V době prvobytně pospolných společností měl muž obvykle jednu ženu – víc jich totiž nebyl schopen uživit. Avšak ti bohatí jich měli více. Náčelníci až několik. Tento vzorec je poměrně univerzální. I když byla polygamie povolena v mnoha různých kulturách, reálně ji mohli praktikovat jenom ti nejbohatší, zpravidla náčelníci a králové.
Této situaci se nevyhnulo ani křesťanství: římský císař Valentinián I. (4. století) povolil křesťanům až dvě manželky. A slavný vladař Karel Veliký jich měl podle některých zdrojů devět. Polygamii neodsuzoval dokonce ani Svatý Augustin nebo reformátor Martin Luther, neboť nebyla v přímém rozporu s biblickou tradicí. Židé ze Starého zákona (například Abrahám, Mojžíš, David či Šalamoun) na tom byli v tomto ohledu také podobně.
Islám a polygamie
Muslimové mohou mít až 4 manželky. Zakladatel islámu Mohammed měl dokonce 11 žen. Dnes však na tento trend zase tak často nenarazíte. Muslimové musí nejenom zajistit všechny své manželky, ale všem jim poskytnout stejnou péči. Což se může prodražit. Jak píše Waqar Rasool v informační platformě Quora: „Jsem z Pákistánu, muslimské země, a za celý svůj život jsem nepotkal nikoho, kdo by měl více manželek.“ Více žen má dnes méně než 1% islamistů.
Jde vám o princip a vadí vám, že muži mohou mít více žen, ale naopak to neplatí? Muslimský svět obecně trpí genderovou nevyvážeností, kterou zrušení polygamie nezmění. Připomeňme proto, co k tomuto tématu řekl sexuolog Radim Uzel: „Je lepší být druhou ženou boháče než první ženou chudáka.“ Mnoho příslušnic něžného pohlaví se totiž stává druhou manželkou, protože nemá na výběr, zachraňuje je to ale od ekonomického strádání a společenského vyloučení.
Polygamie napříč náboženstvími
Polygamie se v určité formě projevuje ve více kulturách. Polygynie (možnost mít více než jednu manželku) byla v určité době povolená, a později zase zakázaná, v judaismu i hinduismu. Negativně se k ní staví například konfucianismus a buddhismus. Naopak na polyandrii (možnost mít více než jednoho manžela) narazíte u Eskymáků nebo Tibeťanů.
V moderním západoevropském světě se polygynie projevuje hlavně díky mormonské církvi. Jak napsal její zakladatel Joseph Smith Jr.: „… jestliže si muž vezme za manželku pannu a zatouží si vzít jinou a ta první s tím souhlasí, a když si vezme druhou a jsou panny a nejsou zasnoubené jinému muži, pak jedná spravedlivě.“
Paradoxně Kniha Mormonova stejnou praktiku zcela jednoznačně odmítá a navíc se pod tlakem vlády USA polygamie v roce 1980 mormoni vzdali. Podle průzkumů ji 86 % vyznavačů této církve považuje za morálně špatnou. Veškeré historické záznamy nasvědčují spíše tomu, že Joseph Smith Jr. byl tak trochu sukničkář.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Daily Beast
