací je složitější. A časem si snad také uvědomíme, že nekomunikujeme jen s lidmi, ale i s AI.
Je komunikace s AI složitější než s lidmi?
Neřekla bych složitější, je prostě jiná. Člověk musí zcela jasně popsat, co od AI požaduje. V komunikaci s člověkem záměrně určité věci zamlčujeme, ironizujeme, část sdělení ponecháváme na tónu, hlasitosti, gestech, tedy prostředcích, které AI nezvládá. Takto komplexní porozumění je zatím jen představou autorů sci-fi knih.
