Pokud jste v nedávné době potkali někoho, kdo prohledával popelnici a nakonec vytáhl rohlík, a ten dotyčný se vám nezdál jako bezdomovec, tak vězte, že to bezdomovec být nemusel. Možná jste jen potkali vyznavače nového fenoménu zvaného dumpster diving. Volně přeloženo: popelnicové potápění. Nejde o žádnou úchylku, ale o jednu z cest, jak chránit planetu a ještě při tom ušetřit.
Reklama
Antropolog Timothy W. Jones vypočítal, že domácnosti na celém světě ročně vyhodí jídlo v hodnotě 43 miliard dolarů. To je víc než bilion korun Obchody se průměrně zbavují 10 % veškerého ovoce a zeleniny. Protože je prostě neprodají. „Když vidíte supermarket, který vyhodí opravdu málo jídla, máte strach, že není dostatečně zásoben a že tím trpí zákazníci,“ napsali harvardští profesoři Ryan Johnson a Jose Alvarez, autoři případové studie na téma plýtvání jídlem.
Je skutečně možné žít jenom z jídla, které někdo vyhodí do popelnice? Američan William Reid tak žil 2 roky.
Přísné evropské zákony a hygienická pravidla nutí obchody zbavovat se produktů, které by byly ještě dlouho v pořádku. Každý den vyhodí kilogramy surovin do košů. A právě tady začíná fenomén dumpster divingu – v doslovném překladu „potápění v popelnicích“.
Nejen bezdomovci
Nejpříkladnějším a nejznámějším zástupcem „dumpster diverů“ jsou přece jen bezdomovci, kteří prochází popelnice a hledají v nich cokoliv užitečného: oblečení, věci, které se dají opravit a prodat, nebo dokonce jídlo. Fenomén je to široký. Jméno získal v 80. letech, zpopularizoval ho anonymní autor známý jako Mack v knize Evasion už v roce 2001. Od té doby je módní mezi mnoha ekologickými subkulturami, které se brání plýtvání jakéhokoliv druhu.
Soustřeďme se ale na plýtvání jídlem. Je skutečně možné žít jenom z jídla, které někdo vyhodí do popelnice? Američan William Reid tak žil 2 roky. Za celou tu dobu utratil za jídlo jenom 5 dolarů a pár centů.
Po celém světě existují komunity, které chodí za supermarkety a sbírají vyhozené potraviny. Možná vás zajímá, jestli je to legální. Záleží na státě. V České republice je odpověď trochu zrádná: obsah kontejnerů je majetkem města, takže jejich vybírání je svým způsobem krádež. Kvůli dumpster divingu se tedy můžete dostat do problémů. Ne ovšem, pokud najdete správné místo. „Existují obchody, které nedovolí se k těmto kontejnerům dostat a zamykají je, protože se bojí, že by přišly o zákazníky, jiné nechávají popelnice volně přístupné,“ připomenula pražská dumpsterdiverka Kateřina Nechvílová.
Je to "nechutné"?
Možná se někteří z vás zhrozí při myšlence, že by měli jíst něco, co bylo v koši. Jenomže takové jídlo je často v pořádku. V kontejnerech za supermarkety najdete spoustu ovoce a zeleniny – tu je potřeba pořádně probrat a vybrat z ní kousky, které nejsou nahnilé. Pečivo je obvykle zabaleno v igelitových pytlích. Objevíte taky spoustu sáčkových věcí – polévky, sušenky, lupínky, konzervy…
Pokud se chystáte na dumpster diving, měli byste si vzít pohodlné oblečení, které si můžete zašpinit nebo roztrhnout.
Pokud budete mít štěstí, dostanete se k potravinám přímo ze supermarketu
Radši se vyhněte všemu v natržených obalech, do toho se už mohly dostat bakterie. Pamatujte na hygienu. Pokud se chystáte na dumpster diving, měli byste si vzít pohodlné oblečení, které si můžete zašpinit nebo roztrhnout. Potřebujete dostatečné velký batoh, kam věci naskládáte, budou se vám hodit i rukavice nebo baterka. Po návratu si dejte pořádnou sprchu a všechno, co jste přinesli, pořádně opláchněte. Ovoce a zeleninu byste měli spotřebovat co nejdřív, protože brzy může začít hnít. Balené věci často vydrží i dlouho poté, co vypršela jejich záruční lhůta.
Antikapitalistická zábava
Dumpster diving je spíše postoj k životu než levný způsob, jak si přijít k jídlu. Pomineme-li riziko problémů s policií, musíte brát v potaz, že zabere hodně času. Potřebujete najít supermarket, jehož popelnice nejsou za plotem (protože pak byste se vloupávali na soukromý pozemek), zjistit, kdy vyhazují jídlo, musíte pro něj jít tak, abyste nebyli vidět, nebo se domluvit s manažery. A navíc můžete vzít jenom to, co je zrovna dostupné – váš výběr je chtě nechtě omezený.
„Leckdo mi na mou bohulibou činnost namítá, že kdybych se radši místo shánění odpadků věnovala něčemu ‚užitečnějšímu‘, mohla bych si koupit jídla mnohem víc a čerstvé. Odpovídám, že sbírání odpadků nemusí být nutnost. Může to být gesto,“ řekla Kateřina Nechvílová. Je to forma opozice proti současnému stavu věcí.
Dumpster diving je spíše postoj k životu než levný způsob, jak si přijít k jídlu.
Na druhou stranu, nejsou to obchody, které bychom měli hanit. Na 30 až 50 % jídla, které se dostane do supermarketů, je nakonec vyhozeno lidmi, kteří si je koupili. Takže nakupujte s rozumem. Šetříte tím mimo jiné i svoji peněženku. A těm, kdo se chtějí do dumpster divingu pustit, možná pomůže tato skupina.
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
